Článek
Občas si bral do postele obě najednou. Měl milenky, které se navzájem znaly a vyměňovaly si zkušenosti. Vychvalovaly velkou výdrž, dokázal udržet erekci celou noc a empatii - měl dokonalý přehled o erotických zónách v ženském těle a dovedl je dokonale uspokojit. Co žádná z nich nezmínila, byl nadměrně vyvinutý penis, což je dost důležité, je to totiž vůbec jedna z prvních věcí, kterých si ženy na mužích všímají a hodnotí. To svědčí o tom, že jeho velikost byla nejspíš zcela průměrná. Byl ale na tu dobu extrémně vysoký, měřil 1,90 cm.
V autobiografii Historie mého života tvrdil, že dostal do postele 130 žen. Toto číslo není nijak zvlášť pozoruhodné, i v jeho době existovali mnohem větší proutníci. Proč je tedy považován za nejslavnějšího milovníka historie? Za to vděčí především sebepropagaci. Nicméně nebyl žádný gentleman, byl totiž obviněn ze znásilnění a trpěl hned několika pohlavně přenosnými chorobami. Nechal se také svými bohatými milenkami vydržovat, živil se i jako falešný hazardní hráč.
Kupodivu měl jen dvě děti - alespoň je přiznal - dceru Leonildu Castelli a syna Cesarina Lantiho. Na množství milenek je to překvapivě nízký počet, ovšem mnohé byly vdané a neměly sebemenší důvod uvádět ho jako otce, navíc byl jedním z prvních průkopníků antikoncepce. V pamětech detailně a psychologicky rozebírá důvody, proč by příznivci erotických hrátek a rozkoší měli při sexu používat kondom, přesto, že byl tehdy ještě dost neforemný. Vnímal ho jako symbol osvobození od sexuálních obav a úzkostí.
Byl bisexuál. Jeho milostné románky se stejným pohlavím totiž rozhodně nebyly ojedinělé. Protože chtěl zkusit všechno, zřejmě zažil i pasivní anální styk, jinak pro muže považovaný za podřadný. Už od mládí hodně cestoval. Začal Francií, v 25 letech v Lyonu vstoupil do lóže svobodných zednářů, navštívil i Paříž, Drážďany, Prahu, Vídeň. Nakonec se vrátil domů, do Benátek, kde ho ale žárlivý vysoce postavený manžel dohnal až k soudu a za „zhýralost a zneuctění vdaných žen i církve a oklamání mnoha urozených pánů“.
Navíc u něj při zatčení našli církví zakázané knihy o magii. Skončil v cele Dóžecího paláce. Ty se nacházely přímo pod jeho střechou, pokrytou masivními olověnými pláty, což znamenalo, že v zimě vězni v celách mrzli a v létě se pekli v nesnesitelném horku. Právě zde, v izolaci a prachu, měl strávit podle verdiktu pět let - bez naděje na předčasné propuštění či omilostnění. To, že z tohoto vězení nikdo nikdy neuprchl, pro něj ale představovalo výzvu, nakonec tam strávil jen necelé dva měsíce!
Při procházce nenápadně sebral z odpadu kus železné hřídele a mramorový kámen, třením dokázal kov naostřit do podoby ostrého dláta. S tím začal pod postelí vrtat díru do podlahy, ty byly naštěstí ze dřeva. Poté co byla náhodně odhalena a on okamžitě přemístěn, podařilo se mu dláto propašovat do cely nad ním, kde seděl seděl odpadlý mnich Marino Balbi. Ten pokračoval v jeho díle. Pracoval hlavně v době, kdy byl na chodbách hluk a odpad maskoval tak, že ho lepil na strop pomocí slin a chlebové střídy.
Poté, co se dostali z cely, se jim pomocí provazů spletených z prostěradel podařilo vyšplhat k vikýři, jimž se vloupali do vnitřních prostor paláce. Tam se převlékli do čistých šatů a čekali na ráno. Když klíčník otevřel bránu, Casanova ho přesvědčil, že se jen zdrželi na hostině a když chtěli odejít, bylo už zavřeno a nerušeně prošli ven. Skočili do první gondoly a nechali se odvézt na pevninu, mimo dosah benátské jurisdikce. Když inkvizice zjistila, že její nejznámější vězeň jim pláchl přímo pod nosem, vypuklo obří vyšetřování.
Jenže to už byl v Paříži. Tento husarský kousek z něj přes noc udělal evropskou celebritu. Později příběh sepsal v knize Historie mého útěku z vězení republiky benátské zvaného olověné kobky, stala se absolutním bestsellerem. Svůj zážitek si ještě patřičně přikrášlil. Skutečnost, že cestu mu v podstatě prosekal spoluvězeň, jednoduše vynechal. Podobně zveličil také jiné peripetie svého neklidného života. Zkrátka a dobře dokonale pochopil, že dobře napsaná literární fikce dokáže zaručit popularitu až nesmrtelnost.
