Článek
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý večer v živém vysílání divákům České televize sdělila, že armádní výdaje na úrovni dvou procent HDP jsou naprosté minimum, které je potřeba začít plnit. Času moc nezbývá, protože se rychle blíží summit ve Washingtonu k 75. výročí vzniku NATO, který se bude konat 9.-10. července. Česko jako notorický černý pasažér spoléhal roky na pomoc ostatních členů a už před deseti lety na neutěšený stav ozbrojených sil dlouhodobě upozorňovaly špičky aliance.
Výdaje na obranu jako zbytná položka
Kolik procent HDP se investovalo do armády mezi lety 1999 a 2023
Armádní rozpočet po léta sloužil spíše jako rezerva pro státní rozpočet. Mezi lety 2009 a 2013 se ekonomice příliš nedařilo a výdaje na armádu klesly pod jedno procento HDP. Teprve v roce 2023 se rozpočet dostal poprvé od roku 2009 nad úroveň 1,5 %. Od vstupu do aliance jsme obranný rozpočet (slovy ministryně) drželi na podlaze, poté ve sklepě a zbytek času pod základy domu.
Podfinancovanost a tristní stav některých složek armády se ale nedá napravit během několika málo let tím, že se po pětadvaceti letech začne plnit daný závazek. Vývoj rozpočtu na obranu, vzhledem k HDP vydává nelichotivé hodnocení. Kumulativní dluh se od vstupu do aliance vyšplhal k těžko uvěřitelným 832 miliardám korun. To „není strop, ale podlaha“. Každý rok, kdy armáda nedostala 2 % HDP, se tento základ zvyšoval a každoročně navíc bobtnal o inflaci. Vycházíme z rozpočtu armády mezi lety 1999 a 2023 a meziroční míře inflace mezi stejnými lety (zde a zde). Pokud se Vám to zdá mnoho, bez započtení inflace je tato částka „pouze“ 580 miliard korun.
Od roku 2018 se výše dluhu zdvojnásobila
Trump řekl naplno to, co si jiní jen myslí
V kontextu nedostatečného financování v posledních pětadvaceti letech působí úsměvně nevěřícné reakce některých tuzemských politiků na prohlášení bývalého amerického prezidenta a současného kandidáta na tuto pozici Donalda Trumpa, že USA nebudou v rámci NATO bránit ty členy, kteří svoji obranu dlouhodobě zanedbávají. Mířil na fakt, že mnoho zemí (včetně Česka) nevydává na obranu ony „podlahové“ dvě procenta. Dle vyjádření předních představitelů evropských vlád a organizací uhodil hřebíček na hlavičku. V kontextu války na Ukrajině se Evropa budí z iluze věčného míru. Dle pohledu na statistiku minimálně v tuzemském kontextu ale velice pomalu a především nedostatečně.
S vyšším rozpočtem vyšší ambice
V posledních několika letech rozjela obrana mnoho výběrových řízení, které mají za cíl zmodernizovat armádu a zvýšit tak její případnou bojovou hodnotu:
- 150 miliard korun půjde na 24 bojových letounů F-35 Lightning. Samotné stroje vyšly na 106 miliard.
- 52 miliard korun za 210 pásových bojových vozidel pěchoty CV90
- 17,6 miliardy korun na víceúčelové a bojové vrtulníky
- 13,7 miliardy korun na protiletadlový raketový systém SPYDER
- 8,5 miliardy korun za 52 samohybných houfnic CAESAR
- + další nákupy za 27 miliard korun
Dle výčtu jsou v realizaci investice za necelých 270 miliard korun. Při porovnání s vypočteným vnitřním dluhem přes 832 miliard jsme mohli pořídit trojnásobek potřebného vybavení a být připraveni na nejhorší. Nejlepší možnost je ovšem ta, že tyto výdaje budou zbytečné. Pokud nebudou, je třeba pamatovat na pravdivý výrok „Vojáky v čas potřeby budeme všichni“. Kdyby totiž začala válka, nemáme možnost utéct. Nebylo by kam.
