Článek
Má přímou souvislost s životním stylem, naši předkové, kteří měli mnohem víc pohybu a naopak mnohem méně stresu, jí – až na výjimky – netrpěli, přestože jejich život byl mnohem složitější než je dnes, často hrozila bída, hlad. I díky víře v Boha, která u nás vymizela, se ale netrápili tím, co nemohou ovlivnit, ani změnit. A uměli odpočívat, kdykoli k tomu měli možnost.
Spánek dnes ovlivňují zejména negativní emoce, uspěchanost, psychická zátěž, která často souvisí s pracovními aktivitami. K tomu je nutné přidat vliv používání počítačů a mobilů v pozdních večerních hodinách. Ty vyzařují neionizující elektromagnetické záření, které působí na mozek rušivě, zvlášť když je zhasnuto a člověk sleduje jenom zářící, malý displej telefonu.
Ten do postele nepatří ani přes den, ta má být místem odpočinku. Ideální je, pokud do ní chodíme jenom spát, ale to se nedá vždycky dost dobře uskutečnit. Častou chybou je jídlo na noc. Tělo, které potřebuje odpočívat, se musí intenzivně věnovat trávení potravy, to může trvat i šest či více hodin. Přitom se zatěžují hlavně střeva, kterým se říká druhý mozek, pro jejich propojení s ním.
„Na kvalitu spánku má obrovský vliv prostředí, ve kterém spíme. I drobné změny – eliminace modrého světla před spaním, zatemnění místnosti nebo pravidelný režim – mohou vést k výraznému zlepšení. Tělo miluje pravidelný rytmus,“ říká Mgr. Kateřina Provázková, vědecká odbornice skupiny GHC Chromozoom na vývoj doplňků stravy. Řešením je spánková hygiena, spočívá ve vytvoření vhodných podmínek k usnutí.
Chce to vyhýbat se kávě už v pozdním odpoledni, eliminovat světlo z ulice použitím žaluzií, i všechny hlasitější zvuky. Pokud bydlíme v místě, kde je hustý automobilový provoz i v noci, jsou vhodné ucpávky do uší, ty mohou zabránit i rušivému chrápání partnera. Stojí kolem tří stovek, což se bohatě vyplatí, mají dlouhou životnost - na rozdíl od vaty a podobných „vynálezů“ - ale i účinnost.
Velmi častým zlozvykem je víkendové ponocování, či naopak to, že si rádi přispíme, když nemusíme jít do práce. Tělo ovšem nezná volné dny. Proto je nutné chodit spát i vstávat stále ve stejný čas, jinak to rozhodí biorytmus. Ten funguje jako naše vnitřní hodiny. Jde o tzv. chronotypy, známé pod názvy skřivan (aktivní ráno, usínající brzy večer) a sova (vstává až dopoledne a chodí spát pozdě, v noci.)
V průběhu spánku, který zabere asi třetinu života, se vyskytují úseky, kdy mozek, navzdory útlumovému charakteru, intenzivně pracuje. Jeho rušení nebo neumožnění odpočinku kromě obvyklé doby, vede k psychickým potížím, organismus totiž funguje podle 24hodinového cyklu. V mezimozku, v oblasti suprachiasmatické jádro (SCN) se pak nachází tzv. hypothalamus, jeho činnost spočívá ve slaďování vnitřních orgánů.
Ty připravuje na zvýšenou fyzickou či psychickou zátěž. Důležitou úlohu mají rovněž cirkadiánní rytmy, určují, kdy usnout. Ovlivňují bdělost, hormonální aktivitu, teplotu těla, metabolismus. Střídají se dvě fáze – NREM (vede k hlubokému spánku, aktivují se delta vlny, dochází k fyzické regeneraci, opravám tkání a posílení imunity) a REM – fáze snů, představ, důležitá pro duševní rovnováhu, kreativitu, konsolidaci paměti.
