Aktuální zkušenosti českého turisty z Chorvatska: Cesta a ubytování

Opět jsme se vydali na jednu z našich letošních dovolených také do Chorvatska. Trasu autem jsme zvolili z Prahy na Brno – Mikulov – Vídeň – Graz – Záhřeb – směr Split. Existují samozřejmě i jiné možnosti, záleží odkud a kam jedete. Z D1 se dá sjet také dříve na Jihlavu - Znojmo - Vídeň, čímž se vyhnete možným dopravním problémům kolem Brna.

Anebo z D1 sjet už na Benešov a pak po D3 směr České Budějovice. Pak Linz a Graz po A9 Pyhrn. Na trase jsou ale dva placené tunely (Bosruck, Gleinhalm), které stojí celkem 19 eur (Bosruck 7 eur, Gleinhalm 12 eur). Lze je zaplatit až na místě na mýtnici hotově nebo kartou (pak riskujete frontu před tunelem). Anebo lze platiti předem bezhotovostně na portálu Asfinag a mýtnice projet levým volným zeleným pruhem, kde systém pouze přečte vaši registrační značku a víc neřešíte.

Třetí možností je zaregistrovat se na portálu Asfinag do Flex systému. Pak jedete také volným zeleným pruhem a systém si z vaší platební karty až zpětně částku po průjezdu strhne. Má to výhodu, že neplatíte předem a můžete se třeba při návratu z Chorvatska až před Grazem rozhodnout dle aktuální situace z navigace, zda pojedete na Vídeň či raději přes Linz a obětujete 19 eur za rychlejší a kratší cestu. Kratší je přes Linz určitě, ale rychlejší být vždy také nemusí, neboť i v tunelech jsou dopravní omezení kvůli jejich probíhající modernizaci.

Existují i další alternativní trasy. Například z Prahy po D1, na Benešov, pak po D3 a na Třeboň, přes Halámky, Zwettl, Krems, St.Pölten, Alland, Baden a dále už klasicky po dálnici na Graz. Tato trasa se vyhýbá Vídni i placeným tunelům na A9. Je například vhodná pro cestu zpět z Chorvatska přes den, pokud se chcete vyhnout silnému provozu, či dokonce kolonám v dopravní špičce ve Vídni. Na chvíli vypadnete ze stereotypu jízdy po dálnici, pokocháte se hezkou přírodou, městečky a vesnicemi, ale také je potřeba se krotit. Zejména u lázeňského města Baden často měří rychlost.

Pro turisty z východu republiky je pochopitelně možností také cesta přes Maďarsko.

Každá z tras má svá pro a proti. Nejpodstatnější je den a čas, který zvolíte. Ve dne je v současnosti příjezd po D1 do Brna značný problém. Zvláště v exponovaných dnech. Stavební práce na nových mostech u výjezdu na Bratislavu často ucpávají dopravu už daleko před Brnem, což ovlivňuje i dostupnost sjezdu z D1 na Vídeň. Stejně tak Vídeň bývá přes den ucpaná kolonami. Zejména v ranních a odpoledních špičkách. To pak může vaši cestu nepříjemně prodloužit.

Pokud ale projíždíte oběma městy ve večerních a nočních hodinách, je to naprostá pohoda. Zvláště dlouhý průjezd Vídní. Nastavíte na tempomatu „80“ a desítky kilometrů se o nic nestaráte. Spotřeba paliva nizoučká. Jen neusnout.

Určitě je při plánování dovolené dobré se vyhnout odjezdu z Česka v pátek odpoledne či večer a nástupu do ubytování v sobotu. Samozřejmě, máte-li tu možnost.

