Článek
V Česku se každoročně koná jarní (26. dubna 2025) a podzimní (8. listopadu 2025) termíny tzv. Sbírky potravin, které zvedají vlnu solidarity s těmi méně šťastnými. V dubnu vybralo 5 100 dobrovolníků celkem 540 tun potravin a 62 tun drogerie, což potvrzuje rostoucí objem vybrané pomoci, která byla shromažďována od roku 2013. V letošním roce patří mezi klíčové partnery Albert, BILLA, COOP, dm drogerie markt, Globus, Kaufland, Lidl, MAKRO, PENNY, Tesco a Teta drogerie. Online lze nakoupit v Billa e-shop, dm drogerie, iTesco, Košík.cz, Rohlík.cz a Teta drogerie.
Na grafu níže lze vidět, jak meziročně rostou objemy vybraného zboží, které je následně distribuováno potřebným. Spolu s tím se zvyšuje i celkový roční objem zboží získaného Potravinovými bankami.
Myšlenka potravinové sbírky potřebným je úžasná, ale narážíme na ohromný limit ekonomické efektivity celého počínání. Mnoho přispěvatelů si neuvědomuje, že svým bohulibým počínáním nakoupí mnohem menší objem pomoci, než by reálně mohli.
Supermarkety plní akcí svoji kapsu
Podle dostupných informací se supermarkety (kromě zprostředkování místa) na akci nijak v rámci podpory nepodílí - zákazníci zaplatí plné maloobchodní ceny z jejich regálů a jsou navíc prostředkem milého PR, protože jsou spojeni s dobročinnou akcí. O tom, že by například přidaly X % vybrané pomoci, se nikde nedočteme. Solidarita je tak dobrý business model.
Potravinová sbírka je zaměřená v první řadě na pokrytí absence základních potravin, což znamená nakoupit trvanlivé potraviny: konzervy, trvanlivé mléko, přílohy, oleje a mouku. Web Potravinových bank zmiňuje i dětskou výživu, polévky a základní a dětskou drogerii. Potravinová banka je obrazně řečeno poslední záchrana potřebných před hladem. Kvantita by měla převážit nad kvalitou (především kvůli častým problémům s dostupností potravin, jako například v roce 2022 nebo v krizovém roce 2023) , ale zároveň se nebavíme o tom, že by měli potřební konzumovat potraviny, které jim zničí zdraví.
Realita v obchodech
Na základě porovnání cen v obchodech před necelými dvěma lety a potřeby naplnit sklady Potravinových bank je potřeba rozlišovat dva přístupy: a) kvalitní potraviny za dostupnou cenu a b) jakékoliv potraviny za co nejnižší cenu
Přístup a) je v podmínkách spolupracujících supermarketů vysoce neefektivní. Na základě odkazu je vidět, že u tuzemské konkurence nebo v zahraničí se dá totožné zboží sehnat za zlomek ceny. Proč tedy nepoužít jeden z tipů levného nákupu a objednat z levného eshopu, jiného tuzemského obchodu? Může banka centrálně zkontaktovat výrobce a objednat kamion za super cenu? Podle dostupných informací ne. Dle nich nákupy často probíhají přes partnerské e-shopy (online supermarkety) v rámci online sbírek, tedy za plné ceny.
Je to ale efektivní?
Totožný výrobek na dvou místech. O kolik více pomoci by tak mohlo proudit potřebným?
Dárce se tímto systémem stává nechtěným sponzorem zisku maloobchodního řetězce. Peníze, které by mohly jít na nákup většího objemu pomoci, jsou rozpuštěny ve vysoké obchodní přirážce prodejců. Štědrost dárců je tak devalvována tím, že řetězce profitují na charitativní akci svou neochotou poskytnout slevu nebo nulovou marži na vybrané zboží alespoň na jeden den. Bohužel, marže na zboží mimo slevové akce jsou mimo realitu.
Červená čočka vyjde jinde na polovinu toho, co v supermarketech mimo akci
Možnost b), tedy nákup nejlevnějšího zboží. Pokud se podíváme na situaci 8. listopadu, tedy den potravinové sbírky, můžeme v letácích najít nejlevnější potraviny z výše uvedeného seznamu. V přepočtu na cenu za jednotku vychází z těstovin nejlépe Hearty Food Co Tesco v ceně 19,8 Kč / 1 kg. Z trvanlivého mléka jsou nejlevnější polotučné Pragolaktos a Boni za 11,9 Kč / 1 l. Slunečnicové oleje jsou nyní na 30 korunách za litr ve více obchodech (1, 2 a 3). Polohrubá mouka se dá sehnat již za desetikorunu. V případě „jídlo nebo hlad“ je to nejlepší řešení a řeší řetězce, které jsou součástí sbírky.
Jaké by mohlo být efektivnější řešení v dalších letech?
Aby byla zajištěna maximální výtěžnost Sbírky potravin, je nutná dohoda všech aktérů a ochota podřídit efektivitu nad obchodní zisk:
1) Vytvoření nového systému darování finanční pomoci přímo (nyní funguje jako doplněk a nemá to dostatečný efekt zpětné vazby) a efektivní nákup pomoci se zpětnou vazbou dárcům by měl zvýšený sociální dopad.
2) Ústupky ze strany supermarketů v rámci snížení marží a podpory vlastním darem v rámci akce.
Sbírka potravin by se měla stát nejen ukázkou soucitu občanů s těmi méně šťastnými, ale také opravdové pomoci supermarketů a transparentního a efektivního působení charity, kde se marže obchodníků nestane skrytou daní dobrého úmyslu.
