Článek
Velký vliv na něj měl strýc Claude, dal mu ke čtvrtým narozeninám tříkolku. To v něm zažehlo vášeň po všech dopravních prostředcích, které se pohybují. V osmi letech si na něj vzpomněla matka a odvezla ho s novým manželem do Indianapolisu, aby začali nový život. To nesl velmi těžce: „Strýc mi dal kapesní hodinky s nápisem uvnitř pouzdra, Stevovi, který mi byl synem.“ Ty pečlivě opatroval jako relikvii celý život. Jeho otčím byl násilník, takže utíkal z domova, přidal se k pouličnímu gangu a páchal drobné trestné činy.
Rebelie byla součástí jeho dětství, ve čtrnácti letech utekl k cirkusu. Poté se ho matka opět vzdala, považovala ho za nenapravitelného, takže ho soud umístil do školy pro problémové jedince a mladistvé delikventy. Přesto, že byl částečně hluchý kvůli dětské infekci ucha a také dyslektik, brzy si tam získal vedoucí postavení, zastával se slabších, trestal šikanu. Přesto jeho svobodná duše trpěla. V šestnácti letech, kdy byl propuštěn, potkal námořníka a rozhodl se nalodit na loď směřující do Dominikánské republiky.
Jakmile ale přistáli na pevnině, opustil posádku a uchytil se jako vyhazovač v nevěstinci. Později se vydal do Texasu a střídal práce, dělal dřevorubce v Kanadě. Byl zatčen za tuláctví. V sedmnácti navštívil matku, aby od ní získal souhlas k narukování do americké námořní pěchoty. Zpočátku se potýkal s dodržováním disciplíny, byl rovněž několikrát degradován, dezertoval a žil u přítelkyně. Poté, co kladl odpor při zatýkání, dostal 41 dnů vězení. Měl ale štěstí, jeden z velitelů si ho oblíbil a přesvědčil ho, aby své schopnosti využil pozitivně.
Zaměřil se na sebezdokonalování. Během arktického cvičení zachránil životy pěti vojáků, když je na poslední chvíli vytáhl z tanku, než skončil na mořském dně. Poté byl přidělen k čestné stráži, odpovědné za ostrahu jachty prezidenta Harryho S. Trumana. Sloužil do roku 1950, kdy byl se ctí propuštěn. S podporou zákona GI Bill, který platil školné bývalým vojákům, se vydal do New Yorku, aby studoval herectví. Odtamtud už vedla jeho cesta do Hollywoodu. Dostal roli v nezávislém, „béčkovém,“ sci-fi hororu Blob.
Tam si ho ale všimli tvůrci westernového televizního seriálu Wanted: Dead or Alive, který se vysílal tři roky. To posunulo jeho kariéru na vyšší úroveň. Následovala gangsterka Velká bankovní loupež v Saint Louis, ale hlavně ikonická kovbojka Sedm statečných. Role Vina ho katapultovala na výsluní popularity. Zároveň se ale projevila rivalita s Yul Brynnerem, těžce nesl, že on má hlavní roli a snažil se mu vnutit i do záběrů, kde vůbec neměl být, to jen zvyšovalo napětí mezi nimi.
Sedm statečných
Ale pak mu v roce 1980 zavolal, aby mu poděkoval. „Za co?“ zeptal se Brynner. McQueen odpověděl: „Mohl jsi mě vyhodit z filmu, když jsem tě vytáčel, ale neudělal jsi to a ten mě proslavil, takže díky.“ Brynner mu řekl: „Já jsem král a ty rebelující princ; každý je stejně královský a je nebezpečné nám zkřížit cestu.“ McQueen řekl: „Musel jsem si to s Yulem vyříkat, protože bez něj bych se hvězdou nestal.“ V tomto ohledu je zajímavé, že žádný ze svých filmů neviděl.
Ze Sedmi statečných evropští diváci šíleli, zahraniční tržby byly téměř třikrát vyšší než v Americe, kde se jednalo o propadák. Steve se naráz ocitl v „první lize“ a nabídky se jen hrnuly. Neměl ale vždy dobrý odhad na role, odmítl hrát v legendárním snímku Butch Cassidy a Sundance Kid, ve Formanově Přeletu nad kukaččím hnízdem“ i válečném dramatu Apokalypsa. Byl i nevyzpytatelný, natáčení bylo často několikrát odloženo, jelikož byl opilý nebo pod vlivem narkotik.
