Článek
Betlémy ale nemají zdaleka tak dlouhou tradici jako výjev, který který zobrazují. První, kamenný, stvořil Arnolfo di Cambio v Mariánské bazilice až koncem třináctého století. Původ slova je v hebrejštině, kde Bet Lechem znamená Dům chleba, nicméně ve Svaté zemi bychom ho - až na ten, který je součástí Jeruzaléma - hledali marně. U nás se první betlém objevil na Vánoce roku 1560 v kostele Svatého Klimenta na Starém Městě Pražském.
Za to, že se jeho tvorba přenesla také do domácností a stala pro svou osobitost v lidovém umění - nejen českém - obrovským pojmem, může hlavně edikt císaře Josefa II., který je zakázal vystavovat v kostelích. Důvod tak kontroverzního rozhodnutí ovšem nespočíval v bezbožnosti panovníka, jen se mu nelíbilo, jak se farnosti předhání v tom, která bude mít hezčí jesličky, považoval to za nedůstojné.
Protože se těšily mezi prostým lidem velké oblibě, tabu jim paradoxně prospělo, vzniklo nové řemeslo, betlémářství. Nejvíc se rozvíjelo v chudých oblastech, kde se výroba nestala jen zábavou, ale i zdrojem obživy - Orlických a Krušných horách, Slezsku, Krkonoších, na Vysočině, Valašsku. Díky tomu jich je u nás dnes tolik, že pokud by je někdo chtěl spatřit všechny, sváteční volno by mu nestačilo. Hodně z nich pochází z devatenáctého století.
Třebechovice vedou
V Třebechovickém muzeu betlémů jich najdeme sto šedesát z různých materiálů, včetně toho asi nejcennějšího u nás, Proboštova. Ten je vyroben z lipového dřeva, měří na délku sedm metrů, široký je tři a vysoký dva. Skládá se z více jak dvou tisíc ručně vyřezávaných dílů znázorňujících krajinu, domy, hudební nástroje, zvířata. Figurek, 10 - 15 cm vysokých, je přes tři sta, jednapadesát se pohybuje a vykonává různé práce.
Lidový řezbář Josef Probošt na něm pracoval od roku 1885 dlouhých čtyřicet let, až na drobnější opravy je v původním stavu. Jen mechanismus, uvádějící vše do pohybu, pohání elektřina místo kliky, což bylo pracné a zdlouhavé. Výjimečnost spočívá také v tom, že nezachycuje, jako většina ostatních, jen události kolem Kristova narození, ale i další fáze jeho života - až po Zmrtvýchvstání.
Detail proboštova betlému
Biblické výjevy zasazené do života malého českého městečka na konci devatenáctého století, s typickými domy, paláci, hradem, figurkami lidí, zvířat, nebeských bytostí, jsou dokonale zpracovány. Od roku 1976, kdy na Světové výstavě v Montrealu vyvolal obrovskou senzaci, byl mnohokrát vystavován v zahraničí, stal se prostě celosvětovým pojmem a je turisty navštěvován i v parném v létě - i když pochopitelně ne tolik, jako teď.
Svérázný betlém na Karlštejně
Karlštejn asi není nutné představovat, nicméně to, že se v podhradí této středočeské obce ve třech podlažích barokního domu rovněž nachází Muzeum betlémů, už tak známé není. V místnostech o rozloze třista metrů čtverečních najdeme padesát exemplářů ze všech koutů republiky, nejde ovšem jenom o betlémy. Z nich zaslouží zmínku mechanický Velký krkonošský a hlavně Karlštejnský královský.
Je pojatý svérázně, objevíme v něm - kromě jiných postav - loutky deseti významných českých panovníků, či prezidenta Masaryka! Ježíška zde také neobdarovává jen známé trio K+M+B, ale i Svatý Václav, Karel IV. a další historické osobnosti. Problém je pouze v tom, že všichni byli při jeho zrodu ještě „na houbách“, s čímž budou mít možná znalci historie trochu problémy.
Stejně tak se budou zdráhat uvěřit tomu, že se nenarodil v Izraeli, ale právě na Karlštejně, kde tehdy byli jen lesy a vlci! Nicméně pro děti je tento mýtus obrovsky přitažlivý, zvlášť když efekt pomáhají zvýšit několikametrové kulisy hradu, osazené pohybujícími se loutkami. Skvělou ukázkou práce lidových řezbářů je i další exponát, malý skříňkový betlém z Olešnice nazývaný „dort,“ či Kralický.