Mezi Vídní a Grazem a Grazem a slovinskou hranicí je opět, jako vloni, pouze na jiných místech, několik dlouhých zúžených úseku, kde se část vozovky opravuje. V slabém nočním provozu to je bez problémů, ale přes den se tu dá určitě nabrat i výraznější zpoždění. Zase záleží hodně na načasování. Také jízda v levém úzkém pruhu vedle kamionů není zrovna komfortní. Zvláště, když zdaleka nemáte jistotu, že se kamioňák opravdu věnuje řízení či dělá něco zcela jiného.

Rakouskou dálniční známku je dobré zakoupit předem na internetu. Je už, jako v Česku, nějaký ten rok také elektronická. Vylepování na sklo a následné nepříjemné sundávání tak odpadlo. Rakušané pravidelně dálniční známky každoročně lehce zdražují. Nyní je jednodenní za 9,60 eur (zdražila o 0,30 eur), desetidenní za 12,80 eur (dražší o 0,40 eur). Záleží, na jak dlouho jedete. Co je pro vás výhodnější.

Na rakousko-slovinské hranici, stejně jako předtím na česko-rakouské se žádné namátkové kontroly, které se občas dějí, v našem případě nekonaly. Ty ostatně bývají obvykle v opačném směru. Průjezd Slovinskem byl naprosto hladký. Měsíční dálniční známka pro osobní vozidlo, kterou potřebuje takřka každý, protože do 7 denní se vejde málokdo, je za 32 eur (stejná cena jako vloni). Nákup je možný také v klidu z domova na internetu. Nic se na sklo nevylepuje.

Pro ty, kteří nejezdí často, důležitá informace. Pozor, kde dálniční známky na internetu kupujete, abyste se vyhnuli podvodům nebo zbytečným přirážkám. Přímí prodejci jsou https://shop.asfinag.at (rakouská DZ) a https://evinjeta.dars.si (slovinská DZ).

Také Chorvatsko je už druhým rokem v Schengenském prostoru. Při vstupu do něj ze Slovinska či Maďarska hraniční kontroly neexistují. Pasy jsme za celou cestu poprvé vyndali až v chorvatském letovisku, aby si je mohl majitel domu ofotit pro nahlášení našeho pobytu u místních úřadů.

Ale zpět k cestě. Na mýtnici Macelj na chorvatské dálnici za hraničním přechodem vyzvednutí lístku bez čekaní. Aktuální cena za dálniční úsek od hranice k Záhřebu je 6,70 eur (jako vloni). Platíte u výjezdu na mýtnici před Záhřebem hotově nebo kartou. V našem případě opět bez čekání.

Na roky problematické mýtnici Lučko u Záhřebu, která funguje jako „trychtýř“ oběma směry, bylo po ránu ve všední den poklidno. Bez čekání na lístek. V jinou dobu, hlavně v sobotu, kdy najíždějí turisté, kteří mají pobyty sobota-sobota, to může být ale úplně jiný „zážitek“ a delší doba čekání v koloně. Zejména v plné sezoně.

Zastaralý systém mýtnic na vjezdu a výjezdu s obsluhou a lístky, který Chorvatsko, jako jedna z posledních zemí Evropy, stále ještě praktikuje, má být zrušen a od příštího roku nahrazen elektronickým systémem. Pak by i tento problém měl padnout „pod stůl“.

Dle informací z médií Chorvatsko spustí nový bezkontaktní mýtný systém Crolibertas oficiálně od 1. března 2027. Zruší se tak nutnost zastavovat u klasických mýtnic a vyzvedávat lístky. Odpadnou kolony čekání v exponovaných časech. Mýtné se bude vybírat elektronicky na základě ujetých kilometrů.

Dálnice směr Split byla v našem případe naprosto bez problémů. Na rozdíl od Rakouska žádné zásadní zúžení a opravy. Od Záhřebu je první desítky kilometrů vždy provoz vyšší a odpočívadla plná. S přibývajícími kilometry, jak auta sjíždějí do jiných směrů a bližších letovisek, hustota provozu výrazně klesá. Od Zadaru už byl v době, kdy jsme jeli (všední den dopoledne), velmi slabý provoz.

