Článek
Pro mladší ročníky uvedu krátce „v kostce“ sportovní úspěchy a život legendárního československého krasobruslaře. Ondrej Nepela získal pět titulů mistra Evropy, třikrát vyhrál světový šampionát. Byl teprve druhým Čechoslovákem, který získal také zlato na zimní olympiádě. Stal se nejlepším sportovcem země. Byl to ale také člověk, který měl svá tajemství a krutý životní osud.
Získal vše, co se v tehdejším světovém krasobruslení získat dalo. Kromě ryze krasobruslařských úspěchů se stal v roce 1971 také nejlepším sportovcem Československa. Druhým byl tenista Jan Kodeš a třetím diskař Ludvík Daněk. O rok později byl Nepela v anketě druhý, přestože se stal na zimní olympiádě v Sapporu olympijským vítězem. Vítězem se stal atlet Ludvík Daněk, který se toho roku stal také olympijským vítězem.
Komunistický režim nakonec Ondreji Nepelovi dovolil v roce 1973 legálně vycestovat na dlouhodobý pobyt na Západ. Stalo se tak poté, co se stal v roce 1973 v rodné Bratislavě mistrem světa. Splnil tak poslední podmínku komunistického vedení země. Byl pak třináct let hvězdou první velikosti slavné lední revue Holiday On Ice, která se svým galaprogramem, v němž vystupovali bývalí krasobruslařští šampioni, obrážela velká města po celé zeměkouli.
V socialistických dobách neexistovala bulvární média. Homosexualita byla tabu. I tak bylo tak trochu veřejným tajemstvím, že víc než dámy Ondreje sexuálně přitahují muži. I to byl důvod, proč chtěl z komunistického Československa za každou cenu pryč. Toužil žít ve svobodě ve všech ohledech. V sedmdesátých letech už sice homosexualita nebyla v tehdejším Československu trestná, coming-out byl ale i tak nemyslitelnou záležitostí.
V roce 1986 Ondrej Nepela účinkování v populární lední revue ukončil. Zůstal však v západoněmeckém Mannheimu, kde trénoval své nástupce. Zkušenosti předával zejména německé reprezentantce Claudii Leistnerové-Pfrengleové, kterou dovedl k titulu evropské šampionky v roce 1989.
To už byl ale Ondrej Nepela velmi vážně nemocný. Kvůli slabé imunitě trávil čím dál více času v nemocnici. Vir HIV mu způsoboval velké zdravotní komplikace. Největší byla rakovina lymfatických uzlin. Zemřel 2. února 1989. Bylo mu pouhých 38 let. V době, kdy se o této nemoci vědělo, ale léky, které by ji dokázaly včas zastavit či přibrzdit, ještě neexistovaly.
V tehdejším československém socialistickém tisku se o jeho úmrtí objevila jen kratičká zmínka. Komunistická cenzura nedovolila zprávu o skutečných důvodech Nepelova úmrtí zveřejnit. Informace se do Československa dostávaly pouze neoficiálně ze západoněmeckého tisku. Ondrejovy ostatky byly v tichosti převezeny a uloženy na hřbitově v bratislavském Slávičom údolí. Komunistický režim větší obřad nedovolil.
V roce 2000 byl Ondrej Nepela posmrtně vyhlášen nejlepším slovenským sportovcem 20. století. Cenu za něj tehdy převzala jeho bývalá trenérka Hilda Múdra. Byl po něm také v Bratislavě, jeho rodném městě, pojmenován zimní stadion. Nyní jeho jméno a životní pout´ připomenou také rovnou dva celovečerní filmy.
První z nich připravuje pod názvem „Nepela“ český režisér a producent Jakub Červenka. Ten má na kontě kupříkladu filmy Malý pán, Hovory s TGM, Princ Mamánek, Velký pán či dokument Django o Petru Jandovi, frontmanovi Olympiku.