Karlštejn
Průmysl v Třešťi
Jedním z měst, které betlemářský „průmysl“ proslavil, je Třešť, ležící téměř uprostřed Českomoravské vrchoviny. Původně se používaly nejsnáze dostupné materiály, hlína - a hlavně papír - ale jak šel čas, přednost dostalo dřevo, převážně lipové či olšové, které řezbářům pro své vlastnosti nejlépe vyhovovalo. Tradice se zachovala až do v současnosti.
Rozsáhlou sbírku lze spatřit v zrekonstruovaném Schumpeterově domě, kde jsou jak úplně nejstarší, papírové jesličky, tak výtvory současných lidových umělců, kteří dávnou historii poněkud - či více - přizpůsobují moderní době. Nejvíc jich najdeme ve stálé expozici Spolku přátel betlémů v Třešti. Unikátní historické skříňové betlémy, zapůjčené od spolku Dům Betlémů nabízí expozice Českých betlémů.
Zajímavou historii má i Kryštofovo Údolí, kde se po ukončení těžby v místních dolech vesničané museli přeorientovat na zpracovávání dřeva z okolních lesů. Vyřezávání betlémů měli jako svého koníčka a v duchu známé Stroupežnického hry Naši furianti se předháněli, kdo vyrobí ty po všech stánkách „nej,nej,nej“ jesličky. A protože některé měly tak obří rozměry, že se jim už nevešly nejen do pokoje, ale i do baráku, zapomněli časem na sousedskou řevnivost a začali svá díla vystavovat společně.
Třešť
V této lokalitě působil známý český malíř Josef Jíra. A i on patřil k těm, co se snažili (v dobrém slova smyslu) trumfnout ostatní a v roce 1999 dokončil obří sousoší inspirované právě motivem Kristova narození. Po stranách jsou vedlejší výjevy - vraždění neviňátek a útěk svaté rodiny do Egypta, uprostřed stojí klasické jesličky a vedle nich oblíbené postavy - Josef a Marie, tři králové, pastevci. Většina z nich je ztvárněna v nadživotní velikosti, nejvyšší měří dva metry třicet!
Tento zvláštní kolos je každoročně sestaven před první adventní nedělí. Je výhodnější zajet tam odpoledne a shlédnout nejprve expozici, umístěnou v prvním patře hostince „U Kryštofa“, kde je vystaveno přes dvacet betlémů - nejstarší z roku 1846, správná chvíle ale nastane v podvečer, kdy celou scénu osvětlují reflektory a správnou historickou atmosféru ještě umocňuje protější dřevěný barokní kostelík. A pokud náhodou napadne sníh, je vánoční idyla dokonalá.
Jírův betlém
Krýzovy jesličky v knize rekordů
Je opravdu nemožné popsat všechna místa, kde betlémy najdeme. Zvlášť proto, že některé se v době adventu přechodně objevují i ve skanzenech, například v Přerově nad Labem. Jinak máme své zastoupení v Guinessově knize rekordů. Takzvané Krýzovy jesličky (jsou součástí sbírek Jindřichohradeckého muzea) byly do slavné knihy zapsány v roce 1998 jako největší mechanický lidový betlém světa.
Místní punčochář a měšťan Tomáš Krýza (1838 - 1918) u nich přitom použil v podstatě jen věci, co měl doma. Pracoval na nich ovšem skoro celý život - šedesát let! Jesličky obsahují 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje, jsou vyrobeny z kašírovací hmoty a dřeva. Původní mechanismus rozvádí pohyb z jediného elektromotoru.
Pokud jde o materiály, z nichž byly betlémy u nás vytvořeny, fantazii se mete nekladou, každoročně vzniká betlém z másla. Ten má ovšem omezenou životnost a nachází se ve specifickém prostředí, za teploty, která zabraňuje tomu, aby roztál. Najdeme ho - kde jinde - než v Máslovicích. Existují také betlémy z těsta, perníku, a kdo ví z čeho ještě, v tomto směru jsme prostě špička.
Betlém z másla
Zdroj: https://www.betlem.cz/cz/
https://www.muzeumhk.cz/novinky-z-muzea/724-betlemarstvi-patri-na-seznam-tradicni-lidove-kultury-kralovehradeckeho-kraje.html
https://muzeumbetlemu.cz/pro-rodice-s-detmi/
https://www.trestskebetlemy.cz/
https://www.mala-skala.cz/volny-cas/aktuality/jiruv-betlem-rozsvicen-1784cs.html
https://www.mjh.cz/expozice-muzea/kryzovy-jeslicky#&gid=1&pid=3
https://www.maslovice.cz/muzeum-masla/
