Článek
Před více než měsícem jsem napsal článek „Dezinformace o Chorvatsku“, který se setkal s mimořádným ohlasem. Reagoval jsem v něm na situaci, která tu byla, a stále částečně je. Týkala se mnoha dezinformací, lží a polopravd o situaci v Chorvatsku. V Chorvatsku jsem v té době na dovolené pobýval a viděl, že to v reálu není tak, jak je opakovaně líčeno některými internetovými weby a dalšími médii v Česku. Při bližším zkoumání jsem navíc zjistil, že jsou tyto informace šířeny stále stejnými weby, od nichž je ostatní více či méně přebírají. Navíc byly tyto články často spojeny se závěrem, že „Když je to v Chorvatsku tak, špatné, jde pan XY raději do cestovní kanceláře objednat letecký zájezd do jiné destinace“. Tím „špatné“ bylo vždy něco jiného: drahota, komáři, okrádání turistů, zákazy, žralok, a tak podobně. Z celé té záležitosti trochu „čouhalo“, že se v některých případech pravděpodobně jedná o „psaní na objednávku“. Samozřejmě se to nedá prokázat, ale když cestou do cestovní kanceláře a zakoupením zájezdu jinam končí každý druhý článek, je to poněkud podezřelé.
Mezi nejčastější negativní zprávy se řadily extrémně vysoké ceny v obchodech, restauracích a službách. Okrádání turistů od domorodců. Zákazy všeho možného. Mnoho komárů a samozřejmě výskyt žraloka. Ten nemůže chybět nikdy. Netvrdím, že nic z toho není pravda. Bylo to ale vždy řádně „přifouknuté“. Excesy se stávají všude. Mezi Chorvaty jsou nepoctivci, tak jako v jiných národech. Určitě z toho však nelze činit plošný problém. Tak jako vás může okrást taxikář či číšník v Dubrovníku či Splitu, může bohužel i v Praze či Brně.
Mezi největší dezinformace patřila údajná „šílená drahota“ v chorvatských obchodech a restauracích. V článcích v českém internetovém prostředí byl vždy uváděn nějaký příklad, jak kdosi zjistil, že má platit nějakou horentní částku za oběd. Samozřejmě je taková situace možná, ale dá se jí předejít snadno. Stačí se před vstupem do restaurace podívat na jídelní lístek. Drtivá většina chorvatských restaurací ho má u vchodu, včetně cen. Letos dokonce ve dvojí měně. V eurech, kterými se v Chorvatsku platí, ale také ještě v kunách, pro lepší orientaci. Přestože už se jimi platit nedá. Tak to ostatně bylo i na Slovensku, když přecházelo na euro.
K mediální masáži se připojily i některé komerční televize. Netvrdím, že poskytovaly lživé informace, ale také ne zcela úplné. Když si redaktor stoupne s mikrofonem před kameru v Dubrovníku na hlavní turistickou třídu a udělá reportáž, že zmrzlinárna za ním má kopeček zmrzliny za 6 EUR, není to určitě výmysl. Neznamená to však, že je to běžná cena kopečku zmrzliny v celém Chorvatsku.
Je to stejné, jako kdybych si stoupl na Staroměstské náměstí v Praze, jedno z nejdražších míst v zemi, a říkal, že v této restauraci stojí 0,5 litr čepovaného plzeňského piva 150 Kč. A lidem tím podsouval, že takhle je české pivo drahé všude. Ano, nevěřili by mi to, protože vědí, kolik stojí pivo u nich, že je nejspíš o více než 55% nižší než na „Staromáku“. O cenách v Chorvatsku to ale nevědí, dokud se nepřesvědčí. Stejné je to se zmrzlinou. A stejné je to ostatně všude. Kolegyně nedávno líčila, jak si dala s manželem v Paříži tuplák piva a Aperol spritz. Zapomněli se podívat předem na ceny a při placení se „trochu“ divili. Tuplák piva za 19 EUR a „aperolek“ za 24 EUR! Pecka! Holt „místní daň“ za krásný výhled na Eiffelovku. Ale neznamená to samozřejmě, že tolik to stojí v celé Francii.
A tak je to ostatně se vším. Ano, Chorvatsko už není tak cenově příznivé, jako bývalo. Ceny se zvedly. To nikdo nepopírá. Tak jako v celé Evropě. Způsobil je covid, inflace, dopady války na Ukrajině, rostoucí ceny energií, částečně také asi trošku i přechod na euro. K nějakému tomu „zaokrouhlování“ logicky dochází. Slýcháme, že Chorvati si stěžují, že sezona je špatná. Čteme zprávy o tom, jak zlevňují o 60%, protože mají volné ubytovací kapacity, turisti jim nepřijeli.
