Krize Sparty: Loňští lídři jsou pryč. Friis sestavu příliš mění. Birmančevič z formy. Co bude dál?

Pražská Sparta má za sebou od začátku října šťastnou remízu v Lize mistrů ve Stuttgartu (1:1), kde posledních třicet minut nepřekročila půlku hřiště. Poté prohrála v derby v Edenu se Slavií 2:1, když první půli byla hodně špatná a zlepšila se až od zhruba 60.minuty. Po reprezentační pauze pak porazila po nepříliš přesvědčivém výkonu v domácím prostředí Liberec jen těsně 2:1.

Sparta není zdaleka v takové pohodě jako v minulé sezoně. Tehdy byla její základní sestava prakticky jasná. Když byli hráči zdraví, dala se uhádnout z dobrých devadesáti procent. V brance Vindahl. Ve stoperské trojici se točili Sorensen, Vitík, Panák a Krejčí. Z těchto čtyř vždy tři hráli. V záloze uprostřed sehraní Kairinen a Laci. Toho suploval většinou Sadílek.

Na krajích jako první wing beci Preciado vpravo a Ryneš vlevo. Jejich náhrady vpravo Wiesner a vlevo Zelený, který občas zaskočil i jako stoper, když byl ve zmíněné čtveřici nějaký zdravotní problém či karty. Nejsilnější zbraní Sparty byl jednoznačně útok. Trojzubec Birmančevič - Kuchta - Haraslín hrál většinu utkání skvěle.

To byla sestava, která Spartě v minulé sezoně pod koučem Brianem Priskem fungovala. Tým šlapal, hráči o sobě věděli. Zvláště ofenzíva byla na české poměry mimořádná. Sparta měla v útoku rozdílové hráče, kteří těžili ze spolupráce zejména s Kairinenem a Lacim, ale i Preciadem a Rynešem. Do pokutového území soupeře se často vydával i stoper Krejčí.

Tým má nového hlavního kouče - Larse Friise. A ten vníma zřejmě některé věci trochu jinak než jeho předchůdce.

V bráně je stále jasnou jedničkou Vindahl. V obraně je jediná změna. Odešel Krejčí do Girony. Nákup trenérova dánského krajana Mathiase Rosse se zjevně nepovedl. Další dvě posily se nešťastně zranily, a tak se do obrany musel stáhnout Jaroslav Zelený. V obranné trojici se tak zatím střídají Sorensen, Panák, Zelený a Vitík. Ten už byl v srpnu na odchodu do Itálie, ale Sparta lukrativní nabídku kvůli personální nouzi odmítla. Za Vitíka neměla adekvátní náhradu. Přesto se domnívám, že až na kiksy v utkání s Olomoucí, nemá Sparta v obraně zásadní problém.

Ladislav Krejčí chybí. Jako stoper je herně nahraditelný. To se čekalo. Chybí však určitě jako fotbalista, který se uměl gólově prosadit v soupeřově pokutovém území, zejména při standardkách. Nejvíce pak schází jako osobnost, kapitán, bojovník, lídr týmu, který uměl ostatní seřvat a šel v bojovnosti příkladem. I když se mu samotnému třeba zrovna nedařilo a ne vždy se choval vzorně. Byl nepříjemný pro soupeře i rozhodčí. Měl u nich respekt. Nerad však prohrával.

Jeho nástupce Filip Panák je určitě velmi kvalitní fotbalista, konstruktivní stoper. Je s podivem, že není v reprezentaci. Možná je na vině jeho nejistý zdravotní stav. Repre pauzy spíše využije k tomu, aby se dal dohromady. Jako kapitán je to „pan hodný“. Není to extrovert, typ jako Krejčí. Nevyburcuje ostatní. Jde spíše „tichým“ příkladem. Když má vedle sebe Jaroslava Zeleného, jsou tací „hodní kluci“ už dva.

