Článek
Hrad plnil především účel strážní pevnosti a zajišťoval ochranu. Kolem něj vedly důležité obchodní cesty a proto měl četnou posádku. Ta často vyjížděla z hradu a vehementně pátrala po lupičích, kteří přepadávali neozbrojené karavany se zbožím.
O tom, jaký měl Svojanov význam, svědčí, že ho Karel IV. zahrnul mezi 11 hradů, které nesmí být vyjmuty z majetku koruny, tedy panovníka. To ale bohužel porušil už jeho syn Zikmund, když ho za husitských válek zastavil pánům z Boskovic.
Svojanov poničil požár což je u hradů obvyklé a Švédové, kteří ho marně obléhali. Má totiž výtečnou strategickou polohu, je chráněn nepřístupnými, příkrými svahy ze tří stran. Jediná možnost k dobytí vede ze severu, kde ovšem byly vybudovány masivní obranné prvky.
K tomu ještě mohutné zdi, místy až šestimetrové. Vylámal si na něm zuby i sám Žižka. Po zavedení železnice význam Svojanova, stejně jako jeho okolí, poklesl. Obchodní cesty, které přinášely zisk, tím totiž odpadly. Od roku 1910 patřil Poličce, stejně jako nyní.
Byl několikrát přestavován. Dnes je jediný hrad, kde se mísí gotický styl s empírovým. Je přístupný od března až do půli prosince. Disponuje hradní restaurací a stylovým penzionem. Přístupná jsou i sklepení a unikátní goticko-renesanční dům zbrojnošů.
V rámci prohlídky lze vystoupit na věž. V interiérech se nachází stylová expozice představující život na hradě v druhé polovině devatenáctého století. V létě jsou na nádvoří pořádány kulturní akce, vystoupení šermířů, divadelní představení, koncerty.
Pokud jde o tragické události, byly tři a spojovalo je jméno Kateřina. Jejich duše se údajně stále zjevují v areálu hradu. To potvrzují kromě jiného hosté přespávající v pokojích hradu, personál, lovci duchů, záhadologové (ty je třeba brát s rezervou.)
Pohled z hradu
První vražda se stala za třicetileté války, kdy se majitel hradu, jakýsi Karel Záruba, rozhodl zbavit manželky tím, že ji zavřel do nejhlubšího sklepení a nechal vyhladovět. Když za nějaký čas sestoupil dolu, našel ji se šíleným výrazem strachu v očích.
Nechal ji zazdít, ale strašila ho ve snech tak, že se po čase zbláznil a zemřel. Podivná bílá postava však bloudí občas v noci na nádvoří či u vstupu do sklepení dodnes. Další obět byla Kateřina z Lichtenburka.
Byla ještě před svatbou zamilovaná do hradního kováře a dál se s ním potají scházela. Přistihl je však hradní pán a jeho družinou. Také byla zazděna, a to velmi krutě, ještě zaživa. I ona tady usilovně straší.
O tom, že nešlo o báchorky, svědčí v nalezená kostra v roce 1805 při prorážení nové romantické brány. Třetí Kateřina byla malá holka, která byla při přestavbě při pádu lešení zraněna. Z posledních sil prošla ještě do další místnosti, kde zanechala otisk krvavých dlaní na stěně.
Toto místo je dnes překryto velikou skříní. I když tomu skeptici asi neuvěří, hodně návštěvníků uvádí, že při prohlídce měli podivné pocity, aniž tyto legendy znaly. Zdá se, že na Svojanově bylo zazdívání v módě.
Nalezly se další kostry, muže a ženy (že by opět přistižení milenci?) ale i 11 zazděných koster dětí, což už je dost hrůza. Podle moderních metod se také zjistilo, že další tělo zřejmě spočívá ve věži. Prostě horor.
Když je řeč Svojanovu, nelze opominout Poličku, s kterou je úzce spjat. Je zmiňována jako věnné město českých královen. Měla pohnutou historii, ale dnes jde o malebné město. Na náměsti jsou tři dominanty. Budova radnice, morový sloup a kostel sv. Jakuba.
Polička letecký pohled
Tam se ve věži narodil slavný - možná víc ve světě než u nás - a uznávaný skladatel Bohuslav Martinů. Jeho rodná světnička se dá navštívit po vystoupání po stovce - či víc- schodů. Jeho otec to chodil několikrát za den, byl pověžný, držel hlídku proti požárům apod.
Největší raritou jsou zachovalé starobylé městské hradby. Měří 1220 metrů a mají 19 bašt. Patří k nejlépe dochovaným památkám opevňovacího systému středověkého města nejen v rámci České republiky. Vznikly ve čtrnáctém století. Jsou přístupné, vstupné je 60 Kč.
Zdroj: http://www.svojanov.cz/
https://www.hradsvojanov.cz/
https://www.policka.org/
