Je cena másla opravdu tak vysoká? A kdo za její zvýšení může?

Doby socialismu, kdy jsme tu měli celostátní plánované hospodářství a cena másla (a ostatních potravin) byla ve všech obchodech v zemi stejná, dokonce vytištěná přímo na obalu výrobku, jsou dávno pryč. Máslo stálo v osmdesátých letech v obchodech 10 Kč za 250 g „kostku“. K tehdejším platům to tedy rozhodně nebylo málo. Průměrná mzda v roce 1985 byla jen zhruba 2 920 korun československých. Za tehdejší měsíční průměrnou mzdu jsme si tedy mohli koupit 292 kusů másla. Někde byla k mání i takzvaná „dvojka“, tedy nižší kvalita za 8 Kčs. Té se tedy dalo z průměrného platu koupit 365 kusů.

Pro srovnání: cena másla, která se nám zdá nyní velmi vysoká, se pohybuje v současnosti v obchodech řetězců nejčastěji mezi 65,90 - 74,90 Kč. Ve slevových letákových akcích však v současnosti klesá na úroveň 49,90 - 54,90 korun českých.

Průměrná mzda je přitom 43 967 korun. Pokud bychom máslo kupovali za běžnou cenu bez slevy, která je u značkového másla jednoho z největších českých výrobců nyní na 74,90 Kč, pak si za ni koupíme cca 587 kusů balení másla. Tedy pořád asi o 295 kusů více než za „totáče“. Když však máslo pořídíme v akci za 55 Kč, tak za současnou průměrnou měsíční mzdu můžeme koupit už 799 kusů másla.

Tedy 2,7krát více než v časech socialismu, na které někteří senioři s nostalgií vzpomínají, jak na období, kdy bylo levně. Ze svých vzpomínek však vytěsnili jednu podstatnou věc, a to mzdu či důchod, z něhož si uvedené zboží lidé tehdy pořizovali. Tehdejší dobu si s velkým odstupem času idealizují, mají na ni i hezké vzpomínky, protože byli mladí a zdraví, což chápu. Neměli by však zapomínat také na to „B“.

Leckdo možná namítne, že průměrnou mzdu každý dnes ani zdaleka nedosahuje. Někdo bere výrazně méně (pak ale někdo jiný logicky musí brát zase mnohem více). Současní senioři mají přece výrazně nižší důchody, než je průměrný plat. To je jistě pravda. Tak to ale bylo vždycky. I v socialismu byli lidé s velmi nízkými mzdami a důchody, kterým se o tehdejší průměrném důchodu ani nezdálo. Akorát se o tom nikde nepsalo, jako dnes.

Když se ale budeme nadále držet průměru, tak průměrný důchod je nyní dle oficiálních údajů 20 693 Kč. Na konci období socialismu, v roce 1989 byl 1 639 Kčs. Za průměrný důchod si tedy dnes senior může pořídit 376 kusů másla. V roce 1989 si mohl koupit jen necelých 164 kusů. Tedy o 212 méně.

I když je cena másla nyní vyšší, než jsme byli před časem zvyklí, a všichni bychom rádi, aby máslo bylo opět o něco levnější, tak rčení „Fialova drahota“ pro ni evidentně neplatí. Navíc vláda má s cenou másla opravdu jen pramálo společného. Žádná vláda v demokratické zemi neumí zařídit nízkou cenu másla. I když ji k tomu někteří lidé či opoziční politici vybízejí.

Akce s cenami od 49 do 55 korun jsou velmi časté. Každý obchodní řetězec má obvykle jednou měsíčně máslo několik dní v akci. Prakticky každý týden lze máslo někde koupit za výrazně sníženou cenu. Dle neoficiálních informací se hovoří o tom, že v akcích se prodá 80 procent másla z celého objemu jeho prodeje. Tedy za ceny, při kterých je marže obchodních řetězců na tomto výrobku velmi nízká.

Ministr zemědělství Výborný v neděli v diskusi TV Prima přiznal, že na cenu másla žádný vliv nemá, a řekl, že za zdražování másla může část velkých mlékáren a prodejců, kteří se snaží využít či zneužít situaci na trhu před Vánocemi. Druhá část jeho odpovědi, o vině mlékáren a prodejců, možná zní líbivě pro některé diváky, ale pravda to, dle mého názoru a znalosti situace, není.

