Článek
Během vysoké školy vstoupil do KSČ. Od září 1994 do dubna 2000 působil jako právní zástupce Slovenska v řízeních před Evropským soudem pro lidská práva a Evropskou komisí pro lidská práva. Po sametové revoluci začal působit ve Straně demokratické levice (SDĽ), poslancem se stal poprvé už v roce 1992. Ve volbách v roce 1998 měl pátý nejlepší výsledek ze všech kandidujících politiků. Přesto nezískal žádnou vládní funkci a kvůli mladému věku se nestal ani navrhovaným generálním prokurátorem.
Právě nenaplněné ambice vedly k tomu, že v den svých 35. narozenin – 15. září 1999 – představil nový politický subjekt s názvem Směr. Od vzniku je jejím předsedou. Od začátku kladl důraz na protikorupční kroky.„Vymyslel heslo „Jak se kradlo za Mečiara, tak se krade za Dzurindy.“ To přitáhlo mladší generaci. Byl typem člověka, který dokáže oslovit lidi - jeho projevy měly hlavu i patu, byly i patřičně emotivní. Pracoval i na svém vzhledu.
Budoval si pečlivě image mladého chlapce z vesnice, který se sám vypracoval a tato taktika fungovala, byl čím dál víc populárnější. V roce 2006 Směr vyhrál své první volby, sliboval pravidelnou valorizaci důchodů, zachování sociálních dávek a přídavků, příspěvků při narození dětí, zvýhodněné úvěry pro novomanžele, později vlaky zdarma. Jeho ekonomika fungovala tak dobře a i celkově s ním panovala všeobecná spokojenost, že prakticky neměl kritiky. V roce 2010 se ale situace změnila.
Vše odstartovala takzvaná „nástěnková kauza.“ Ministr výstavby a regionálního rozvoje Marián Janušek a jeho nástupce Igor Štefanov vypsali tendr na poradenské a právní služby při čerpání eurofondů v hodnotě v přepočtu 3,6 miliardy korun tak, že ho vyvěsili na nástěnku umístěnou na chodbě ministerstva. Nabídku zaslalo pouze jedno konsorcium, které také vyhrálo. V něm figuroval tehdejší šéf SNS Ján Slota. Tendr byl sice záhy zrušen, ale přesto se na něm podle médií stačilo vydělat v přepočtu 78 milionů korun.
Skandál skončil u soudu. Ten poslal oba hlavní aktéry na jedenáct a devět let do vězení za machinací s veřejnými zakázkami a zneužití pravomocí veřejného činitele. To Ficovi v roce 2010 prohrálo volby, premiérkou se stala Iveta Radičová ze Slovenské demokratické a křesťanské unie. Fico se v roce 2014 zúčastnil prezidentských voleb, ale překvapivě byl poražen charismatickým Andrejem Kiskou. Stáhl se do opozice, ale využil toho k navázání vazeb na krajně pravicovou, extrémistickou a rasistickou Ľudovou stranu Naše Slovensko Mariána Kotleby, která získávala příznivce především v zaostalých regionech.
V roce 2012 premiérka Radičová odvážně spojila hlasování o eurovalu (Evropského fondu finanční stability, spojeného s řešením dluhové krize v eurozóně) s hlasováním o důvěře vládě. Proti jejímu návrhu překvapivě hlasovala koaliční strana Sloboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka, takže nezbylo než vyhlásit v roce 2014 předčasné parlamentní volby. V nich se Fico vrátil s velkou parádou, získal vůbec historicky nejvyšší podporů voličů (44 ,41%) což mu umožnilo sestavení první jednobarevné vlády od roku 1989.
To v něm posílilo vliv egoismu, sebestřednost, což vedlo až k diktátorským sklonům. Aby přesvědčil veřejnost, jaký je „macho“ začal chodit do posilovny a jeho fyzická síla byla pověstná, předčil ve výzvě v počtu kliků i vojáky z povolání. Tím si získal obdiv, i nechtěný, protože většina politiků ve funkci naopak zpohodlní a ztloustne. K nejhorší krizi jeho vlády došlo v roce 2018, kdy nájemný vrah zastřelil novináře Jána Kuciaka - ten detailně mapoval ekonomickou kriminalitu slovenského mafiána Mariana Kočnera - i jeho snoubenku Martinu Kušnírovou.
Ten byl s Ficem víc než zadobře. V roce 2019 unikla nahrávka z vyšetřování, na níž se chlubil, že od něj požadoval „svatý klid“ – tedy aby se jeho osobou nezabývala policie, prokuratura ani finanční správa. Podle záznamu mu vyhověl. Přesto dlouhodobě jakékoliv osobní dohody s Kočnerem popíral a nahrávky a zprávy označoval za diskreditační kampaň. Nicméně to nezabránilo pádu jeho vlády a vypadalo to, že jeho politická kariéra navždy skončila. Na post premiéra byl jmenován umírněný člen Smeru Peter Pellegrini.
Ten odmítl stát se jeho poslušnou loutkou 28. listopadu 2020 založil vlastní politickou stranu HLAS – sociálna demokracia ,a ostatními členy byl zvolen jejím předsedou. K němu přešla většina umírněných členů SMEru a zůstalo jen tvrdé jádro oddané vůdci Robertovi. Doba Pellegriniho vlády byla dva roky, pak se po dlouhých desetiletích prosadila opozice. Ve volbách vyhrálo přesvědčivě hnutí Obyčejní lidé a Nezávislé osobnosti (OĽaNO) pod vedením Igora Matoviče. Čtyřkoalice OĽaNO, Sme rodina, SaS a ZA ĽUDÍ disponovala dokonce v parlamentu ústavní většinou 95 mandátů.
Měla tak velkou šanci. Jenže pak vypukla pandemie covidu-19 a to doprovázelo množství vnitřních politických sporů, které v dubnu 2021 vedly k rekonstrukci vlády a vzniku nového kabinetu Eduarda Hegera se stejnými stranami. Rozmíšky ale pokračovaly a nakonec to skončilo pádem vlády. Politickou mapou pak zamával atentát na Roberta Fica 15. května 2024. I když na něj bylo vypáleno pět ran i díky své výjimečné fyzické kondici přežil. Ve stejném roce vyhrál počtvrté parlamentní volby a prezidentem byl zvolen Peter Pelegrini. Začala čistka, nastaly velké rozsáhlé personální změny na pozicích státních tajemníků a na místa se vraceli jeho věrní.
Policejní prezident Tibor Gašpar, který byl po Ficově pádu obviněn a poté i trestně stíhán z několika trestných činů se vrátil, změnila se Soudní rada, začala další z jeho velkých válek s médii. Těm "nepřátelským"zakázal vstup na Úřad vlády a přestal jim odpovídat na otázky během tiskových konferencí. Na základě novely byl odvolán předseda Statistického úřadu SR Peter Peťko (jeho mandát přitom končil až v roce 2027). Došlo k zásadnímu snížení státního příspěvku pro slovenskou veřejnoprávní televizi a rozhlas RTVS zrušení -tato instituce byla zrušena a nahrazena novou, s názvem Slovenská televize a rozhlas.
V zahraniční politice se Fico přiklonil na stranu Ruska, k Ukrajině měl četné výhrady, podporoval Orbána, jeho pád pro něj znamenal ránu, stal se (zřejmě až na Lukašenka) jediným autoritativním vůdcem v Evropě, jeho slovo je zákon. Mnohé jeho kroky se nelíbí Evropské Unii, mnoho členů považuje jeho režim za nedemokratický. Prosazuje i potomky svých věrných, synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka Erik se stal předsedou jeho poradců, je aktivní na sociálních sítích, využívá často agresivní rétoriku.
Nicméně slovenská ekonomika na tom není nejlépe, což zveřejnila Zpráva o produktivitě a konkurenceschopnosti, kterou připravil Institut pro strategie a analýzy při Úřadu vlády SR. Slovensko se v rámci EU propadlo na 23. místo z 27 zemí v konkurenceschopnosti. Největší slabiny identifikují analytici v oblasti trhu práce, lidského kapitálu a inovací. Jde o klíčové oblasti pro budoucí rozvoj ekonomiky. Dalším problémem je odliv mladých lidí do zahraničí. Podle zprávy studuje mimo Slovensko až 22 % vysokoškoláků, zatímco evropský průměr činí čtyři procenta. Většina z nich odchází do České republiky a část se již nevrací.
Negativní vývoj se podle dokumentu týká i veřejných financí. Hrubý státní dluh dosáhl v roce 2024 úrovně 59,3 procenta HDP a deficit činil 5,3 procenta, tedy zhruba 6,9 miliardy eur. To zvyšuje riziko překročení limitů dluhové brzdy a vedlo již ke zhoršení ratingového výhledu ze strany mezinárodních agentur. Analýza poukazuje na vysokou zranitelnost ekonomiky. Ta je silně závislá na automobilovém průmyslu a dovozu komponentů. Závěrem dokument varuje před rizikem uvíznutí v tzv. pasti středního příjmu. Bez zásadních reforem, posílení vzdělávání a podpory inovací může podle analytiků ztratit schopnost dohánět vyspělejší ekonomiky.
Závěrem některá proslulá Ficova prohlášení, některé by pobavily, kdyby nebyly myšleny vážně. „Na Ukrajinu se chystá ‚pěkný Mnichov‘ a bude to pro ni mimořádně bolestivé,“ prohlásil v roce 2024 a obhajoval ruskou vojenskou sílu. „Naivní politický puberťák, který se nechal svými nadřízenými, tedy nevládkami a progresivními a liberálními médii či svou rodinou, vtáhnout do verbování ulice proti legitimní vládní moci,“ prohlásil na adresu předsedy opozičního Progresivního Slovenska Michala Šimečky.
Premiér se opřel do středoškoláka Simona Omaníka, jenž odmítl podat ruku prezidentovi Petru Pellegrinimu, označil ho za „nevycválaného puberťáka a řekl, že by potřeboval tři facky. „Nemohu a nechci vyhovět našim nepřátelům, kteří požadují veškeré informace o mém pracovním a soukromém programu,“ prohlásil o své dovolené ve Vietnamu, kolem které panuje řada otazníků. Opozici a média osočil z toho, že údaje o jeho pohybu předávají „opozičním aktivistům“, aby si na něj mohli znovu zastřílet.
Fico se zastal i stranického kolegy Tibora Gašpara, jenž po cestě do Moskvy připustil možnost vystoupení Slovenska z Evropské unie a z NATO. Od ledna 2025 rozvíjí teorie o státním převratu.Opozice ho podle něj koordinuje s neziskovými organizacemi a médii a „zahraniční skupinou odborníků“ a chystá se na okupaci vládních budov. Údajně chce navíc vyvolat předčasné volby. Použil přitom i oblíbené komunistické heslo: „Stát si rozvracet nedáme!“
Komunistické země Čínu a Vietnam považuje za dobrý příklad politických režimů.„Liberalismus a představa liberální demokracie zcela selhala, je neefektivní a my musíme přemýšlet, jak zefektivnit demokratické způsoby řízení státu,“ prohlásil a postěžoval si, že v demokracii se volbami každé čtyři roky přeruší kontinuita vládnutí!
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-dvacet-let-s-ficem-chtel-napodobit-blaira-ted-si-namlouva-extremisty-308631#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=4&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=abtest302_asistent_url_varAA
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-slovensko-se-propada-v-konkurenceschopnosti-ukazala-vladni-analyza-40583443
.
