Krize plzeňské Viktorie: Jedna z příčin, o kterých se nemluví, se jmenuje Václav Jemelka

V předminulé sezoně zvládl 31 ligových utkání (2 góly), k tomu 4 zápasy v MOL Cupu (1 gól) a 16 utkání v Evropské lize (2 góly). Když byl zdravý, „neslezl ze hřiště“. Svými výbornými výkony si řekl i o stabilní místo v české reprezentaci.

Podobně zvládl i podzim a začátek jara minulé sezony. V lize absolvoval 21 utkání (2 góly), k tomu 1 zápas v MOL Cupu a 12 utkání v evropských pohárech.

Pak se zranil. Od konce února prakticky nehrál. Nešťastný moment přišel v domácím utkání Evropské ligy s řeckým Panathinaikosem, z kterého musel o půli odstoupit. Plzeň ho poté šetřila, lékaři zkoušeli konzervativní léčbu. Pokus o návrat v dubnu v závěru utkání na Slavii nevyšel. Od té doby se v zápasech už neobjevil.

Nakonec šel v květnu s kolenem na operaci. O jeho služby tak přišla nejen plzeňská Viktoria, ale i česká reprezentace. Neúčastnil se baráže a nestihl ani účast na světovém šampionátu, kde by jinak nejspíš v nominaci trenéra Miroslava Koubka nechyběl.

Tehdejší trenér plzeňské Viktorie Martin Hyský mluvil v závěru jara o tom, že o dlouhodobý výpadek nejde, očekávalo se tedy, že na startu podzimní části by měl být Jemelka zpátky v plzeňské obraně.

Opak je pravdou. Začátkem září absolvoval dle médií plzeňský obránce další operaci kolena a mužstvu tak nadále schází. Jak dlouho bude ještě Viktorii chybět, toť otázka. Plzeňský klub je na informace skoupí. „Oba čeká několikatýdenní pauza,“ informovala pouze Viktoria na sociálních sítích o Jemelkově a Vydrově operacích začátkem září.

Václav Jemelka byl v minulých sezonách možná trochu nenápadným, ale o to důležitějším článkem plzeňské sestavy. Jako klíčový levonohý stoper organizoval defenzivu, což se bezprostředně promítalo do herního projevu celého týmu.

Uničovský rodák debutoval v české nejvyšší soutěži ve 22 letech v červenci 2017 v dresu olomoucké Sigmy v Mladé Boleslavi. Dnes má na kontě už 222 startů v české lize, v kterých vstřelil 12 gólů. V evropských pohárech odehrál 48 utkání. V dresu české reprezentace 12 zápasů. Jednou ji dokonce vedl jako kapitán.

Jednu sezonu strávil na hostování do v belgickém týmu Oud-Heverlee Leuven, kde zvládl 23 utkání v nejvyšší belgické soutěži. Nicméně k dohodě o přestupu mezi kluby nedošlo a obránce se vrátil zpět do Sigmy.

Až o rok později zamířil do Viktorie. Od roku 2022 tak Václav Jemelka působí v Plzni. Stal se pro plzeňský klub nesmírně důležitým mužem při zakládání útoků z levé strany. Bez něj má tým ztíženou roli při výstavbě hry od vlastní branky.

Ještě důležitější je však pro plzeňskou defenzivu. Možná to nebylo až tak zřejmé, když se týmu s Jemelkou v sestavě dařilo, s odstupem času a při problémech, které plzeňská Viktoria v současnosti má, je zcela evidentní, jak moc jí „Plzeňská skála“ chybí.

Ačkoliv je jeho primární pozicí středový obránce, dokáže velmi spolehlivě zaskočit i na pozici levého beka či wing beka. V rozestavení se třemi stopery nastupoval jako levý stoper, což ideálně kombinuje jeho defenzivní povinnosti s podporou ofenzivy. Dokázal se také nejednou prosadit v pokutovém území soupeře.

Není to super-technik. Nepatří však ani mezi stopery, kteří by spoléhali pouze na hrubou sílu. Jeho největší zbraní v defenzivě je předvídavost a velmi inteligentní poziční hra. Dokáže včas zachytávat přihrávky soupeře a čistým způsobem odebírat míče, aniž by musel faulovat.

Je to bojovník, který nerad prohrává a nikdy nic neodflákne. S výškou 186 cm je silný v osobních soubojích a disponuje velmi dobrým timingem v hlavičkových soubojích, což z něj dělá platného hráče při obranných i útočných standardních situací.

Je typem fotbalisty, který málokdy chybuje. Nepanikaří pod tlakem napadajících útočníků a pro své spoluhráče v obraně funguje jako mentální opora a organizátor.

Někdo jistě namítne, že jeden fotbalista tým nedělá a Jemelka přece není žádný Pelé. To je jistě pravda. Václav Jemelka v utkáních neudivuje driblingem a ofenzivními technickými kousky. Je to ale pro Viktorii velmi důležitý muž, kterého zatím nikdo adekvátně nenahradil.

Každý kvalitně fungující tým totiž musí stát na pevných základech v defenzivě. Defenziva není pochopitelně jen prací obránců, ale celého týmu. Všichni hráči musí umět včas přepínat z útoku do obrany a naopak. V každém týmu však někdo šéfuje a jiný zase poslouchá. Václav Jemelka pilířem a šéfem obrany Viktorie v minulých sezonách bezesporu byl. Když on byl v její sestavě, takové laciné a hloupé góly nedostávala.

Často také „hasil“ svými odvážnými zákroky na poslední chvíli chyby a pozdní návraty některých svých spoluhráčů, zejména dlouhodobě poněkud lehkovážně hrajícího stopera Sampsona Dweha.

