Hlavní obsah
Sport

Cítí Šilhavý a Pešír satisfakci? Češi po hloupém vyloučení Antonína Baráka prohráli a jedou domů

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Tomáš Půrok, se svolením

Český tým prohrál a po základní skupině končí. Klíčovým momentem utkání bylo naprosto zbytečné vyloučení Antonína Baráka už ve dvacáté minutě zápasu.

Článek

Nalijme si čistého vína. Vyloučení Antonína Baráka po druhé žluté kartě bylo bohužel naprosto správné. Český hráč udělal dva naprosto hloupé fauly. Oba byly jednoznačně taxativně na žlutou kartu.

Barák utkání vůbec nezvládl. Nezachytil od začátku tempo hry. Působil neobratně, pomalým dojmem. S míčem se točil „jako holub na báni“, aby o něj nakonec vždy přišel. První žlutá v 11.minutě. Druhá o devět minut později. Logicky bude po takovém výkonu a hloupém vyloučení brán jako hlavní viník. V době, kdy píšu tyto řádky, neznám vyjádření Baráka, ale možná uslyšíme obvyklé klišé, že se klukům omlouvá a bere to na sebe. To už je ale teď celkem jedno.

Barákovo nepovedené vystoupení je tak trochu satisfakcí pro bývalého reprezentačního kouče Šilhavého a jeho realizační tým. S tím si Barák přestal vloni rozumět. Proto v posledním více než půlroce Šilhavého působení u týmu nebyl záložník Fiorentiny v nominaci na reprezentační utkání. Nemyslím si, že by snad Jaroslav Šilhavý či Tomáš Pešír měli radost z toho, že Češi jedou domů. Nicméně, jisté „tady to vidíte, proč jsme ho nechtěli“, se logicky nabízí.

První reakce na Barákovo vyloučení na sebe nenechala dlouho čekat. Zatímco Karel Poborský jej hodnotil střízlivě a věcně, i když jednoznačně jako Barákovu chybu, Tomáš Pešír, bývalý manažer reprezentace a Šilhavého spolupracovník, který má s českým záložníkem nejspíš ještě nějaké „nevyřízené účty“, si jako glosátor v televizním studiu s velkou chutí smlsnul na Barákovi už o poločasu utkání. A po něm v tom pokračoval. Jindy tradičně opatrný Pešír v podobných situacích české hráče obvykle omlouvá a má pro ně slova pochopení. Tentokrát byl velikým kritikem, a kromě vyloučení zmínil i Barákův celkový přístup a fakt, že nechce bránit. K tomu se Pešír rád „otřel“ i o předsedu asociace Fouska, který je za reprezentaci zodpovědný.

Kapitán Souček po utkání vše emotivně hodnotil jako „disrespekt k naší zemi“. Zřejmě měl na mysli verdikt hlavního rozhodčího, který si dovolil Baráka vyloučit. Možná myslel i na celkové vedení zápasu sudím. Věřím, že až se na záznam utkání Tomáš Souček s odstupem a chladnou hlavou podívá, uzná, že minimálně Barákovo vyloučení bylo (bohužel) v naprostém pořádku.

Stalo již tradicí, že když českého fotbalistu v mezinárodním utkání rozhodčí za faul vyloučí, hráči a část fotbalové veřejnosti to považuje za „zářez“, jehož důvodem je, že jsme malá země či malý klub. Pravda, rozhodčí v tomto utkání sice nepůsobil úplně nejjistěji. Na druhou stranu, byl to na řízení poměrně těžký zápas.

Lze namítnout, že sudí mohl vyloučit také tureckého fotbalistu Yildize za faul na Robina Hranáče v první půli. Pro hlavního rozhodčího to byla ale v reálu poměrně těžká situace na posouzení. Nedivím se, že šlapák neviděl na červenou. VAR také neintervenoval, byla to „tmavě žlutá“. Kdyby dal rozhodčí červenou, obhájil by si ji. Žlutou si ale obhájí také. Ostatně Barák ji za šlapák dostal také. Stejný turecký hráč pak za pár minut fauloval loktem ve výskoku Coufala. To mohla být také žlutá. Tedy druhá. Osobně jsem to ale jako úmysl neviděl. Coufal byl prostě ve výskoku níž. Navíc skákal do soupeře. Jistě, hrát se druhou půli 10 na 10, mohlo to dopadnout možná jinak. To už se ale nikdy nedozvíme.

Trenér Hašek opět netrefil sestavu v ofenzivě. Zatímco obrana i záloha včetně obou wing beků, se od prvního zápasu stabilizovaly a své si uhrály, útočná fáze byla opět velmi špatná.

Jindřich Staněk se zranil. I proto asi nechytil gólovou střelu. Těžko by ji však nejspíš chytal i zdravý. Do té doby byl spolehlivý. Matěj Kovář místo něj naskočil suverénně. Působil velmi jistě. Za gól v závěru rozhodně nemohl.

Stopeři Holeš-Hranáč-Krejčí zvládli zápas velmi dobře. Škoda pro ně, že Euro končí. Stejně tak Vladimír Coufal s Davidem Juráskem na krajích odehráli slušné utkání. Své si tradičně odvedl Tomáš Souček. Výborný výkon předvedl Lukáš Provod. Pozitivní překvapení Eura. Podle mě nejlepší hráč českého týmu v utkání s Turky. Baráka nemá smysl více hodnotit.