Záloha nehraje v takové pohodě jako v minulé sezoně. Její klíčový hráč, finský tvůrce hry Kaan Kairinen, se po zranění ze závěru minulé sezony obdivuhodně rychle vrátil, ale nejde mu to zatím tak jako na jaře. Stejně Albánec Qazim Laci střídá lepší a horší výkony. I on hrál na jaře lépe. Ve výkonech obou hráčů ale také hraje jistě roli, že jim nyní chybí souhra s loňským útočným „trojzubcem“. Lukáš Sadílek bohužel dlouhodobě nedosahuje úrovně Laciho či Kairinena. Když hraje, jde kreativní složka hry výrazně dolů.

Ještě horší to v tomto směru bylo, když trenér postavil z počátku sezony do zálohy Davida Pavelku. Markus Solbakken dlouhodobě jen paběrkuje. Nepotvrdil dosud oprávněnost vynaložených financí, za které ho Sparta z Vikingu získala (zhruba 2,2 mil.eur).

Angelo Preciado byl na začátku podzimní části sezony tak trochu na odchodu. Asi by se býval rád viděl v Premier League. Nakonec zůstal. Patří určitě i v nové sezoně mezi lepší hráče týmu. Alternuje ho Tomáš Wiesner, fotbalista, který má nesporné přednosti, zejména jako neúnavný běžec, který má ofenzivní schopnosti, ale také jisté slabiny v defenzivě.

Matěj Ryneš na levé straně šel výkonnostně nahoru už v minulé sezoně, kdy se stal postupně levým wing bekem číslo 1 a vytlačil z této pozice Zeleného. Ten se z nutnosti přesunul na stopera. Rynešovi tak chybí konkurence.

Největší problém Sparty v probíhající sezoně je v útoku. Její „výkladní skříň“ minulého ročníku se rozpadla odchodem hroťáka Jana Kuchty. Vypadalo to, že Victor Olatunji českého útočníka nahradí a snad bude i lepší. Olatunji je ale náladový. Jednou zahraje, podruhé ne.

Jan Kuchta byl sice také problémovým hráčem, ale Brian Priske to s ním evidentně uměl. Kuchta by se „rozdal“, když ví, že mu trenér věří a sází na něj. Pak dovede být i pozitivní součástí týmu. A to Spartě nyní chybí. Kuchta byl, vedle Krejčího, jednoznačně dalším z lídrů Sparty v minulém ligovém ročníku. I když třeba nebyl produktivní, dal do hry vždy velký důraz, v soubojích byl pro obránce hodně nepříjemný, dokázal dát do hry velké emoce a strhnout ostatní za nepříznivého stavu. Teď je pryč. Sparta ho musí nahradit. Nejen herně, ale především jako bojovníka.

Tím spíš, že srbský útočník Veljko Birmančevič, možná nejlepší hráč celé české ligy v minulé sezoně, zůstává zatím hodně dlužen své pověsti. Jeho výkony šly výrazně dolů. Možná je to dlouhou loňskou sezonou, Birmančevič byl se srbskou reprezentací na Euru, měl krátký odpočinek před novou sezonou a není sám, komu se v nové tolik nedaři. Možná se také viděl už jinde. V létě se spekulovalo o jeho možném odchodu. Možná mu nesvědčí příchod dvou kosovských útočníků. Vztahy mezi hráči různých balkánských národností nemusí být vždy úplně ideální. A Sparta už má hráčů z Balkánu v kádru požehnaně.

Z útočníků hraje v poslední době dobře pouze slovenský reprezentant Lukáš Haraslín. Daří se mu i v reprezentaci, kde je klíčovým hráčem. Proti Švédsku odehrál při remíze 2:2 celé utkání a v Azerbajdžánu při výhře Slováků 1:3 vsítil gól. V základní sestavě Sparty ale v derby na Slavii překvapivě absentoval, ač zraněn nebyl. A chyběl moc. Do hry přišel až po přestávce a svým výkonem pomohl utkání alespoň zdramatizovat. Po repre pauze opět v základní sestavě Sparty s Libercem nebyl. Do zápasu šel zase až jako „záchanář“. Tentokrát gólem pomohl zajistit výhru 2:1.