Divoké experimentování se zneužíváním návykových látek ho dovedlo na okraj duševní stability. Ačkoli se snažil být dobrým otcem synovi a vyženěné dceři první manželky, jeho závislosti, sukničkářství, žárlivost a násilí mu zničily dvě manželství. Jeho koníčkem byla auta, sbíral staré modely a stal se závodním jezdcem. Příznivci filmu mají stále před očima kultovní automobilovou honičku v mafiánském dramatu Bullitův případ. Byl nadšený, když dostal roli závodníka v akčním snímku Le Mans odehrávajícím se při slavném závodu.
Opět se setkal s Robertem Vaughnem ze Sedmi statečných
Trval na tom, že bude většinu scén řídit sám a natočil několik nebezpečných řidičských kousků. Neodradilo ho, ani když jeden kaskadér po nehodě přišel o část pravé nohy. On při rizikovém jezdeckém manévru převrátil auto na střechu, ale vyvázl bez vážnějšího zranění. Jinak stojí za zmínku role hasiče v dramatu Skleněné peklo. Poté začala jeho kariéra zvolna vyhasínat, dva roky nenatočil žádný film. Mohl si za to i sám, začal odmítat velké nabídky.
Cítil se prázdný a nespokojený, stahoval se do soukromí, přestěhoval se také do malého, klidného městečka Santa Paula. Nějakou dobu žil v letištním hangáru, který zaplnil svou sbírkou aut a motocyklů. Koupil si také žlutý dvouplošník Stearman a naučil se s ním létat. I když byl Steve McQueen herecká ikona, neměl hvězdné manýry - s výjimkou natáčení, kde byl občas nezvládnutelný. Nesnažil se nijak zvýšit svou popularitu, odmítal rozhovory, dostal přezdívku Král chladu.
Měl i přirozený cit pro oblékání, stal se, i když o to vůbec nestál, vyhlášeným modelem, jeho módní kreace byly pověstné. Byl třikrát ženatý, poprvé si vzal v 26 letech filipínskou herečku a tanečnici Neily Adams, s kterou měl syna Chada - stal se i hercem a závodním jezdcem jako on. Po šestnácti letech manželství se rozvedl a uzavřel sňatek s kolegyní Alicí MacGraw. Ta byla jedinou opravdovou láskou jeho života. Deset měsíců před smrtí, o které věděl, že přijde, se oženil potřetí s modelkou Barbarou Minty.
Dodržoval denní dvouhodinový cvičební režim zahrnující vzpírání a běh na 8 km sedm dní v týdnu, učil se bojovým uměním. Chodil ozbrojen od doby, kdy začala řádit sekta Charlese Mansona a dozvěděl se, že je na jeho seznamu osob určených k likvidaci. Na začátku roku 1978 se u něj objevil přetrvávající kašel. Přestal kouřit, ale bylo už pozdě, biopsie odhalila pleurální mezoteliom, rakovinu, který má obrovsky rychlý průběh. Příčinou zřejmě bylo odstraňování azbestové izolace z potrubí na palubě vojenské lodi.
Steve hledal pomoc u šarlatána Donalda Kelleyho, ten propagoval pochybné metody jako kávové klystýry, časté mytí šampony, denní injekce obsahující živé buňky z dobytka a ovcí, masáže a laetril, údajný protinádorový lék. Jeho stav se nelepšil, nádory metastázovaly. Koncem října 1980 odletěl do Mexika, aby mu lékaři odstranili břišní tumor na játrech o hmotnosti asi 2,3 kg. Nedbal varování amerických lékařů, že je neoperovatelný a jeho srdce tuto náročnou operaci nezvládne.
Pod jménem Samuel Sheppard ho přijali do malé kliniky v Juárezu, kde lékaři neznali jeho skutečnou identitu. 7. listopadu 1980 v 3:45 ráno, 12 hodin po operaci, zemřel na infarkt. Bylo mu 50 let, odešel ve spánku, s rodinou u postele. Dodnes je zbožňován a připomínán, zanechal po sobě stopu v dobrodružných, kriminálních či napínavých filmech nejvyšší úrovně, jedná se i o jednoho z nejlepších charakterních herců vůbec.
zdroJ. https://www.timefortruth.co.uk/steve-mcqueen/
https://www.csfd.cz/tvurce/854-steve-mcqueen/prehled/
https://www.rox.co.uk/steve-mcqueen/index.html