Ivan Hašek vsadil proti Turecku možná překvapivě na Adama Hložka, který toho za Leverkusen moc nenahrál. Netrefil to vůbec. Ani toto nebylo jeho utkání. Mojmír Chytil se na hrotu rval, ale měl to složité a také on nic výrazného nepředvedl. Stejně tak Jan Kuchta nebude na Euro vzpomínat v dobrém. Ničím pozitivním se do jeho historie nezapsal. Jedinou jeho kloudnou akci, z které „dal gól“ dlouho po přerušení, mu překazil rozhodčí chybným verdiktem. Kopat se mělo v náš prospěch za ruku obránce.

Oživení hry naopak přinesl Tomáš Chorý. Jeho fyzická hra byla Turkům evidentně nepříjemná, i když moc fotbalovosti v tom projevu chvílemi až tolik nebylo. Jeho zaujetí a nasazeni bylo však obrovské. I ve chvíli, kdy šel míč do autu zjevně od něj, tvrdil vehementně rozhodčímu opak. Gól byl výsledkem jeho tlaku na obranu a brankáře. Je trochu paradoxem, že už po Gruzii najednou takřka všichni komentátoři a bývalí hráči trenéru Haškovi vyčítali, že na hřiště Chorého neposlal. Přitom to není tak dlouho, co spousta z těchto „rádců“ tvrdila, že Tomáš Chorý nemá v reprezentaci co dělat.

Druhým klíčovým momentem první půle, vedle Barákova vyloučení, byla neproměněná šance Davida Juráska. Být to 1:0 pro český tým, mohla druhá část vypadat jinak. Turci by museli útočit. Nervy by měly oni. Jurásek hrál poměrně dobře, nicméně zápasová praxe a jistota mu logicky chybějí. A to se třeba projeví právě v důležité koncovce. Je to další hráč, který toho na jaře ve svém klubu moc nenahrál.

Chyběla větší týmová disciplína. Barákovo vyloučení, ale také spousta negativních reakcí v průběhu utkání hráčů na hřišti i na střídačce. Ono to začíná tříkolkou na soustředění, pokračuje podivnými vyjádřeními kolem Barákova onemocnění a končí vyloučením v klíčovém zápasu o všechno a ublíženeckými pocity. Přitom hráči museli předem vědět, co je s Tureckem čeká. Bohužel to někteří z nich „v hlavě“ nezvládli. „Realizák“ nedokázal ukočírovat ani náhradníky na střídačce.

Chybí vyšší kreativita. Není to nic nového. Lepší hráče prostě nemáme. To je realita. Ivan Hašek nenechal doma nikoho, kdo by na tom mohl něco zásadně změnit. Tvořivost měl dodat v některých fázích Antonín Barák. Zklamal. Hašek mu také v zápase s Tureckem nevybral úplně vhodný post. Nestačil na něm pohybem, rychlostí. Na dodatečně nominovaného Petra Ševčíka už se v zápasu s Turky, vzhledem k vývoji, bohužel nedostalo. Škoda. Čekal jsem, že by mohl střídat právě Baráka a týmu pomoct. Je pohyblivější. Více pro rychlou hru. Stejně tak se vůbec nedostalo na mladé „dravce“ Červa a Šulce. Přitom spolupráce Chorý-Šulc plzeňské Viktorii náramně celou sezonu fungovala

Schází lepší produktivita. V ofenzivě chybějí individuality. Nelze se tomu divit. Stačí se podívat, kdo byl strůjcem mistrovského titulu Sparty. V ofenzivě především cizinci. Nemáme opravdového střelce ani ostrá křídla. Nedáváme góly. Nadřeme se na ně. Když srovnáme všechny čtyři týmy ve skupině, jsme v tomto směru jednoznačně nejslabší. Horší nejen než Portugalci, ale také než Turci i Gruzínci. Naši soupeři mají v útoku hráče z evropských velkoklubů. My máme pouze jediného evropského útočníka, Patrika Schicka. Tomu ale po zdravotních peripetiích do bývalé vrcholné formy hodně chybí. Navíc se opět zranil i na Euru.

Vypadnutí v základní skupině je neúspěchem. Už proto, že tato skupina s jedním favoritem a dvěma průměrnými soupeři byla rozhodně „hratelná a postupová“. Na druhou stranu, všechno rozhodně není špatné. Tým nemá problém v bráně. Obrana se také sehrála. A může se ještě lepšit. Hráče, kteří to v záloze oběhají, máme také.

Týmu nelze upřít bojovnost a nasazení. To je ale na této úrovni samozřejmost. Chybí k tomu však potřebná fotbalová nadstavba. „Bota nás tlačí“ jednoznačně směrem dopředu. Schází větší tvořivost a lepší produktivita. Česká ofenziva je víceméně hrou na náhodu. Čekáme, jestli se ujme nějaký centr. Dáme náhodný gól. Jistě, o deseti je to obtížné. Ono to ale nebylo lepší ani o jedenácti.

Pro to, aby to vypadalo lépe, je ale potřeba vychovávat mladé hráče, kteří budou mít techniku v rychlosti. Umět jeden na jednoho. K tomu kvalitní zakončení. O tom se ale mluví už dlouhé roky a nic moc se nemění.

Zdroj: přímý přenos ČT Sport

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz