Článek
Proč se vůbec ptát? On se nám totiž v dějinách více-méně pravidelně opakuje děsivý jev. S koncem jednoho století – myšleno našeho kalendáře – a začátkem následujícího. Do popředí v dějinách se dostávají osoby s vážnou poruchou osobnosti,(nebo spíše „osobnosti“),jak by napsal Jaroslav Hašek – jak vystřižené z knihy O typech zločinných. Proberme si to jen namátkově:
Konec 18. a začátek 19. století – Napoleon Bonaparte a jeho sen o velké říši. Začátek 20. století – první světová válka byla rozpoutána několika „vůdci“ různých evropských státních celků. Po třech letech se stala pro všechny válčící strany tak vyčerpávající, že nikdo netušil, jak by ji měli ukončit. A tak Německo zaplatilo návrat jednoho ruského marxistického revolucionáře z vyhnanství domů.
Výsledkem bylo nastolení komunistické diktatury V. Lenina v Rusku.
Pak přišel Mussolini, Hitler, Stalin. A výsledek – dosud nejničivější světová válka. Ne, ani Asie není žádnou výjimkou – s hospodářským a technickým rozvojem si bere mustr ze „západního světa.“ Mao-ce -tung, Kim-Ir-sen, Pol Pot. Střední Východ, do té doby pouze zasypán pískem pouští, je jaksi mimo. Jenže pod tím pískem se objevují největší světové zásoby důležitých, strategických surovin. A tak si na své přijdou také místní vůdcové, do té doby jen kmenových uskupení. Jásir Arafat, Moamar Kaddáfí…
Ironií osudu ale i „malé národy“ můžou plodit „velké vůdce.“ Nejblíže máme domácí příklad - Klement Gottwald, Gustáv Husák… Rumuni se dodneška nevzpamatovali z řádění komunistického diktátora Nicolae Ceausescu, Albánci nikdy nezapomenou – doufám – na smutnou dobu diktátora Envera Hodži. Prakticky zakladatel bývalé Jugoslávie, Josip Bros Tito to tam měl pod palcem tak dokonale, že vzbuzoval strach i v některých politicích SSSR.
Všechno vůdcové, kteří – nejen svůj vlastní lid – pod praporem sjednocení s plnou hubou míru,ovšem dobře vyzbrojenou armádou, vedou…zrychleným tempem do hrobu. Všichni chtěli dobýt svět, případně vybudovat velkou říši,nebo porazit nepřítele, i kdyby žádný neexistoval,nebo …(doplnit lze podle aktuální populární propagandy). A všichni „vůdcové“ mají něco společného. Kromě používání stejné strategie a taktiky na oblbování vlastního národa,která – jak je to možné? - funguje už snad tisíce let. Stejně jako s tím nepřítelem, ona se už nějaká ideologie objeví,ale v případě potřeby jde i vytvořit „na objednávku,“případně přímo „na klíč.“ Nevěříte? Zeptejte se zkušených píáristů. Ostatně, máme přímo doma krásný příklad toho,jak lze s nevzdělaného, ale vyčůraného sociopata udělat „politika.“ ANO,mluvím o soudruhu Babišovy.
Charakteristika osobnosti všech výše jmenovaných, se vyznačuje některými z následujících vlastností, případně jejich kombinací. Zbytnělé ego, bezedná chamtivost, empatie v řádu mínus desítek procent, sociopatie, psychopatie, sadismus, homofobie, misogynství…
Takže proč se divit, že v prvních desetiletích 21. století to máme na programu také? Jeden po druhém budovatelé Velké říše středu,která chce být středem světa pořád. Putin,(což je případ dějinného prokletí celého národa),Kim-čong-il,(čistě rodinná záležitost,v asijských zemích tradiční),Trump,(typické prokletí vyspělých kapitalistických států – chamtivost,která má své zástupce ovšem prakticky všude – ANO,všude).
… a abychom nezapomněli,všichni ti náčelníci středovýchodních despocií,kteří z peněz a dotací mezinárodních společenství, které jsou určeny na budování hospodářské struktury,budují podzemní bunkry plné zbraní.
Nebylo by ale fér, a už vůbec ne pravdivé, kdybychom obviňovali jenom vůdce. Ti totiž potřebují ke své podpoře stejnou ekipu příznivců,se stejnými charakterovými vlastnostmi,jako výše jmenovaní pánové a dámy. Dnes, jako kdysi.
Takže zpět – k původní otázce: je lidstvo vůbec poučitelné?
Nebo – kolik ještě „vůdců“…?