„Počet lidí, nedá se říci jenom žen, s nimiž spal, nebyl až tak pozoruhodný. Mnohem pozoruhodnější je způsob, jakým o tom psal. Byl jedním z prvních, kteří sexualitu úzce a otevřeně spojili se svojí osobností, což už dnes – od dob Freuda – považujeme za samozřejmost. Považoval ji za za jednu z nejdůležitějších částí sebe sama a při řadě příležitostí dokonce použil slovo duše nejen k popisu vlastní osobnosti, ale dokonce i pohlavního orgánu.
Byl muž, který chtěl v sexu, stejně jako v životě, okusit všechny nabízené chutě. To, že se ve svých pamětech nezabýval zkušenostmi se stejným pohlavím, souvisí s tím, že si milostné radovánky s nimi prostě neužil tolik jako se ženami a nechtěl provokovat církev. Pravda ovšem je, že se snažil potlačit fámy, které se šířily, když se stal patronem krásného chlapce Mattea Giovanniho Bragadina, pozdějšího senátora, který ho pak podporoval.“ upozornil autor jeho biografie Ian Kelly.
Legendárním se stal jeho výrok, že sexuální zážitek je vrcholný jen v představách. V praxi je poloviční. Při cestách po Evropě projel snad všechny země včetně Ruska, kočárem ujel přes 7 000 kilometrů. Několikrát zbohatnul a zase zchudnul, ale dovedl se vždy vetřít do přízně mocných, zabýval se i alchymií a okultismem. Uměl pět jazyků - kromě němčiny, kterou nesnášel. To mu komplikovalo život, když se ve stáří uchýlil do zámku Duchcov, kde ho zaměstnal jako knihovníka hrabě Josef Karl Eusebius z Valdštejna.
Tam se totiž jinak než česky a německy nemluvilo. Casanova kvůli ženám podstoupil několik soubojů. V roce 1766 byl vyhoštěn z Varšavy, poté co ho vyzval k duelu na pistole plukovník Ksawery Branický kvůli italské herečce, jejich společné přítelkyni. Oba utrpěli zranění, on na levé ruce, ale nenechal se ošetřit. Vydal se Drážďan, kde nakazil pohlavní infekcí několik žen. Ve věku 49 let si roky bezstarostného života plného jídla a pití vybíraly postupně svou daň.
Casanova ve 40 letech
To se projevovalo nejen na vzhledu, kde se se zvýraznily jeho jizvy po neštovicích. Zhubnul, měl propadlé tváře, jeho typický hákovitý nos, který mu dlouho dodával na zajímavosti, ho spíš hyzdil. Mnohem hůř ale snášel poruchy potence, které se časem zhoršovaly. Nástup erekce byl delší, stejně jako fáze mezi ztopořením údu a výronem semene. Penis ztrácel pevnost ihned po ejakulaci, někdy trvalo i den, dva, než byl zase schopen sexu. To ho, jako velkého proutníka, nesmírně psychicky deptalo. Koncem padesátého roku života už byl impotentní.
Pobyt v Duchcově se mu moc nezamlouval, byl znuděný, ale žádnou jinou nabídku, kde by měl zajištěné jídlo a střechu nad hlavou nedostal, tak musel zůstat. Pookřál jen, když ho navštívily některé známé osobnosti. Vydal se za ním například slavný Goethe, aby pomohl Mozartovu libretistovi Lorenzovi Da Ponte dokončit operu Don Giovanni před premiérou v Praze. Té se zúčastnil, stejně jako poté korunovace císaře Leopolda II. To byl ale poslední záchvěv jeho bývalé slávy, už nikoho nezajímal.
Aby se zaměstnal, napsal nejen výše zmíněnou autobiografii, ale přeložil i do italštiny Homérovu Iliadu a Odysseiu, napsal matematické pojednání o umocňování krychle. Jeho přítel, kníže Charles se Ligne, ho popsal kolem roku 1784 takto: „Nebyl pohledný, spíš ošklivý; ale vysoký a stavěný jako Herkules, s africkým nádechem; oči měl plné života a ohně, ale citlivé, ostražité, zatrpklé – a to mu dodávalo divoký vzhled. Bylo snazší ho rozzuřit, než rozveselit, ale rozesmával ostatní. … Má způsob říkání, díky kterému zní vtipně.“
Setkal se s mnohými z tehdejších velikánů a chlubil se tím. Byli mezi nimi Jean Jacques Rousseau, Voltaire, Madame de Pompadour, Benjamin Franklin, Kateřina Veliká, Fridrich II. Počátkem roku 1798 se jeho zdraví náhle zhoršilo. Zemřel na zámku za přítomnosti hraběte Valdštejna a knížete de Ligne 4. 6. Jeho poslední slova byla: „Žil jsem jako filosof, ale umírám jako křesťan.“ Spočíval v Duchcově, někde poblíž kaple svaté Barbory. Celý hřbitov byl ale zrušen, tak ho připomíná jen pamětní deska.
Zdroj: https://imagesofvenice.com/casanova-life-and-times/
https://www.casanovaofficialmuseum.com/en/plan-your-visit/#come-arrivare
www.jamesshort.me/casanovas-escape-from-the-leads