Klíčem je nerušené opakování cyklů, ideálně 4 až 6 x po 90 minutách. Spánek není jen pasivní. Jde o hodně složitý neurobiologický proces, dá se přirovnat k „noční směně.“ Dochází k opravě a regeneraci tkání, včetně mozkových buněk, svalů, kostí, kůže, dále k ukládání informací, které jsme přes den vstřebali, odplavování toxinů z mozku, ladění hormonální rovnováhy, včetně hladiny inzulinu, kortizolu, ghrelinu a leptinu (ty ovlivňují chuť k jídlu, stres i hmotnost.)
Největší problém spočívá v tom, že neexistuje medicínská léčba, která by nepřinášela škodlivé vedlejší účinky. To se týká hlavně hypnotik, známe jich celou škálu, střídají se v nich různé látky, které spánek navozují či podporují jeho délku a kvalitu. Bohužel mají jednu obrovskou slabinu, dají se totiž užívat pouze pár měsíců, jsou totiž vysoce návykové, hlavně ty na bázi takzvaných benzodiazepinů.
Platí rovnice, čím účinnější lék, tím vyšší riziko závislosti. Lze použít i antidepresiva, přestože nejsou určena primárně na spaní, ale kromě toho, že nemusí vždy pomoci, trvá měsíc, dva, než zaberou, a tak dlouho bez spánku nikdo nevydrží. Je pochopitelně rozdíl mezi občasnou nespavostí a chronickou, která bez zásahu lékařů může trvat věčně.
Pro ty, které trápí jen občas, představují ideální řešení přírodní látky, hormonální přípravky a neurotransmitery – přenášejí signály mezi nervovými buňkami (neurony) a dalšími cílovými buňkami, jako jsou ty svalové, dále i žlázami, umožňují komunikaci v nervovém systému. Tato terapie bývá bezriziková i účinná, výhoda spočívá v tom, že se tyto doplňky dají obvykle vhodně kombinovat.
Velkou úlohu hraje hořčík, kov který podporuje normální funkci nervového systému, svalovou relaxaci při nočním buzení (hlavně kvůli svalovým křečím) snížení únavy a pocitu vyčerpání. Je vhodné, když je doplněn o vitamíny skupiny B6, jsou důležité pro nervový systém. To dokonale splňuje potravní doplněk SuperMg – obsahuje totiž bisglycinát hořečnatý.
Ten má vysokou vstřebatelnost a využitelnost v lidském těle (až 80 %). Často se prodávají přípravky s oxidem hořečnatým, ty jsou sice levnější, ale mají jen cca 4 % účinnost. Spánek podporují i různé byliny a rostliny – hlavně meduňka, levandule, heřmánek, kozlík lékařský. Jejich síla nemusí vždy stačit, je ideální kombinovat je s hormony a neurotransmitery, to splňuje například preparát Deep Sleep (hluboký spánek.)
Ten obsahuje spánkový hormon melatonin, neurotransmitery L-theanin, kyselinu aminomáselnou (známou jako GABA) a 5-HTP (prekurzor serotoninu). Jeho hlavním účelem je podpořit spánkový rytmus, hlavně velmi důležitou fázi usínání. Nevyvolává závislost, což je ze všeho nejdůležitější.„DeepSleep i SuperMg jsme navrhli jako bezpečnou, ale účinnou alternativu k lékům na spaní. Podporují přirozené usínání, harmonizují nervový systém a nenarušují spánkovou architekturu – to vše bez rizika závislosti,“ doplňuje Mgr. Kateřina Provázková z Chromozoom.
Zdroj: https://www.wikiskripta.eu/w/Bd%C4%9Bn%C3%AD_a_sp%C3%A1nek
https://neurologie.lf1.cuni.cz/1LFNK-352-version1-spanek_fyziologie_2020.pdf
https://www.fnbrno.cz/data/files/NK/2009/1-Fyziologie%20sp%C3%A1nku.pdf
https://chromozoom.cz/
