Země v ohrožení? Silové složky a IZS bojují s nedostatkem personálu

Představitelé policie a armády veřejně deklarují, že kvůli nedostatku personálu nejsou schopni plnit zadané úkoly. Nových zájemců je málo a ani zvýšený motivační příspěvek nestačí k tomu, aby se stabilizovaly stavy personálu. Nejedná se pouze o ně. Stejnými problémy trpí Hasičský záchranný sbor, Celní správa, Vězeňská služba, Městská policie a další. Nesmíme také zapomenout na nedostatek personálu ve zdravotnictví, a to především na základních pozicích.

Pro zjednodušení celého textu jsme vybrali policii a armádu jako vhodný příklad toho, že stát nemůže rezignovat na zajištění vnitřní bezpečnosti a vymáhání práva na straně jedné a vnější obranu státu na straně druhé.

Již v roce 2017 média upozorňovala na nepříznivý trend v přijímání nových lidí ke službě v uniformě. Většina lidí neprošla přes fyzické testy nebo psychotesty. Zároveň se jednotlivé složky doslova tahaly o jednotlivé uchazeče, takže se na méně prestižní organizace nedostávalo.

V roce 2019 se problém dále prohloubil zvýšením tabulkových míst, pro které ale nebyli uchazeči. Již v té době například armáda plánovala v roce 2025 minimální počet personálu 30 000 osob, což je důležité číslo pro porovnání se současností.

Podle statistik měla armáda k 1.1.2025 23 600 členů (1, 2, 3). Policie 40 320 členů (1, 2). Graf níže vyjadřuje vývoj počtů od roku 1993 do letošního ledna.

Pozn. Velký pokles v armádních statistikách mezi lety 2024 a 2025 vychází pravděpodobně z jiné metodiky zveřejnění počtů. Armáda v roce 2025 meziročně narostla o nižší stovky osob. Podle vyjádření náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky má armáda zhruba 24 000 vojáků, i když statistiky o rok dříve uvádějí 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Tento rozdíl autor není schopen vysvětlit.

Na grafu je jasně vidět, že počty policistů od roku 2016 stagnují, zatímco armádě se daří nabírat více lidí. Oba rezorty ale bojují s problémem stárnutí sborů, který nábor nedokázal efektivně vyřešit.

Průměrný věk policisty byl v roce 2024 39,6 let, když se meziročně zvýšil o 0,2 roku. Armáda je na tom ještě hůře, protože průměrný věk vojáka aktuálně přesahuje čtyřicet let. Oba rezorty se snaží bojovat se stárnutím náborem dalších lidí. Jejich ambice jsou ohromné.

Podle schváleného návrhu ministra vnitra Víta Rakušana by mělo u policie pracovat 46 279 osob, což je takřka o 6 000 více než v současnosti.

Září 2024 pracovalo pro Vězeňskou službu ČR 6560 příslušníků. Plánovaný počet byl o zhruba 800 příslušníků vyšší. Dobrou zprávou je, že na přelomu roku se číslo snížilo o 40 osob.

V říjnu 2024 chybělo hasičům při celkovém počtu 10 900 osob celých 1070 kolegů.

Armáda plánuje dosáhnout v letošním roce počtu 30 334 vojáků. Nové obranné plány hovoří o 37 500 lidech.

Problém se týká i zdravotnictví. Zatímco na výše uvedených pozicích pracuje maximálně dvacet procent žen, ve většinově ženském zdravotnictví nyní chybí dva a půl tisíce sester.

V současnosti chybí těmto zaměstnavatelům zhruba 24 000 lidí. Pokud policejní počty oscilují kolem 40 000 a armáda v roce 2023 získala navíc pouze 176 vojáků, stěží se dá hovořit o stabilní situaci. Od roku 2000 se totiž v policii a armádě nezvýšil počet zaměstnanců meziročně o více jak 1 700. Pokud by počty rostly tímto tempem každý rok, na plánované stavy se dostanou za dvanáct let.

Ve všech zde zmíněný složkách existuje nedostatek zaměstnanců, který vede k přetěžování těch stávajících. Organizace tak nemá dostatečný počet pracovníků k efektivnímu a udržitelnému zvládnutí veškeré pracovní náplně, což vede k nadměrné pracovní zátěži, stresu a postupnému vyhoření stávajících zaměstnanců.

U policie v loňském roce veřejně vystoupil Martin Červenka, který zmobilizoval policisty k určité formě protestu, aby upozornil na závažný stav ve sboru (1, 2, 3). Sám Červenka se chystá odejít do civilu a černě vidí i budoucnost jednotlivých složek státu. Dobře popisuje současný stav policista s dvanáctiletou zkušeností, který již na systém rezignoval - vyhořel.

Názory a postoje současné generace (1, 2, 3) indikují, že se s armádním prostředím neztotožňují a je jim naprosto cizí.

Ani do zdravotnictví se lidé příliš nehrnou - těžká a nevděčná práce, která je často pro silné povahy, současníky neláká.

Problémem je, že pokud už zájemci existují, do všech výše zmíněných složek funguje síto výběr personálu, případně nutnost dosažené úrovně vzdělání. Proto většina uchazečů neuspěje. Celkově se uvádí, že ze všech přihlášených projde základními požadavky, zdravotními a fyzickými testy jen mezi 20 až 25 % lidí (1, 2, 3, 4). V průběhu let úspěšnost mezi uchazeči klesá a plošně dochází ke snižování požadavků s cílem získat maximum lidí na úkor kvality. Další výhled navíc není vůbec pozitivní.

Za současné situace je schopnost urychleně doplnit personál, než se celý systém opravdu zhroutí, kritická. Podle mediálních vyjádření odpovědných osob systém spíše tápe a místo pochopení nové generace lidí a jejich potřeb hledá spíše zastaralé způsoby, které mladé lidi nepřilákají.

Mezi lety 1994 a 2020 se ročně narodilo mezi 89 a 120 tisíci dětmi. Od roku 2021 přišel postupný propad v nově narozených dětech. Ze 111 793 až po loňských 84 311 dětí. Pokud by tak jednotlivé složky cílily na letošní maturanty, jednalo by se o více jak sto tisíc osob narozených v roce 2006. S postupně klesající porodností v letech následujících ale bude výrazně těžší sehnat další lidi.

„Generace Z, konkrétně skupina lidí do tří let po škole, to jsou stotisícové ročníky. Ročně však do důchodu odchází zhruba 120 tisíc. Už nyní je tu negativní bilance. Ve středním věku je v každém ročníku dokonce 180 tisíc lidí. Podíl tedy bude brzy skoro 2 : 1,“.

Celková bilance tak má negativní vývoj. Požadavek složek státu na zvýšený nábor osob je tak spíše zbožným přáním, který nemá oporu ani ve vnímání veřejnosti, ani v dostupných lidských zdrojích na základě tvrdých čísel. Zároveň se nedaří motivovat stávající zaměstnance. Stát ale nemůže rezignovat na zajištění kapacit a schopností silových složek a složek IZS. Vývoj budoucích let tak bude opravdovou výzvou pro všechny.