Článek
Utkání v Plzni moc fotbalové krásy nepobralo. Byl to víc boj než fotbal. Viktoria vedla gólem Matěje Vydry z konce prvního poločasu. To už domácím chyběl od 15.minuty brankář Martin Jedlička, jenž si zlomil nos a utrpěl otřes mozku po srážce s jabloneckým obráncem Cedidlou. Nahradil ho, ve svém prvoligovém debutu v dresu Viktorie, 24letý Rakušan Florian Wiegele.
Dlouho to v Plzni vypadalo, že si Viktoria z utkání výhru odnese. Sice nedokázala přidat druhou branku, když asi největší šanci spálil v 72.minutě Tomáš Ladra, který ve slibné pozici bránu překopl, ale zdálo se, že domácí tým utkání kontroluje a jednobrankové vítězství si i tak odnese. Opět se však ukázalo, jak je takové uvažování ošidné.
Jablonec v závěru vrhnul vše do útoku. Na hrot se vysunuli také Tekijaški a Martinec. Systém „vabank“ jabloneckému týmu nakonec vyšel. V 95.minutě po dlouhém nákopu vyhrál Martinec hlavičkový souboj s domácím Markovičem, prodloužil míč hlavou před bránu, kde se výborně zorientoval Tekijaški a srovnal na 1:1.
Jablonečtí ukázali za nepříznivého stavu v Plzni velkou vůli a bojovnost vyrovnat. Nakonec byli za toto odhodlání odměněni. Vůdčími osobnostmi týmu byli, jako v mnoha jiných utkáních, už tradiční opory - kapitán Nemanja Tekijaški a Jakub Martinec.
V této souvislosti je třeba připomenout čtvrteční utkání pražské Sparty v kvalifikaci Konferenční ligy v Aktobe, které Pražané po špatném výkonu prohráli 2:1. Po utkání byli hojně kritizováni za nedostatek bojovnosti, nasazení a vášně. Tedy atributy, které jabloneckému mužstvu v Plzni rozhodně nechyběly.
Pražské Spartě současnosti scházejí skuteční lídři a srdcaři. Hráči, kteří „za to vezmou“, když se prohrává a nedaří. To se v kazašském Aktobe znovu potvrdilo. Sparta inkasovala a její sebevědomí rázem kleslo. Výkon týmu šel dolů. Nikdo „nezvedl prapor“. Nikdo nevyburcoval ostatní. Herně se o to snažil aktivní a dobře hrající kapitán Lukáš Haraslín, ale jako levý křídelní hráč nejspíš ani nemůže být tím pravým lídrem, který ostatní vyburcuje. To bývá práce spíše pro stopery či záložníky.
Česká média už v květnu spekulovala, že jablonecký fotbalista Jakub Martinec by mohl v létě odejít do pražské Sparty. Dávalo by to v její situaci smysl. Letenský klub ho prý zařadil na seznam možných posil, o čemž jako první informoval iSport.cz. 187 centimetrů vysoký odchovanec Hradce Králové je na české ligové poměry velmi kvalitním stoperem s dlouhodobě stabilní výkonnosti. Zvládne i pozici defenzivního záložníka. Je to důrazný, soubojový typ. Má i ofenzivní schopnosti.
Sparta ho však zatím překvapivě „neudělala“. O důvodech lze jen spekulovat. Zřejmě se sportovnímu vedení a trenéru Priskemu nezdál dost dobrý. Jinak si to lze těžko vysvětlit. Jablonecký šéf Miroslav Pelta by se asi nebránil svého hráče do Sparty, na kterou má historicky velmi kladné vazby, pustit, i když to pro něj bude znamenat oslabení. Tím spíš, že finančně na tom jeho klub není zcela ideálně. Ostatně hráčů na trase Jablonec - Sparta putovala v minulosti celá řada. Stačí vzpomenout namátkou Milana Fukala, Davida Lafatu či Jaroslava Zeleného.
Jakub Martinec je v 27 letech ostříleným ligovým fotbalistou, který odehrál v minulé sezoně 34 ligových utkání, v nichž vstřelil také čtyři góly. Je to tedy „držák“. Na rozdíl od některých současných stoperů pražské Sparty. V sezoně „neslezl ze hřiště“. Byl výraznou oporou sestavy Luboše Kozla. Je to „srdcař“, pravý lídr týmu, který týmu Sparty po loňském odchodu Krejčího do Girony citelně chybí.