„Jednou jsem navštívil Bratislavu a bydlel jsem v Jelačičově ulici, nedaleko stadionu Ondreje Nepely. Jeden známý mi řekl, že Ondrej byl hokejista, údajně proto dostal stadion jeho jméno. Já jsem si to pamatoval jinak, a tak jsem se rozhodl přiblížit skutečný příběh této sportovní legendy nejen pamětníkům, ale především mladým lidem, protože jeho cesta je příkladem odvahy na cestě za svobodou,“ uvedl Jakub Červenka, český režisér prvního připravovaného filmu
Hlavní postavu ztvární mladý slovenský herec Adam Kubala. Jeho trenérku bude hrát Jana Pulm Nagyová, známá z role Arabely, ze stejnojmenného legendárního televizního seriálu z roku 1980. Ve vedlejších rolích se objeví další slovenské a české herecké osobnosti jako Jozef Vajda, Roman Luknár, Milo Kráľ, Martin Klinčúch, Gabika Marcinková, Daniel Fisher, Kamil Mikulčík, Ela Lehotská, Peter Bebjak, Cyril Dobrý, Karel Dobrý, Miroslav Hanuš, Tomáš Měcháček, Ondřej Kavan či Zuzana Stavná.
Film je už hotov. Natáčel se na různých místech po České a Slovenské republice i ve Spojených státech amerických. Objeví se v něm záběry z Bratislavy, Prahy, Brna, Berouna a dokonce i New Yorku. Replika slavného bratislavského MS 1973 byla postavena na zimním stadionu v Berouně.
Posted by Ondrej Nepela on Wednesday, July 13, 2022
Ondrej Nepela a Hilda Múdra
O tom, že je život Ondreje Nepely i po letech obrovským lákadlem a inspirací, svědčí fakt, že se jeho životní příběh rozhodla ve stejné době zpracovat také druhá filmařská tvůrčí skupina.
Druhý film „Nepela“ bude celovečerním debutem slovenského režiséra Gregora Valentoviče, který na sebe upozornil svými studentskými krátkými filmy. Jeho absolventský film Kid měl premiéru v prestižní sekci Future Frames na MFF v Karlových Varech a krátký film Close na festivalu Premiers Plans, který se zaměřuje na objevování nových režisérských talentů.
Hlavní roli v tomto filmu ztvární český herec Josef Trojan, pokračovatel slavného českého hereckého rodu. Ten kvůli této roli dlouhodobě pilně trénoval bruslení a také piloval slovenštinu, neboť prý nebude dabován. Jako trenérku Hildu Múdru uvidíme v druhém filmu známou slovenskou herečku Zuzanu Mauréry, letošní účastnici slovenské Let's Dance. V jedné z dalších rolí se objeví také například Antonie Formanová jako slavná krasobruslařka Hana Mašková. Natáčení začalo v lednu 2025 a filmaři natáčejí v Bratislavě, Praze, Trnavě a Budapešti.
Pikantní je, že ve filmu českého režiséra Červenky bude hrát krasobruslaře Ondreje Nepelu slovenský herec a ve filmu slovenského režiséra Valentoviče to bude naopak český herec.
„Je zajímavé, že si příběhu Nepely všimly dva tvůrčí týmy. V blízké budoucnosti vzniknou dva filmy o Nepelovi. Jeden na české straně, režírovaný Jakubem Červenkou, a druhý – ten náš – vzniká na slovenské straně podle scénáře a režíruje ho Gregor Valenentovič. Ale Nepela byl tak skvělý sportovec, že si dva filmy rozhodně zaslouží,“ uvedl k tomu producent Ivan Ostrochovský.
