Článek
Jedním z režisérů, který jich pár natočil, je Robert Sedláček. Jeho první snímek, Pravidla lži, v žebříčku filmových tržeb vůbec nefiguruje, na další, Muži v říji s Jaromírem Hanzlíkem a Jiřím Lábusem, přišlo podprůměrných 58 000 diváků. Ještě hůř dopadly ty další, Největší z Čechů (10 300) a Rodina je základ státu (43 038.) Přesto sehnal finance na natáčení komedie Dědictví aneb Kurva se neříká. Nebyl to ale od investorů takový risk, bylo předem jasné, že o pokračování kultovního Dědictví aneb kurvahošigutntág bude zájem.
Zvlášť, když si scénář napsal na tělo Bolek Polívka a role si zopakovali i Miroslav Donutil, Dagmar Havlová, Arnošt Goldflam, či Karel Gott. Nakonec se očekávaný úspěch nedostavil, do kin našlo cestu v porovnání s prvním dílem velmi málo diváků (120 000 oproti 800 000.) I tak šlo o jeho jediný komerčně úspěšný film. Největší průšvih pak představoval thriller Promlčeno, i přes účast superhvězdy Karla Rodena. Návštěvnost 18 000 byla nehodná jeho jména. Jen asi o polovinu víc měl zatím jeho poslední film z roku 2022 Řekni to psem.
R. Sedláček
I když se jeho filmy potýkaly s návštěvností, je nutné v rámci objektivity konstatovat, že příčinou neúspěchu byly hlavně špatné scénáře, případně také špatné načasování. Že jako režisér má kvalitu, ukázal v dokumentárním seriálu České století, mapujícím významné dějinné události našeho státu od roku 1914 do současnosti, nebo v sérii Bohéma, z doby největší slávy našeho filmového průmyslu ve třicátých letech minulého století. Navíc má odborné vzdělání, je absolventem FAMU.
To nelze říct o Tomáši Magnuskovi, učiteli, který sice nemá o práci nouzi, ale bývá terčem posměchu některých renomovaných tvůrců. Přesto na jeho první scénář (film Pamětnice, ten ještě nerežíroval) kývly osobnosti jako Lubomír Lipský, Josef Somr, Pavel Zedníček, Jan Skopeček, Stanislav Zindulka, Stanislav Fišer či Květa Fialová. Šlo o obří průšvih, do kin přišlo 855 „platících“, což odpovídá kapacitě dvou sálů multikina. Otázka je, proč si tolik skvělých herců neuvědomilo mizivý potenciál filmu.
Neúspěch Magnuska neodradil, rok poté sehnal finance na film Bastardi. Do něho se sám obsadil, přestože jeho herecké kvality jsou - mírně řečeno - pochybné a patrné zvlášť při dobrém obsazení dalších rolí. 86 000 diváků, jeho rekord, sice vypadá napohled dobře, ale v roce 2010 byla hranice úspěšnosti filmů kolem 150 000 a na Vejdělkovu komedii Ženy v pokušení přišlo 1,2 milionu diváků. Přes nezdar se podílel scenáristicky na dalším díle, ve třetím se už posadil na režisérskou židli a přemluvil k účasti fenomenálního Jana Třísku.
Magnusek
U toho lze vyloučit, že by ho motivovala výše honoráře. Asi měl jiné důvody, i když si lze asi těžko představit jaké. Kromě něj se na plátně objevil i Tomáš Töpfer, Rudolf Hrušínský ml. či Kateřina Brožová. Přes tato velká jména byla návštěvnost nizoučká (28 000 diváků.) To ovšem není nic ve srovnání s dalšími snímky. Na komedii Jedlíci aneb Sto kilo lásky jich přišlo tristních 4 500, nezachránil ji ani Karel Heřmánek, Martin Stropnický, či Veronika Žilková. Další obří propadák, s prachbídnými 924 diváky zaznamenal film Kluci z hor.