Aktuální ceny na dálnice ze Záhřebu směr Split naleznete na oficiálních stránkách: https://www.hac.hr/hr/cestarina/cjenik/a1. 

Celá naše cesta byla naprosto pohodová. Avšak jindy to může být také zcela jiné. S nástupem plné letní sezony bude provoz houstnout. Jak už jsem uvedl, velmi záleží na vhodném načasování, abyste se do některých problematických míst na trase (Brno, Vídeň, Záhřeb-Lučko) dostali mimo dopravní špičku a kritické dny. A v neposlední řadě je také potřeba mít štěstí, aby se před vámi nic závažného nepřihodilo. Občas v tomto směru pomůže navigace, kterou už používáme asi takřka všichni.

Chcete-li ubytování v atraktivní lokalitě za příznivou cenu, je dobré si ho rezervovat s několikaměsíčním předstihem. „First minute“ je ostatně obecný trend poslední doby i u leteckých zájezdů do jiných destinací.

Opravdu kvalitní ubytování v Chorvatsku na dobrých místech za rozumné ceny jsou často rezervována už na podzim a v zimě. Řada majitelů apartmánových domů má z části také stálou klientelu. Nemají tak potřebu inzerovat na rezervačních portálech, kterým musí odvádět poplatky. Když už, tak pouze omezeně. Termíny, které jim zbývají volné, nebo jim někdo odřekl.

Letošní sezona bude asi silnější. Neklidná situace v některých mimoevropských destinací má za následek, že se turisté ohlížejí po bezpečnějších místech v Evropě. Subjektivně mám dojem, že letos je v druhé polovině června v Chorvatsku už více turistů než ve stejné době vloni. Alespoň v našem letovisku je lidí už poměrně dost. Apartmánový dům, v kterém bydlíme, je zcela zaplněn. Také v okolí je, zdá se, docela plno. I kempy jsou už zaplněné obytňáky, i když volné kapacity bezesporu pořád ještě jsou.

Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Chorvatsku nedominují velké hotelové rezorty, které by určovaly ceny. Turistika v Chorvatsku je více individuální. V zemi je tisíce pronajímatelů domů a kempů. Svoji cenovou politiku si každý z nich určuje sám.

Někdo zdraží moc, jiný trochu, další vůbec. Někdo zdraží všem a velmi. Pak riskuje, že to „přepálil“ a kapacitu ani neprodá. I tací jistě jsou. Čteme pak mnohdy, že Chorvati nekřesťansky zdražili. Jiní majitelé však ve stejné době stálým klientům či novým, kteří si pobyt objednali s velkým předstihem, nezdražili vůbec, anebo jen velmi málo.

Obecně je faktem, že se ceny v posledních letech zvedly. Na druhou stranu, po covidu, energetické krizi, válce na Ukrajině a ropné krizi v Hormuzském průlivu se snad zdražilo skoro všude a všechno. Vidíme to přece i v Česku.

Chorvaté také investují. Kvalita apartmánů v Chorvatsku je dnes výrazně vyšší než bývala kdysi. Postavily se nové, komfortnější domy. Mnoho starších je už zmodernizováno. Ubývá těch, kde se „zastavil čas“, majitelé do modernizace neinvestují a hřeší na to, že jejich starý dům je na super místě blízko pláže.

V nových nebo modernizovaných domech je standardem kvalitní wi-fi free připojení, klimatizace, velká chladnička, plně vybavená kuchyně s myčkou a mikrovlnkou, v obývací místnosti smart TV, v koupelně pračka, na terase elektrická markýza, v oknech rolety či žaluzie a sítě proti komárům. Nově postavené domy mají někdy i bazény.

Časy se změnily. V apartmánech už vás dnes také vlastně ani nezajímá, jaké programy lze na místní televizi chytit. SAT TV stejně obvykle poskytuje pouze neplacené kanály, zejména německé. Na těch toho moc k vidění nebývá. Stejně jako na chorvatských volně šířených programech.