Obchodní řetězce dávají máslo velmi často do akcí. Je to pro ně jeden z tradičních „cenových bojovníků“. Nástroj na přilákání koncových zákazníků do jejich obchodů. Za běžné (tedy vyšší) ceny prodají másla v současnosti velmi málo. Marži si v akcích výrazně snižují. Není to nijak nový stav. Pouze se zvýšil akční podíl prodeje. Lidé si zvykli počkat vždy na akci. Za běžné ceny nakupují (nejen) máslo minimálně.

Když se podíváme do zemí kolem nás, je to tam velmi podobné. Dříve se říkalo, že Češi akce milují a jsou v tomto směru „mistry Evropy“. To asi stále platí, ale akční prodej na úkor běžného v posledních letech vzrostl i v jiných zemích kolem nás.

Kdyby se akce se sníženými cenami na řetězcích vůbec nekonaly, byla by sice „trvalá“ běžná prodejní cena výrobků určitě o něco nižší než nyní, ale rozhodně by nedosahovala současných akčních cen v letácích, jak si někteří lidé, volající po zrušení akcí, představují.

Někdy se také mluví o tom, že v Česku je mezi obchodními řetězci velmi malá konkurence. To už je z mého pohledu úplný nesmysl. Opak je pravdou. V naší zemí je konkurence mezi potravinářskými obchodními řetězci velmi vysoká. Země je oproti Polsku či Německu malá, počet obchodních řetězců, hustota jejich prodejen a velikost prodejní plochy na počet obyvatel je v Česku vyšší než v mnoha jiných evropských zemích.

Je pravda, že tu jsou zástupci jedné „matky“, jako původně rakouská Billa a německý Penny Market v případě skupiny Rewe nebo jiné německé řetězce Kaufland a Lidl ze skupiny Schwarz Gruppe. Ale i tyto „sesterské“ organizace bojují mezi sebou na českém trhu o přízeň jednoho a téhož zákazníka.

Často slýcháme, že v Německu jsou potraviny levnější a kvalitnější než v Česku. Někdy to je pravda, není to tak ale zdaleka ve všech případech. Vždy záleží, co srovnáváme. Jaké konkrétní výrobky. Všechny výrobky v Německu nejsou automaticky kvalitativně lepší. Někdy jsou jen trochu chuťově jiné.

Faktem však je, že v Německu jsou často levnější potravinářské výrobky známých nadnárodních značek. Na druhou stranu komodity, základní potraviny a levné, přitom kvalitní, privátní značky koupíte často v Česku v akcích za podobné ceny či levněji, neboť na jejich prodeji mají obchodní řetězce u nás postaveny svoji prodejní strategii.

Porovnávat běžné „regálové“ ceny výrobků v prodejnách v Česku a Německu už také přestalo dávat smysl, neboť vysoké procento výrobků se na obou stranách hranic prodává v akcích. Smysluplnější je proto porovnávat u obdobných výrobků akční ceny, které se objevují v letácích.

Pokud se budu držet másla, tak srovnání tohoto týdne nám poskytnou letáky jednoho velkého německého řetězce, který působí zároveň v Německu i Česku. V Německu nabízí tento řetězec aktuálně 250 g máslo v akci za 1,99 eur. Tedy dle současného kurzu zhruba za 50,50 Kč s DPH. Řetězec stejného jména má akci na máslo od středy tohoto týdne také v Česku. Cena másla je v ní 54,90 Kč s DPH. V obchodech jiného řetězce v Česku je ve stejné době akce másla 250 g za cenu nižší - 49,90 Kč s DPH.

Mezi akčními cenami másla v Česku a Německu tedy výraznější rozdíl momentálně není. Jsou si velmi podobné. A to je v Německu nižší DPH než v Česku. Ano, značný rozdíl je pořád mezi průměrnou mzdou a kupní silou obyvatelstva v obou zemích. To je však jiný příběh, na úplně jiné povídání.