Ano, je to možné, ale opět to není plošný problém. Určitě jsou případy, kdy někteří Chorvaté „měli velké oči“. Nepřiměřeně zdražili a ubytování neprodali. Ti teď ve snaze zachránit sezonu, zlevňují. Mnoho jiných ale, kteří zdražili „rozumně“, má plno. Mluvil jsem s takovými, kteří mají obsazeno prakticky na celou sezonu a nemají vůbec žádný problém. Přitom to nejsou levná ubytování. Pohybují se ve střední kategorii. Poskytují velmi dobré služby. Mají mnohdy z více než poloviny stálou klientelu. Často až s omluvou mluví o tom, že se nedalo nic dělat, že prostě „o něco“ zdražit museli.
Je to stejné jako v Česku. Také u nás ubytovací kapacity v hotelech a penzionech zdražily. Tam, kde zdražily „rozumně“, poskytují nadále kvalitní služby a jsou na atraktivním místě, mají stále plno. V takových zařízeních jen těžko v těchto měsících najdete volný pokoj či apartmán na prodloužený víkend. A pak jsou ti druzí, kteří mají velké problémy. Zdražení „přepálily“, mají poloprázdno, problém s kvalitou služeb a teď nabízejí slevy, aby někdo přijel.
Postupem času se po mém článku začaly ozývat i další čeští turisté, trávící dovolenou v Chorvatsku, a více či méně potvrzovali má slova. Ano, v Chorvatku je dráže, než bývalo, ale neděje se nic dramatického. Často také zveřejňovali ofocené účtenky z obchodů či restaurací, na kterých dokladovali přijatelné ceny.
Bude zajímavé, jak nakonec dopadne celá sezona v Chorvatsku. Jestli někdo bude schopen poskytnout skutečně relevantní data, kterým by se dalo věřit. Na jednu stranu totiž slýcháme, že místní hoteliéři a provozovatelé ubytování si stěžují na slábnoucí sezonu. Na druhou stranu už se objevily jiné informace, že dle průběžných statistik Chorvatsko zažívá velmi úspěšnou sezonu, která může překonat rekordní rok 2019.
Tak, kde je pravda?
Server Slobodna Dalmacija píše o situaci v Chorvatsku, že „Červnová čísla byla dobrá, ale zdá se, že hlavní sezona se zadrhla. Díry v kalendářích jsou stále větší “
Ale je to tak opravdu? Na českých internetových serverech se člověk také mnohdy dočte o katastrofální situaci v Česku, podle které je to tu všechno úplně tragické, lidi nemají peníze, vše je drahé, nikdo na nic nemá, lepší by bylo snad nevycházet z domu. A pak přijdete na festival či zajímavý koncert, a je plno. Do známého divadla, a je plno. Do dobré restaurace, a je plno. Přitom ceny nejsou rozhodně nízké. Také pěkně stouply. Ale zase je to o tom, že záleží Kdo, Kde a O kolik. A především Co Za To poskytuje. Jakou kvalitu, na jakém místě. Někde je opravdu prázdno, jinde je pořád plno. Nakonec je to tak asi správně. Trh se trochu pročistí. Jen doufejme, že do budoucna vydrží ti poctiví, co to dělají dobře.
Zdá se, že v Chorvatsku je to podobné a neděje se nic mimořádného. Možná tam je o něco méně turistů z Česka. Někteří uvěřili „mediální masáži“. Jiní si to opravdu letos prostě nemohou dovolit a musí poplatit jiné záležitosti. Někteří Chorvati „přepálili“ ceny. Ti teď mají problém. Jejich problém. Dobře jim tak. Mnoho jiných má ale velmi dobrou sezonu.
Podle Chorvatského turistického sdružení je letošní sezona prý vydařená. V počtu příjezdů už je letošní rok na 99,2 procenta předcovidového roku 2019. V počtu přenocování je pak údajně na 99,82 procenta. Za stejné období leden-červenec má Chorvatsko letos 10,59 milionu příjezdů, což je o 9,76 procenta více než vloni. Dosáhlo 51,44 milionu přenocování, což je nárůst o 4,43 procenta. Tyto informace uvedl Miodrag Mlačić, šéf pražské pobočky Chorvatského turistického sdružení pro Aktualne.cz. Dle Miodraga Mlačiče ale ceny vzrostly zhruba o 10 až 15 procent. Je to ovlivněno zejména inflací, která postihla nejen Chorvatsko, ale také celou Evropu včetně České republiky.
Tak, kde je pravda?
Zdroj: s využitím informací z Aktuálně.cz