V době streamovacích služeb je však možné přivézt si své programy a aplikace z českého domova třeba v telefonu, iPadu či chytré krabičce a propojit s televizí. Například Chromecast přes USB připojit k televizi v apartmánu a domácí wi-fi. To vám snadno umožní sledovat Oneplay, Netflix či HBO ve stejné kvalitě jako doma v Česku.

Dřívější omezení padla. V době světového fotbalového šampionátu tak lze i v Chorvatsku (či jinde v EU) sledovat utkání na ČT Sport či Nova Action s českým komentářem. Občas ta „bezhraničnost“ EU prostě není k zahození. Akorát moc radosti přitom z výkonů českých fotbalistů nemáme. Ale to už je jiná story.

Dobře vybavený apartmán pochopitelně stojí jiné peníze než skromný příbytek dříve. V cenách mohou být i při srovnatelné kvalitě velké rozdíly. Určitě se vyplatí hledat ubytování s větším předstihem a jednat s majitelem napřímo. Přes ubytovací portály je to sice méně práce s hledaním, ale ceny bývají vyšší. Někdy i výrazně. Navíc na nich řada chorvatských apartmánů nabízena ani není.

Pro představu. Velikost našeho apartmánu je 45 m2. Je v domě, který se nachází v apartmánové čtvrti cca 2 kilometry od centra města v Dalmácii. Má terasu s výhledem na moře. Dům je novostavba. Jsme jen dva dospělí, ale apartmán je pro 4 osoby (2 dospělí a 2 děti). Má wi-fi, smart TV, plně vybavenou kuchyň, velkou chladničku, myčku, pračku. Pláž je cca 250 metrů.

V první polovině června stojí apartám 60 eur. Nyní 70 eur/den. Většinu července-srpna 90 eur/den. Z mého pohledu je to velmi přijatelné. Za podobnou kvalitu bych na Lipně zaplatil více.

Pro nás navíc jedna podstatná okolnost: pes zdarma. Našeho čtyřnohého miláčka chceme na dovolené s sebou. To náš výběr ubytování trochu limituje. Buď majitelé psa nepovolují, což respektuji a chápu. Anebo někteří stanoví denní poplatek tak vysoký (10-20 eur/den), že to vypadá, že pes bude mít snad vlastní pokoj a postel s nebesy. Existují ale i tací, kteří za psa poplatek nepožadují. Proč? To většinou poznáte hned po příjezdu. Ještě, než se seznámí s vámi, už se kamarádí s vaším psem.

Pár informací k cestování se psem: je potřeba evropský Pet pas. Pes musím mít čip. Povinné je pouze očkování proti vzteklině. Vše ostatní je dobrovolné. My dáváme raději pár dní před odjezdem ještě tabletu proti srdeční červivosti. Dirofilarióza je závažné parazitární onemocnění. Přenáší se v přímořských oblastech bodnutím infikovaného komára. Červi dorůstají až 30 cm a usazují se v srdci a přilehlých cévách, kde způsobují zánět, selhávání srdce a poškození plic, což vede k úmrtí psa.

Možná někdo nechápe, proč taháme psa do Chorvatska. Náš pes ale na dovolené nijak nestrádá. Horka mu vadí, ale to by mu vadila i ta současná v Česku. Tady je možná, i díky větru a mořskému vzduchu, snáší i lépe. Ráno, ještě než uhodí horko, spolu absolvujeme dlouhou procházku, při niž si i zaplave v moři. Přes den je v klimatizovaném apartmánu a ožívá zase večer, když horko opadne. To s námi vyráží opět na delší procházky, zakončené návštěvami restauracích. O chorvatských restauracích ale zase příště.

Hezké léto všem!

Zdroje: Autorský článek - vlastní zkušenosti