V mistrovských sezonách Sparty se ve stoperské trojici střídali nejčastěji čtyři hráči: Asger Sorensen, Martin Vitík, Filip Panák a Ladislav Krejčí. Občas zaskočil také Jaroslav Zelený, který se ale více střídal s Matějem Rynešem na postu levého wing beka. Tehdy to ve stoperské trojce fungovalo. Dnes je ale vše jinak. Ladislav Krejčí, který byl nezpochybnitelným lídrem mužstva, je už přes rok pryč. Teď odešel také další stoper, odchovanec klubu Martin Vitík. Adekvátní náhrady za oba se zatím na Letnou nedostavily.
Kdo přišel za Krejčího s Vitíkem? Místo Krejčího se na Letné na začátku minulé sezony objevil na hostování Dán Matthias Ross. Zřejmě „kauf“ trenéra a krajana Larse Friise. Byl to „průšvih roku“. Když nastoupil, bylo to špatné. Většinu času tak vysedával jen na střídačce či tribuně. Už je pryč. K tomu Sparta koupila ještě Belgičana Eliase Cobbauta. Byl často zraněný. Nyní hraje. Zatím ani on nepřesvědčil.
V zimě Sparta stáhla z hostování v Liberci mladého odchovance Adama Ševínského a koupila z ostravského Baníku dalšího mladého stopera - Emmanuela Uchennu. Talentovaný Ševínský ale od Friise moc šancí nedostal. Když občas nastoupí, jeho výkony mají výkyvy, což je dané asi i tou značnou nepravidelností. Sebevědomí a herní praxe scházejí. Podobné je to v případě Uchenny, kterého navíc Lars Friis stavěl na jaře více na pravého wing beka.
Panák a Sorensen mívají časté zdravotní problémy. Jejich výkonnost šla asi i proto dolů. Nikdo z nových hráčů se opravdovou posilou na pozici stopera nestal. Mužstvu chybí stoper, který by byl pro tým skutečnou jistotou, lídrem, duší mužstva. Fotbalista, který nedělá hloupé chyby a dokáže dirigovat obranu.
Jablonec takové kvalitní hráče a lídry má hned dva. Vedle Jakuba Martince je tím druhým 28 letý Nemanja Tekijaški, který patří mezi klíčové osobnosti týmu a má velký podíl na minulé úspěšné sezoně, v které odehrál, stejně jako Martinec, plných 34 ligových zápasů, v nichž vstřelil dva góly.
O silné vůdčí pozici Tekijaškiho v Jablonci svědčí fakt, že ač je srbské národnosti, je mezi českými „domorodci“ od startu minulé sezony kapitánem mužstva trenéra Kozla. Patří prý také mezi nejlépe placené hráče klubu. V Jablonci zdomácněl. Začíná tu už třetí sezonu. Na sever Čech ho přivedl bývalý trenér Radoslav Látal, který ho předtím vedl v polské Termalice.
O Nemanju Tekijaškiho měl prý v létě zájem sousední Slovan Liberec, kterému by se kvalitní zkušený stoper, se silným pozitivním vlivem na méně zkušené hráče, moc hodil. „Volali mému agentovi. Jsem ale hráč Jablonce a tohle bych nikdy neudělal. Hlavně kvůli vztahu s panem Peltou a kvůli rivalitě. U nás v Srbsku jsou rivality možná ještě vyhrocenější než tady a já vím, co to znamená. Nebylo by to dobré,“ uvedl k tomu v médiích Tekijaški, který v Jablonci zatím zůstává.
Pražské Spartě v obraně jistota chybí. Stejně tak v sestavě postrádá opravdové lídry, srdcaře. Někdo namítne, že Tekijaški už má 28 let a Martinec 27 let. Nejsou to fotbalisti evropské úrovně, které by pro Spartu možná představovali. Takové průměrné hráče, kterým potáhne za dva roky na třicítku, by už také Sparta poté za „velké“ peníze, jako třeba Martina Vitíka, neprodala. To je všechno nejspíš pravda.
