Článek
Čas od času politické strany pořádají prohlídky svých prostor v poslanecké sněmovně. Doufají, že na takové exkurzi snáze přesvědčí potencionální podporovatele ke spolupráci.
Nedávno jsem se takové akce zúčastnil. Setkal jsem se s docela vysoko postavenými lidmi oné politické strany. Vysvětlovali nám svá stanoviska k problémům, jimž nyní čelíme. S něčím jsem souhlasil, s něčím ne. Největší překvapení však nastalo, když jsem nadhodil nutnost řešit počet lidí v exekucích.
Nechtějí jejich situaci řešit s odůvodněním, že nepatří do skupiny jejich voličů. Chápu, že někomu mohou tací lidé vadit. Leckdy za jejich situaci může nezodpovědný přístup. Pochopitelné. Nutné ale je si uvědomit, že toto je strukturální problém. Pokud se o něj nezajímám, v budoucnu mé voliče ovlivní. Volit nemáme jen podle toho, jak tlustou vrstvu másla dostaneme od politiků na krajíc, ale i podle toho, jak jsou schopni a ochotni řešit i ty méně populární kroky. Pokud to neuděláme, dříve nebo později se takové problémy začnou zajímat o nás nikoli my o ně.
Stejné je to i u jiných politických stran s jinými problémy. Slyšel jste někdo, co udělá ANO pro živnostníky? Nebo SPD pro ochranu přírody? Co KDU a ochrana menšin? Piráti a péče o základní školství? ODS a reforma sociální péče? Jak je na tom TOP a reforma psychiatrické péče?
Proto by levicové strany měly mít propracovaný program rozvoje ekonomiky a ty pravicové zase vědět, jak by zlepšily sociální politiku. To neznamená, že by k těmto problémům neměly přistupovat ze svých pozic, ale to že pátrají, v čem jsou potíže a jak je řešit. Výsledky špatné práce odborných komisí našich partají vidíme dnes a denně. V parlamentu se hlasuje jen podle toho, kdo daný návrh zákona podal. Sněmovnou sice projde, ale po půl roce v praxe se zjistí, jak je špatný, a že se musí novelizovat.
Extrémním případem je situace pan Jurečky na MPSV. Oslněn možností získat pozici, kdy může snadněji získávat sympatie, vzal tento rezort. Povědomí o problémech, které tady řeší, měl jen velmi malé. Bezradnost je projevila jak ve výběrovém řízení na ředitele ÚP, tak při práci na reformě dávkového systému. Je nutná jeho změna. Ale je také nutné o něm komunikovat s veřejností. To se neděje. Plánuje se nějaká změna, ale její obsah není nikde zveřejněn. KDU-ČSL nepředstavila nějaký ucelený, reálný dokument, jak by chtěla sociální politiku řešit. Informace k novému systému se zveřejňují podle toho, jestli ministr potřebuje nějak přebít přešlapy v jemu svěřeném rezortu.
Tak jako tak. Strany zastoupené v našem nejmocnějším politickém orgánu musí mít program péče o věci veřejné i v těch oblastech kde se neprofilují jako odborníci. Pak teprve se vyhneme situaci, kdy se odborník diví a laik žasne.
Do toho se stranám nebude chtít. Současný stav jim vyhovuje. Pokud by měly být aktivnější, znamená to hodně práce a velké riziko chyb. Přesto se bez toho neobejdeme. Jinak se do funkcí dostanou jen řečníci, nikoli správci veřejných statků. Prázdné řeči nám peněženky nenaplní.