Při absenci Václava Jemelky, která se bohužel pro plzeňský klub výrazně protáhla, což asi nikdo nečekal, musí větší odpovědnost za řízení defenzivy převzít právě hráči jako Sampson Dweh, Karel Spáčil nebo nově příchozí Denis Vavro.

Zatím se to však nikomu z nich nedaří. Souhra stoperské dvojice či trojice bez Václava Jemelky vykazuje v krizových situacích překvapivě mizerné parametry. Čtvrteční plzeňské vystoupení v Evropské lize s belgickým klubem Union Saint-Gilloise bylo doslova ostudné.

Viktoria Plzeň utkání nezvládla a naprosto zaslouženě prohrála jednoznačně 0:3. Nebýt brankáře Floriana Wiegeleho, mohl být výsledek utkání ještě mnohem horší. Nepomohly ani změny v sestavě. Defenziva Viktorie působila po celé utkání velmi špatným dojmem. Takto naivně a nezodpovědně se snad nebrání ani v mladších žácích, kde se teprve tvoří návyky.

Trenér Radoslav Kováč, sám bývalý reprezentační stoper či defenzivní záložník, je v nesmírně těžké pozici. Lídr defenzívy se zatím nevyprofiloval. Viktoria v poslední době brání doslova katastrofálně. Dostává nepochopitelně laciné a hloupé branky. Psychika dole. Hráči si evidentně nevěří. Komunikace a spolupráce schází.

Trenér Kováč za své krátké působení vyzkoušel už všechno možné, ale ani on lék na „blbé výkony“ nenašel. Krize, jejíž počátky se datují už od jara, se zatím stále více a více prohlubuje.

V neděli Viktorii čeká před reprezentační pauzou poslední ligové utkání v Praze proti Slavii, vedoucímu týmu Chance ligy. Typově nejspíš zcela jiný zápas než ve čtvrtek proti belgickému klubu Union Saint-Gilloise. V tom plzeňští hráči poněkud naivně útočili, ale míče snadno ztráceli, a poté jednoduše inkasovali góly, když vůbec nedokázali reagovat na nabíhající rychlonohé útočníky belgického týmu.

Na Slavii se dá spíše očekávat hluboký defenzivní blok plzeňského mužstva, v kterém se bude snažit odolávat nátlakově hrající Slavii. Tentokrát jede Viktoria do Prahy v jiné pozici než obvykle. Šlágr kola to stále je, ale aktuální tabulkové umístění tomu reálně neodpovídá. Slavia je první. Plzeň momentálně až desátá.

Pro pražskou Slavii je nedělní utkání s Viktorií za současných okolností prakticky povinnou výhrou. I když i ona má své aktuální problémy, dané početnou marodkou. Herně se jí ale zatím daří a tým je v pohodě, i když personálně oslaben. Při kvalitě a šíři kádru Slavie by to ale měla zvládnout.

Viktoria může. Slavia musí. Míč je kulatý a stát se může cokoliv, ale jakýkoliv jiný výsledek, než výhra sešívaných, by byl velkým překvapením. Plzeňská Viktoria, v situaci, v které se nachází, může v Praze jen překvapit.

Rozhodovat bude, jak to v podobných utkáních bývá, jak dlouho dokáže plzeňská sestava odolávat očekávanému tlaku domácího týmu a udržet nulu. Případně, jestli se jí podaří vstřelit z nějakého brejku branku, která by znejistila Slavii a zvýšila plzeňské naděje na dobrý výsledek.

Dweh, Doski, Spáčil, Vavro, Pališčák či Gabriel? Kdo z nich dostane důvěru v plzeňské obraně?

Těžko predikovat. V poslední době trenér své obránce vytahuje do základní sestavy tak trochu jako „králíky z klobouku“. Zjevně zatím sám neví, kteří jsou ti praví. Někteří jsou v týmu už dlouho, jiní naopak velmi krátce. Potřebnou jistotou však zatím není nikdo z nich.

Sampson Dweh či Karel Spáčil chybují v defenzivě v posledním období opakovaně. O Dwehovi už byla řeč. Jeho výkonnost šla v poslední době výrazně dolů.Druhý jmenovaný je navíc po zranění. Ani předtím nehrál příliš dobře. Také on hodně slevil z výkonnosti, s kterou do Štruncových sadů přicházel a kterou se prezentoval v prvním období.

Zkušený slovenský stoper Denis Vavro (30), který přišel na poslední chvíli z Wolfsburgu jako volný hráč, zatím také nepřesvědčuje, že by se snad on mohl stát v brzké době pilířem obrany. Jeho čtvrteční výkon v Evropské lize byl velmi slaboučký. Ostatně před příchodem do Plzně toho od května mnoho neodehrál.

Druhá slovenská posila, teprve 18 letý Tobiáš Pališčák, který přišel také teprve na začátku září za 3 miliony eur ze Žiliny, je bezesporu talent, ale v tak mladém věku od něj těžko očekávat, že bude hned lídrem obrany. Potřebuje se v novém prostředí opřít o někoho zkušeného, jistého, nechybujícího. A takové obránce zatím Radoslav Kováč marně hledá.

V posledních utkáních nepřesvědčil nikdo. Jiné hráče ale do zimního přestupního období plzeňský kouč mít už nebude. Bude tedy muset vsadit na některé z výše jmenovaných a doufat, že se „nastartují“. Třeba už v nedělním utkání v pražském Edenu.

Kdyby tak mohl, jistě by Radoslav Kováč moc rád využil služeb zkušeného a vždy nesmírně spolehlivého Václava Jemelky. Ten ale k dispozici stále není. A asi ještě, bohužel pro Viktorii, nějakou dobu nebude.

Další zdroje: statistiky Chance liga, Fotbal.cz, Livesport, přímé přenosy utkání Viktorie Plzeň