„Je to pro mě velmi osobní záležitost. Jako dítě, jako Bratislavan, jsem Nepelu vnímal nejen skrze název zimního stadionu, ale také jako vášnivý fanoušek krasobruslení. Z dálky mě vždy fascinovala jeho éterická, těžko uchopitelná osobnost. Pochopil jsem, že je nutné o něm natočit film. Příběh o jeho touze po svobodě, v komplikovaných dobách normalizace, je aktuální i dnes,“ pokračoval producent druhého filmu.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že pětatřicet let si Nepelova silného životního příběhu nikdo nevšímal a najednou vzniknou rovnou dva celovečerní hrané filmy. Jeden česko-slovenský a druhý slovensko-český.
Faktem však je, že se oba režiséři, nezávisle na sobě, tomuto tématu věnovali několik let. Velmi dlouho trvalo, než měli vše potřebné, včetně nezbytných financí, aby mohli začít točit. Přípravy zdrželo také covidové období. Až to nakonec vyšlo tak, že oba celovečerní filmy o Ondreji Nepelovi půjdou do kin možná takřka současně. Jak velký časový rozdíl mezi nasazením obou snímků bude, který půjde do kin dříve, a který později, ještě není oficiálně známo. Film českého režiséra Červenky s Adamem Kubalou v hlavní roli, by měl jít do kin dle informací v médiích v únoru 2026. Termín uvedení filmu režiséra Gregora Valentoviče, s Josefem Trojanem v hlavní roli, ještě není zveřejněn.
Oba filmy mají zatím „pracovní“ název „Nepela“. Pokud to tak zůstane, už jen tato skutečnost bude poněkud matoucí. Ale třeba se dočkáme toho, že jeden z filmů zvolí jinou formu názvu či podtitul, aby se odlišil.
Každopádně to pro tvůrce z obou stran není ideální situace. Uvedení obou filmů do kin možná budou provázet mediální střety, což už se tak trochu i děje. „Byl jsem velmi překvapen, protože o druhém filmu jsem se dozvěděl zhruba před rokem z médií. První inscenace mě oslovila už v roce 2019. Pokud chtějí filmaři natáčet o soukromí lidí, musí mít jejich souhlas,“ řekl pro Plus7dni.sk Pavol Múdry, syn Nepelovy trenérky Hildy Múdre, jenž dal souhlas k natáčení filmu českého režiséra Červenky. Tomu poskytl také informace a některé osobní věci z pozůstalosti maminky, které budou ve filmu „hrát“.
Pavol Múdry netají zklamání z toho, že tvůrci druhého filmu nedodrželi, dle jeho mínění, pravidla. Režisér Jakub Červenka k tomu dodal: „S Pavlom jsem v kontaktu víc než pět let. Jeho otevřenost a důvěra je pro mě nesmírně cenná, díky němu můžeme věrně zobrazit příběh Ondreje a Hildy.“
Na adresu druhého filmu řekl potomek trenérky také: „Kontaktovali mě s křížem po funusu před dvěma měsíci. Chtěli, abych pro ně udělal to, co jsem udělal pro první produkci. Ale já jsem ze staré školy a nemůžu dát to samé dvěma firmám a navíc jsem smluvně vázán.“
Naproti tomu producent druhého filmu Ivan Ostrochovský k záležitosti uvedl: „Ano, sešli jsme se, abychom mu vysvětlili, proč jsme se na něj neobrátili v minulosti. Důvod byl velmi prozaický: náš scénář byl od začátku postaven tak, že v souladu s občanským zákoníkem nebyl nutný souhlas příbuzných paní Múdre. Tím spíš, že od té doby, co jsme se dozvěděli o druhém projektu, pan Múdry deklaroval svou pomoc na filmu české produkce v režii Červenky a ani jsme nepředpokládali, že bude na obou filmech spolupracovat. Tento náš předpoklad se mi potvrdil při našem osobním setkání.“
Lze předpokládat, že každý film bude trochu jiný. Nabídne vlastní úhel pohledu tvůrců na neobyčejný život slavného československého krasobruslaře. Nezbývá než doufat, že kvantita tentokrát nebude na úkor kvality. Snad budou stát oba filmy opravdu za zhlédnutí.
Další zdroje:
