Článek
Polygonie je stále legitimní, i když dnes si jen málokdo dovolí mít víc manželek než jednu maximálně dvě. Ne, že by nebyl zájem. Vdavky ale lezou do peněz. Zvlášť v případě, kdy vyvolená žije s ovdovělou matkou. V tom případě se totiž musí postarat o obě, takže si vlastně musí koupit tchyni, což je pro mnoho mužů úděsná představa!
Problém je, že ženy vždy někomu patří, buď otci, nebo manželovi. Dívka, která přijde o poctivost před svatbou, má smůlu. Nejenže se s největší pravděpodobností neprovdá, navíc má zaděláno na vyhazov z domova. Sňatek je totiž pro rodiče výhodný kšeft, takže si dcery hlídají.
Panenství do svatby je samozřejmostí. Některé ženy ovšem našli řešení, nechají si udělat od plastických chirurgů umělou panenskou blánu - obvykle v Turecku, ale třeba i u nás. To se týká zejména těch, co studují v Evropě. Ovšem ne každá má odvahu studia dokončit, některé odchází v posledním ročníku, protože se bojí, že by si ji jako inteligentní bytost muži nevzali, ješitnost a nadřazenost by jim to nedovolily.
Podle učení proroka Mohameda patří k zásadnímu údělu ženy cudnost. Ortodoxní výklady práva šaría ženám předepisují, aby si na veřejnosti zahalovaly obličej, krk, kotníky a ruce až po lokty. Po svatbě je jim vyhrazeno místo v domě, neexistuje, aby vstoupily do mužských komnat nepozvány.
Pokud má manžel hosty, nemůže se v nich objevit vůbec, jedině, že by byla tlesknutím či hvízdnutím povolána přispět - například orientálním břišním tancem - k jejich pobavení. Musí chodit na veřejnosti zahalena, z obličeje ji mohou být vidět jen oči, z těla maximálně horní část chodidla.
Ani mladé dívky ve velkoměstech si netroufnou na revoluční změny v podobě minisukní. Pojetí islámu je ale pochopitelně jiné v zemích, které se řídí ortodoxním právem šária a těch benevolentnější - stále ještě sekulárního Turecka a států, kde je turistický ruch - Tunisko, Albánie, Maroko, Egypt.
Tím se vzdáleně dostáváme k sexuálnímu životu žen v arabském světě. Ten se řídí přáními manžela. Obvykle určuje vše - kdy ke styku dojde, délku trvání, polohu, v níž bude vykonán. Zásadní rozdíl oproti západnímu světu je v tom, že žena v islámu má jiná práva a jiné povinnosti, než muž.
Zatímco odpůrci islámu tvrdí, že jsou ženy utlačovány, muslimové jsou přesvědčeni, že se jim tímto naopak vychází vstříc. Podle konzervativních teologů má manžel právo vykonat jakýkoli tělesný trest na své choti, pokud se odmítá pro něj udělat krásnou, či nechce vyhovět jeho sexuálním potřebám!
Na druhou stranu jsou manželky, které si dokážou svého chotě omotat kolem prstu, jen to nesmí být okaté. Najmou si třeba služku na úklid či chůvu k dětem, základní povinností ženy je vychovávat je a poskytovat muži příjemné prostředí a teplo domova.
Ten je musí uživit, ale o finance se obvykle nestará, prostě při výplatě udělá stojku a nechá ženě volnost. Když dokáže ušetřit, může si toho dost dopřát. Jinak je obrovský rozdíl mezi životem ve městě a na venkově, kde se mnohdy zastavil čas.
Při hodnocení koránu nelze opominout skutečnost, že křesťanství vyznávalo podobné hodnoty a mnohdy i vyznává. Třeba masturbace je stále jeden z nejtěžších hříchů, který ovšem už nikdo nerespektuje - ale v islámu ano.
Podle některých psychologů jsou muslimští adolescenti frustrováni, netroufnou si porušit tabu a k dívkám nemají šanci se dostat. To vede k tomu, že bývají snadno manipulovatelní, z nich se rekrutují sebevražední atentátníci, kteří se zabijí při představě, že se dostanou do ráje, kde budou mít k dispozici 72 panen.
Zdroj: https://www.forum24.cz/bronislav-ostransky-muslimky-berou-prikazani-pred-svatbou-ne-velmi-vazne
https://is.muni.cz/el/ped/podzim2013/RV2BP_3RZ/um/Sexualita_a_nabozenstvi.Gilbertova.pdf
https://d1.islamhouse.com/data/cs/ih_books/single/cs-islamic-perspective-on-sex.pdf