Někdo určitě namítne, proč nás srovnávat s Německem, v Polsku jsou přece potraviny výrazně levnější a vyplatí se tam jezdit. Bylo to tak vždycky. To je pravda. Liší se jen měnící se rozdíl mezi českými a polskými cenami, dle čehož výhodnost nákupu v Polsku v čase kolísá. Někdy je větší, jindy menší. Nelze však opomenout, že jsme proti Polsku výrazně menší země a historicky především země průmyslová. Na rozdíl od Polska.

Česko se nemůže srovnávat s Polskem, významnou agrární zemí Evropy s velkými objemy rostlinné i živočišné výroby. Polsko je zemědělská a potravinářská evropská velmoc. Jako takové si při vstupu do EU také vyjednalo výhodné dlouhodobé podmínky pro své farmáře.

Obchodní řetězce mají také v Polsku díky zhruba 3,7násobném počtu obyvatel výrazně vyšší prodeje, a k nim také nižší náklady v přepočtu na jednu prodejnu. To vše má vliv (spolu s nižším DPH, které je v Polsku pouze 5 % oproti 12 % v Česku), na dlouhodobě nižší ceny potravin u našich severních sousedů.

Česká a německá „kostka“ másla, až na výjimky, váží 250 g. Polské máslo mívá často jen 200 gramů. Nejznámější řetězec v Polsku Biedronka, který má přes tři tisíce prodejen, sice polský název (beruška), ale portugalské vlastníky, nyní prodává v akci 3 × 200 gramů másla za 11,97 zlotých, což znamená v přepočtu 69,82 Kč za 600 g. Tedy 250 gramů za zhruba 29,09 Kč! To je oproti cenám v Česku a Německu opravdu značný rozdíl.

Na druhou stranu, také Biedronka využívá másla jako marketingového nástroje na nalákání zákazníků na jeho naprosto mimořádnou akční cenu do svých obchodů. Tato „přiškrcená“ akční cena másla tedy nejspíš vůbec neodráží skutečné náklady na výrobu, distribuci a prodej másla. Ke koupi tohoto másla musíte mít také staženou její aplikaci. Mimo akci se v Biedronce pohybuje cena másla od 7,69 do 11,99 zlotých za 200 gramové balení. Tedy v přepočtu 9,61 - 14,99 zlotých za 250 gramů. Na české: od 56 Kč do 87,40 Kč, dle jednotlivých značek másla.

Zpět domů. Cena másla je nyní vyšší, než bývala. Jedná se o souběh více faktorů. „Mléčného tuku je málo,“ řekl nedávno Radiožurnálu agrární analytik Petr Havel. A má pravdu. Vliv na zdražování má skutečnost, že už velmi dlouho roste cena základní vstupní suroviny – mléka. Za poslední rok se nákupní cena zvýšila o více než 1,80 koruny na litr.

Podle nařízení EU je pro máslo stanoven minimální podíl mléčného tuku 80 %. Mléčného tuku je pro výrobu másla tedy potřeba nejvíc. Máslo má také konkurenci v dalších mlékárenských produktech. Vzrostla opět výroba sýrů. To je také důvod ke zdražování. Problémem v Česku je také skutečnost, že dojné krávy mají nižší tučnost mléka, což znamená, že náklady jsou vyšší. Mléka je pak potřeba pro výrobu více.

V českém potravinářském, tedy i mlékárenském, průmyslu jsou patrně nejnižší mzdy ze všech průmyslových oborů v Česku. Lidé v těchto firmách by také rádi, aby jim zaměstnavatelé přidaly, když se vše okolo za poslední dobu zdražilo. Jinak někteří zvažují, že odejdou za lepším. Volných a lépe placených pozic ve výrobních organizacích je dostatek a lidí na trhu práce málo. A v některých firmách se v současnosti dozvídají, že růst mezd není možný, protože výrobní náklady se vlivem růstu cen surovin významně zvýšily. Firmám rostou také náklady na logistiku, neboť je nedostatek řidičů pro kamionovou přepravu zboží. Ti stávající chtějí výrazně přidat. Vysoká cena másla a smetany na burzách

Zpět k máslu: hlavním faktorem, který cenu másla ovlivňuje, je samozřejmě nákupní cena surovin. Ta dlouhodobě roste nejen v Česku, ale celé Evropě. To se musí nutně projevit v růstu cen másla a dříve či později i dalších mléčných výrobků.

