Článek
Co se příliš nezměnilo, je přístup ke konzumaci jídla. Stále si ho neumíme vychutnávat jako jiné národy, u Francouzů trvá i běžná večeře nejméně hodinu. Nejde jen o množství chodů, ale hlavně o to, že nikam nepospíchají. Velkou pozornost věnují i tomu, co my vyloženě odbýváme - stolování. Přitom vhodně prostřený stůl ještě umocní zážitek z dobrého jídla. Navíc se tím vychovávají děti, aby vnímaly pokrmy i z estetického hlediska, ne jako pouhou potravu.
Můžeme je zapojit tím, že jim dáme za úkol použít svou fantazii při skládání ubrousků - nejlépe plátěných, v nejhorším případě, silných papírových. Ty v žádném případě nesmí na stole chybět. Bohužel mnoho lidí netuší, že mají být při jídle rozloženy na klíně, aby tím zabránily potřísnění oděvu, teprve až po jeho skončení použity k otření úst a hned poté přesunuty z dosahu, jinak překáží.
Při slavnostní večeři by vše mělo začít zasedacím pořádkem, v čele stolu má vždy sedět otec, hlava rodiny (i v případě, když ji ve skutečnosti není) jeho drahá polovička má dvě možnosti. Pokud věří na pověru, že ten, kdo vstane od štědrovečerní večeře, u ní další rok nebude, zaujme místo po jeho boku. Když patří k hospodyňkám, neustále odbíhajícím ke sporáku, má být na kraji, aby neobtěžovala ostatní.
Je lépe, když nadílky nedočkavé ratolesti sedí naproti sobě, odpadne tím pošťuchování. Protože jde o sváteční den, mělo by tomu odpovídat i oblečení. Džíny rozhodně nechejme ve skříni, muž by měl mít oblek, či alespoň kalhoty od něj a bílou košili, žena delší sukni, děti mají být oblečeny podobně. Nejprve se servíruje tak 20 minut před jídlem aperitiv, nejlépe kořeněná, desertní či sladká vína. Ten lze podávat i ve stoje.
Na stole by kromě zářivě bílého ubrusu, neměla rozhodně chybět váza s jmelím, či větvičky ze stromečku. Nejen, že vypadá zajímavěji, vůně z nich vycházející totiž pohltí nepříjemné pachy z přípravy jídel. Poté je čas přejít na první chod, studený předkrm. U postního menu zvolíme třeba rybí marinádu, krabí salát, uzeného lososa, jinak jsou k dispozici studená masa - rostbíf či šunková rolka se šlehačkovým křenem.
Chléb či pečivo nevkládáme rukama do úst a neukusujeme, je to považováno za prohřešek proto bontónu, ulamujeme po menších kouscích na přijatelná sousta. Mnohé domácnosti také servírují teplý předkrm, do módy se zase dostal kdysi tradiční vánoční pokrm - houbový kuba. Tomu přizpůsobíme i prostírání.
Jako první bychom měli sáhnout po dezertním příboru. Umístíme ho jako první z pravé stany asi tak palec od hrany stolu, nůž na pravý kraj, vidličku na levý. Pokud budeme jíst i teplý předkrm, přidáme další. U houbového kuby dáme nad talíř jen lžíci, má směřovat na opačnou stranu než polévková. Pak bude následovat velký příbor, ve stejném pořadí.
Přibližně centimetr od špičky nože je vhodné umístit první skleničku, za ní další - ne více než tři - podle zvolených nápojů. U předkrmu jim bývá u mužů obvykle pivo, u žen lehké bílé víno. Vyloženě se nehodí jakékoli sladké nápoje, zejména kolové, dětem se má dát voda s kousky ovoce, zejména toho hodně aromatického - jahody, pomeranče. Následuje polévka, nejlépe bílá a zahuštěná.
Pro ty, co nejí rybí, je ideální krémová žampiónová. Obvykle podávaný vývar s játrovými knedlíčky není k bramborovému salátu adekvátní, necháme ho radši na druhý den, lze ho totiž skvěle použít jako účinný léčebný „prostředek“ poté, co se do přítomnosti rodiny vloudila opička. Po polévce bychom moc neměli pít, spíš si dát tak desetiminutovou pauzu.
Pokud zvolíme za hlavní chod kapra či jinou nevykostěnou rybu, nikdy neopomineme dát doprostřed stolu nádobu na odkládání kostí, nechávat je na kraji talíře nevypadá hezky, nehledě k tomu, že sklouzávají a překáží. Pro chuťové buňky je nejlepší dát si víc druhů ryb, stojí to sice víc, ale Vánoce jsou jednou za rok, proč na nich šetřit? Stejně tak na nápojích. Červené víno bychom ale měli nechat v kredenci.
To se hodí k tmavému masu, takže dáme přednost bílému, z odrůd zvolíme nejlépe tu „královskou“ - Chardonay. Poté, co spořádáme jídlo, přijde čas na tzv. digestiv, který nám pomůže ho strávit. Záleží na tom, co má každý rád, je vhodné téměř vše z lihovin, od čiré vodky, přes skotskou, koňak, až naší domácí slivovičku. Pokud jde o kávu, můžeme si ji dát buď současně s ním nebo před ním, záleží na desertu.
Není nejlepší nápad dát si na závěr svátečního menu, kterým jsme dost zasyceni, těžký šlehačkový dort, nebo cukroví, vhodná je zmrzlina či ovocné poháry. Použijeme dezertní vidličku, na stole umístěnou několik centimetrů přímo nad středem talíře. Tam patří z druhé strany i kávová lžička. Jí bychom neměli zásadně jíst dorty, je totiž příliš malá a sousta z ní padají, zejména dětem.
Ze stolu po skončení hostiny jen odstraníme drobky a drobné nečistoty, nádobí namočíme do dřezu, nebo dáme do myčky, čímž by měla veškerá úklidová činnost skončit. Přece si Štědrý večer nebudeme kazit mytím. Ten lze po rozdání dárků korunovat přípitkem - ten pronáší otec - šampaňským, či sektem, včetně oblíbeného dětského.
Zdroj: https://fresh.iprima.cz/nejlepsi-recepty-na-tradicni-ceske-vanocni-menu-vsechny-pekne-pohromade
https://www.toprecepty.cz/tipy-triky/16-tipu-na-stedrovecerni-menu/