V něm s dobrou pověstí hazardoval Martin Dejdar, Jiří Lábus, nebo Pavel Nový. V roce 2022 natočil road movie Stáří není pro sraby. Do ní nějak získal exmistra světa Formule 1 Fittipaldiho, Luďka Sobotu (šlo o jeho zatím poslední snímek), Jiřího Krampola, či Jana Přeučila. Zde lze jen vycházet z recenze na ČSFD (pouze 35 %.) Kina totiž zavřela pandemie. Příliv slavných herců nicméně ustal, v dramatu Společně sami (946 diváků) se objevila jen víceméně protěžovaná Natálie Grossová, vyhaslý Ivan Vyskočil, či Lucie Benešová.
Přesto letos vznikne další sequel Bastardů, Gde Majer. Z „první ligy“ v něm najdeme pouze Martina Dejdara. Magnusek se ale nežinýruje obsadit syna Vojtěcha. Zkoušel i politickou kariéru, založil pochybnou ultranacionalistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, v roce 2024 neúspěšně kandidoval do senátu v čele vlastního hnutí. V roce 2011 se stal předsedou Obce spisovatelů, i když napsal jen jeden román, kniha Ještě jsme tady obsahuje pouze rozhovory a Stateční Češi popisy života historických postav.
Absolutní dno prezentuje Eva Toulová. První dva snímky - Šťastná a Jak se moří revizoři - v databázi návštěvnosti vůbec nenajdeme, na ČSFD mají hodnocení 22 a 11 %, nejúspěšnější komedie, Casting na lásku (ČSFD 24 %) přilákala mizivých 17 264 diváků, přes účast Milana Šteindlera, Jana Čenského, Igor Bareše, Václava Vydry a Lukáše Langmajera. Tři posledně jmenovaní se objevili i v dalších jejích filmech, včetně posledního, Deník Shopaholičky (1505 diváků / 9 %.) To jim ovšem muselo být jasné, že půjde opět o divácký průšvih.
Zvlášť poté, co si s nimi zahrála, což zoufale neumí. To ji nezabránilo v tom, aby si „střihla“ hlavní roli v zoufalé komedii Superžena. V ní hrál Matouš Ruml, Natálie Grossová a Igor Bareš. Ten se objevil i - v jak jinak než průšvihovém - seriálu TV Barrandov Čechovi (15 %.) Tam došlo ke spojení lůzrů, režírovala ho s T. Magnuskem. Bareš pak hrál i ve všech jeho dalších filmech, takže je mu asi herecká pověst - pokud nějakou má - ukradená. Rozum zůstává stát nad seznamem aktérů podřadného spektáklu Krtkův svět (938 diváků, 11 %.)
Figuruje v něm totiž Bolek Polívka, Ladislav Frej a Jaroslav Satoranský. U toho existuje snad jediné vysvětlení, že pro pověstnou dobrotu srdce nedokázal nabídku odmítnout. Filmy Toulové se mohou „chlubit“ nejen drtivými recenzemi, ale i mizivým diváckým zájmem, což je spíš vzácné (viz vysoká návštěvnost kritizovaných filmů Zdeňka Trošky.) Pokud tedy v něčem vyniká, tak je to přehnané sebevědomí, zviditelňování - vymetá ve výstředních outfitech ke hrůze módní policie večírky. Musí mít asi i totální nedostatek sebeúcty.
Toulová
Závěrem názor Jana Kanyzy. „Mnozí herci se bojí odmítnout roli ze strachu, že by je pak nikdo neobsadil. U dalších rozhoduje honorář, ale i nebetyčná herecká ješitnost a pocit samospasitelství. Hodně scénářů je tak pitomých, že by z nich nic neudělal ani Spielberg. Ale některé na papíře nevypadaly nejhůř, i natáčení proběhlo celkem v pohodě, jenže přišla premiéra a efekt byl strašidelný. I když průse…filmy v kinech brzy vyšumí, koupí je televize, která má vysílání pitomostí v náplni práce. To je panečku, zábava!!“
Zdroj: https://www.csfd.cz
https://kinomaniak.cz