Pro představu: cena másla na nizozemské burze je v současnosti zhruba o 41 procent vyšší než vloni touto dobou. Cena smetany na italské burze je vyšší o cca 42 procent než v listopadu minulého roku. Tyto skutečnosti ovlivňují obchodování a ceny v celé Evropě. Průměrná výkupní cena mléka, která je známá v Česku za měsíc říjen 2024, je o více než 18 procent vyšší než vloni ve stejném měsíci. Česko není uzavřená ekonomika. Vše, co se děje v Evropě, na světě, má pochopitelně nějaký dopad na situaci v naší zemí.

Mléka je v současnosti také méně než dříve. Mohou za to velká vedra v letních měsících v Evropě, která snižují dojivost krav, nemoci krav a hovoří se také o generační výměně farmářů v západní Evropě, zejména v Německu a Rakousku. Stručně řečeno, staří farmáři končí a mladí to nechtějí dělat. Mají o svém životě jinou představu.

Prostě faktorů je celá řada a vytáhnout z toho jeden jediný, jak se to stává někdy v televizních debatách či jinde, a s ním zaútočit na soupeře, je sice možná líbivé pro některé diváky, ale často nepravdivé či neúplné.

Je třeba se na to celé dívat „zdravým selským rozumem“. Cena másla časem opět velmi pravděpodobně o něco klesne. Je to prostě komodita a komodity mívají někdy i značné cenové výkyvy. Jak už bylo řečeno, ceny se ve značné míře řídí situací v celé Evropě či dokonce na celém světě. Samozřejmě s lokálními rozdíly. Velká neznámá však je, kdy k poklesu opět dojde. A na jakou hodnotu. Záleží to na mnoha faktorech, z nichž část leží mimo hranice této země. Globální svět nám prostě přináší spoustu výhod, ale také těch opačných záležitostí. Kdy budou ceny zase nižší a kam až spadnou, dnes není schopen nejspíš zodpovědně predikovat nikdo.

Vždy se intenzivně a veřejně řeší, když je cena určitého všeobecně známého zboží velmi vysoká. Je to logické, všichni bychom chtěli nakupovat za co nejnižší ceny. Ale vždycky to prostě nejde. Některé „poplašné“ zprávy pouze přispívají k hysterii. V případě másla je to až poněkud úsměvné, jelikož v tomto případě určitě nejde o přežití. Není to přece elektrická energie či plyn.

Lidé často skupují máslo ve velkém, dělají si nesmyslné zásoby, které mnohdy ve skutečnosti ani nepotřebují. Jen, aby ušetřili pár desetikorun. Zbytečně si plní mrazáky desítkami kusů másla, což jen přispívá k tomu, že je ho pak v obchodech méně a cena se drží výš, než by musela být. Máslo v mrazáku ztrácí dlouhým skladováním na kvalitě, a to mražení také něco stojí. Tyto „nájezdy“ pak vedou řetězce k tomu, že omezují počet kusů v akcích na jednoho zákazníka, což je svým způsobem trochu potupná záležitost a vrací nás někam do socialistických dob, kdy bylo lecčeho nedostatek a fronty.

Na druhou stranu, když je másla v jiném období nadbytek, a ceny v akcích třeba o dvacet i pětadvacet korun ¨nižší na kus než v těch současných (a není to zase tak dlouho, co tomu tak bylo), nikdo už neříká, že je cena moc nízká. To je máslo zapomenuto a zase se řeší vysoká cena něčeho zcela jiného. Prostě život. Tak si ho užívejte a nenechte si ho vyšší cenou másla zkazit. Mějte se fajn!

Zdroje:

SROVNÁNÍ: Kolik jsme si toho mohli koupit před revolucí a kolik teď? | Kurzy.cz

Fakta: Jak se od roku 1989 změnil život seniorů - Seznam Zprávy

Průměrná mzda - vývoj průměrné mzdy, 2024, Vývoj výše průměrné mzdy v Kč | Kurzy.cz

Agrární analytik: Cena másla je na hranici únosnosti | iROZHLAS - spolehlivé zprávy

CLAL - Mléčná smetana, Itálie (Miláno)

CLAL - Máslo, Nizozemsko

Internetové informace o letákových akcích obchodních řetězců