Článek
Je zajímavé, že k bolševikům se připojil až v létě 1917. Mnoho let předtím byl menševikem. Ale stál u vzniku Rudé armády a byl autorem drakonických opatření jako střílení dezertérů, využíval rodinné příslušníky odpůrců, k nátlaku, nechal je často popravit. Rozhodně měl i on ruce pošpiněné krví. Jeho původní jméno bylo Lev Davidovič Bronštejn, otec byl bohatý sedlák, tak vyrůstal v dobře zabezpečné rodině. Od útlého věku se zajímal o literaturu a v šestnácti letech mu učaroval marxismus.
V osmi letech
Začal ho na vysoké škole horlivě propagovat, což vedlo k tomu, že z ní byl vyloučen. Podala si ho také carská policie, i přes svůj mladý věk byl nemilosrdně odsouzen a deportován na Sibiř. Stejně tak dopadla jeho manželka Alexandra Lvovna Sokolovská, narodili se jim dvě dcery Zina a Nina.V roce 1902 se mu naskytla příležitost a uprchl do Velké Británie a pak do Paříže, rodinu ale nechal na ve vyhnanství. Tehdy si zvolil pseudonym Trockij, jmenoval se tak jeho dozorce - ale částečně i proto, že se styděl za svůj židovský původ.
V Evropě navazoval kontakty se sociálními demokraty. Seznámil se s jistou Natalií Sedovovou a vzal si ji za druhou ženu. Ta první mu to kupodivu nevyčítala a nezapřela ho ani později, co začaly represe proti němu. I dcery s ním udržovaly dobrý vztah, ale zemřely předčasně. První, Zinajdě dovolil Stalin vycestovat za svým otcem, ale neumožnil ji návrat a zbavil jí občanství, což byl pro ni, patriotku, velký trest. V depresi nakonec spáchala sebevraždu. Trpěla také vrozenou tuberkulózou, na tu zemřela i její sestra, Nina Lvovna.
Tragicky dopadli i oba jeho synové, které přežil. Sergej Lvovič se zcela vědomě rozhodl neúčastnit protistalinistické opozice otce, ale to mu život nezachránilo, byl popraven v roce 1937. Lev Lvovič zemřel za velice podezřelých okolností v pařížské nemocnici v roce 1938. Nikdo nepochyboval o tom, že šlo o práci NKVD. Stalin Trockého nenáviděl kvůli jeho intelektuální převaze, kterou mu dával znát - měl hodně břitký jazyk - a také se ho bál jako protivníka. To ale nevysvětluje nemilosrdné chování k jeho blízkým.
Jako mladý
Pečlivá analýza faktů odhaluje, že Říjnová revoluce byla mnohem víc dílem Trockého. Právě on burcoval na ulici a náměstích davy, zatím, co Lenin diskutoval s dělníky. S ním se nemohl shodnout, jak k převratu dojít: on trval na okamžitém uchopení moci, Trockij chtěl počkat na Všeruský sjezd sovětů, který by to mohl udělat legitimní cestou. Od té doby působil v úzkém vedení státu. Leninovým přáním dokonce bylo, aby se stal předsedou Rady lidových komisařů, tedy nové ruské vlády. Tuto funkci však nepřijal.
Částečně se obával, že by ho obyvatelstvo nepřijímalo dobře pro jeho židovský původ. Stejně tak ale odmítl být jeho loutkou, vystupoval tvrdě proti uzavření Brestlitevského míru, po kterém ztratilo Rusko např. kontrolu nad Ukrajinou, Polskem, Běloruskem, Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Byl mocná osobnost, energický jedinec, v některých ohledech možná i génius. Kupodivu nikdy nepochopil, a to přesně ve chvíli, kdy to nejvíc potřeboval, co je zákulisní byrokracie a jak funguje. V ní vynikal právě Stalin.
Měl ze všech tehdejších politiků nejostřejší a nejživější jazyk, nejodvážnější myšlenky a nejpřesnější postřehy. Po Leninově smrti začal boj o moc, ze které vyšel vítězně Stalin, i přes to, že před ním v poslední vůli varoval. 7. 11. 1927 se opoziční aktivisté pod jeho vedením - mnozí byli aktivními účastníky revoluce i občanské války - pokusili uspořádat paralelní oficiální demonstraci. Byla rychle a tvrdě potlačena. Během týdne byl Trockij ze strany vyloučen, v roce 1929 musel emigrovat a sedm let na to byl odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti.
Známá malířka - a jeden čas i jeho milenka - Frida Kahlo mu zařídila azyl v Mexiku. Na důkaz citů mu věnovala svůj autoportrét Mezi závěsy. Její manžel Diego Rivera o vztahu věděl, ale protože jí byl také často nevěrný, nějaký čas to prošlo. Oba měli výrazné levicové smýšlení. Trockij napsal v azylu knihy Dějiny ruské revoluce, autobiografii Můj život a teoretickou práci Zrazená revoluce, kde nabízí detailní pohled na marxistickou teorii, vývoj Sovětského svazu a kritiku stalinismu. Protože svého nepřítele dobře znal, věděl, že prahne dál po jeho krvi, nechal svůj dům obklopit ochrankou.
V Kremlu byly zvažovány různé varianty, jak se ho zbavit, otravou jídlem, výbuchem v domě, explozí v automobilu, uškrcením, dýkou, ranou do hlavy nebo výstřelem. V noci z 23. na 24. května 1940 přepadla jeho vilu dvacítka mužů pod vedením mexického malíře Davida Alfara Siqueirose, která z obývacího pokoje doslova rozstřílela ložnici. Trockij a jeho žena jako zázrakem přežili, když se včas vrhli pod postel. Od té doby byla bezpečnostní opatření ještě zvýšena a návštěvy sníženy na minimum za přítomnosti osobního strážce.
Další pokus o atentát už byl ale úspěšný. Provedl ho šestadvacetiletý katalánský fanatik. a agent NKVD Ramón Mercader. Pronikl do Trockého nejbližšího okolí jako snoubenec sestry jeho sekretářky. Po několika návštěvách se mu jako novináři, který žádá redigování článku, podařilo zůstat s Trockým o samotě a praštit ho do hlavy horolezeckým cepínem. Stalo se to 20. srpna 1940. Zemřel druhý den v nemocnici. Vila, kde k vraždě došlo, byla v roce 1990 zrekonstruována a slouží jako muzeum. Vrah dostal 20 let, poté žil v SSSR.
Přesto všechno Trockij nad svým rivalem a vrahem nakonec vyhrál.„Stalinismus“ jako ideologie je dávno mrtvý, zatímco „trockismus“ je stále velmi živý, jeho politický odkaz se nakonec ukázal jako trvalejší než odkaz jeho hlavního oponenta. Podle politologů je totiž nejvěrnější původním idejím Karla Marxe. Trockij je také jedním z největších ruských politických publicistů, jehož díla by měli školáci studovat nejen jako historické dokumenty, ale také jako vzory novinářského stylu…
Zdroj: https://arzamas.academy/mag/1340-trotskiy
https://www.mid.ru/ru/about/professional_holiday/history/1713943/
https://nv.ua/world/countries/lev-trockiy-biografiya-smert-vrazhda-so-stalinym-arhivnye-foto-50107376.html