Hráči tohoto typu však mohou do týmu přinést, co Spartě momentálně chybí. Jsou to „hotoví“ fotbalisti a týmoví lídři. Bylo to vidět v sobotním utkání v Plzni. Za nepříznivého stavu šli oba na hrot a zasloužili se o vyrovnání. Na rozdíl od fotbalistů z ciziny by se ani jeden z nich nemusel ve Spartě zdlouhavě, a s nejistým výsledkem, adaptovat na české prostředí a ligu, která má svá specifika.
Jsou oba v ideálním věku, kdy se ještě mohou zlepšovat. Jít výkonnostně nahoru a být pro Spartu přínosem na hřišti i v kabině. Občas je potřeba koupi zkušenějšího hráče, který má nejen herní přínos, ale i ten osobnostní na ostatní. Na hřišti i v kabině. Stačí připomenout takového Ondřeje Kúdelu, který přicházel do pražské Slavie z Liberce už jako třicátník, kterému kde kdo (včetně autora tohoto článku) nevěřil a podivoval se, proč ho Trpišovský do týmu chce. Vždyť je to průměrný ligový stoper. A on se stal velmi důležitým členem týmu, oporou Slavie. Dirigentem obrany. Vedle něj mohl hrát, a také rostl, i tehdy nezkušený a „vyjukaný“ mladík David Zima.
Případy z jiného “soudku”: před časem Slavia koupila útočníka Tomáše Chorého, kterému v té době už táhlo na třicet. Byly kolem toho veliké pochybnosti. Mnozí říkali, že částka je vysoká a Slavia ho už nikdy za takové peníze neprodá. Ano, to je asi pravda. On jí ale svými výkony pomohl k mistrovskému titulu a především do základní fáze Ligy mistrů 2025/26, což znamená pro Slavii prestiž a stovky milionů korun do kasy. Zaplatil se tedy jiným způsobem než dalším přestupem. Je velkým přínosem. Nejen jako střelec, ale také jako velký bojovník a lídr.
Davidu Lafatovi bylo už dokonce více než 31 let, když přestoupil v roce 2013 z Jablonce do pražské Sparty. Dnes je její legendou a nejlepším ligovým střelcem české poválečné historie a třetím nejlepším ligovým střelcem všech dob.
Někdy prostě musíte reagovat na aktuální stav. Tým doplnit zralým zkušeným hráčem, skutečným lídrem. Myslet na přítomnost a okamžitý výsledek. Vhodně namixovat v sestavě zkušenosti a mládí. Čtvrteční zápas s Aktobe jasně ukázal, že trojici v obraně Uchenna (21) - Ševínský (21) - Cobbaut (27) chybí jak zkušenosti, tak vůdčí typ, který by ji dirigoval.
Tím by měl být střední stoper, kterého hrál v Kazachstánu Adam Ševínský. Talentovaný, ale mladý hráč, který toho na Letné v „A“ týmu zatím moc nenahrál. Těžko od něj čekat, že dostane-li občas příležitost, bude rázem sebevědomě dirigovat obranu i záložníky před sebou. Dle věku by lídrem obrany sice teoreticky mohl být levý stoper Elias Cobbaut. Ale také není. Ve čtvrtek to jen potvrdil. V rozehrávce několikrát chyboval, podílel se na prvním gólu. Urostlý svalovec působí na hřišti poněkud těžkopádným dojmem. V defenzivě situace neubrání a ofenzivu nepodpoří.
Na závěr jedna perlička: čtvrteční špatné vystoupení Sparty v Kazachstánu proti Aktobe dalo vzpomenout na pohárovou blamáž ze srpna 2018. Tehdy Sparťané nezvládli dvojutkání druhého předkola Evropské ligy. Vypadli s neznámým týmem - srbskou Suboticou, když domácí výhra v odvetě 2:1 na postup nestačila. Snad to tentokrát Sparťané s kazašským Aktobe tak daleko dojít nenechají a odvetu na Letné zvládnou.
Proč Subotici také připomínám? Za Spartu proti ní tehdy nastoupili Nita, Kaya, Radaković, Kanga, Stanciu, Frýdek, Chipciu, Plavšić, Šural, Costa a Tetteh. V sestavě srbské Subotice bylo z dnešního pohledu jedno zajímavé jméno - tehdy 21 letý Nemanja Tekijaški. Dnešní kapitán FK Jablonec.
Další zdroje: přímý přenos Oneplay TV, statistiky Livesport