Je s podivem, že Haraslín nehraje v základu. Samozřejmě neznám jeho zdravotní stav, ale za slovenskou reprezentaci hraje celá utkání. Pokud je v pořádku, je z mého pohledu chyba, že nehraje v klubu od začátku. Když nastoupí, je znát, že je rozdílovým hráčem. V poměrech české ligy zcela jistě. Navíc má evidentní zápal do hry, která třeba Olatunjimu, ale i jiným, někdy trochu chybí.

Lars Friis na rozdíl od svého předchůdce mnohem více sestavu mění. Chybí pak dřívější sehranost. Někdo jistě namítne, že to tak činí většina týmů v Evropě, která mají náročný program: domácí liga - národní pohár - evropský pohár, a k tomu má o repre pauzách řadu reprezentantů v evropských, afrických a jihoamerických národních týmech. Na druhou stranu, vše je otázka priorit.

Jindřich Trpišovský, v minulosti mnohými (i autorem tohoto článku) kritizovaný za velkou rotaci sestavy, kdy dokázal od zápasu k zápasu vyměnit i osm hráčů, se v této sezoně chová zcela jinak.

Slavia vyhlásila útok na titul a zatím se jí daří herně i výsledkově. Trpišovský sestavu stabilizoval. Výrazněji ji obměnil pouze v Evropské lize s Ajaxem Amsterdam, kdy nechal některé opory odpočívat před nedělním derby se Spartou. Slavii to sice stálo dva „evropské“ body, které možná budou, možná nebudou, nakonec chybět, ale v derby v plné síle Spartu „přejela“.

Po návratu z reprezentačních akcí vyrazil Trpišovský se svým týmem do Jablonce také v „plné polní“. Nikoho nešetřil. Postavil všechny opory, které mohl, včetně veterána Bořila, Provoda, Holeše, Chorého či mladíka Dioufa, který hrál přitom v týdnu za Senegal celé vítězné utkání v Malawi, po kterém ho čekalo náročné cestování zpět do Česka. Už o pět dní později válel ligu za sešívané v Jablonci. A výborně.

Je to určitě náročné, ale Slavii se to momentálně rozhodně v lize vyplácí. Působí jako kompaktní TÝM. Vede Chance ligu po 11.kole o šest bodů. Do konce sezony je, pravda, ještě daleko. Jsme teprve za první třetinou základní části, která má třicet kol. Potom nás čeká ještě pět utkání nadstavby.

Současná situace vyznívá ale výrazně pro Slavii. Její ligová sestava je nyní odhadnutelná z dobrých 90 procent. Sparťanská nikoliv. Role se otočily. Lars Friis sestavu mění výrazně více než jeho předchůdce. To je zásadní změna oproti posledním dvěma sezonám. A má to vliv na dosavadní výkony a bodové zisky obou klubů v Chance lize.

Lars Friis kupříkladu s Libercem nechal na začátku sedět na střídačce Birmančeviče, Olatunjiho, Haraslína či Laciho. Ukázalo se však, že lavička Sparty není zatím tak silná, jak si možná na Letné mysleli. Náhradní útočníci Krasniqi a Rrahmani si zatím na tempo a souboje české ligy teprve zvykají. Tým nedokáže vyvinout takový tlak, na který byli fanoušci v minulých sezonách na domácím stadionu zvyklí. Možná mu v takových chvílích také chybějí „hecíři“ typu Krejčího a Kuchty.

Spartu nyní čeká utkání Ligy mistrů v Manchesteru. Ať už dopadne jakkoliv, nebude to nijak zásadní měřítko sparťanské výkonnosti. Na Etihad Stadium může Sparta jen překvapit. Cílem bude nejspíš prohrát se ctí. Body v Lize mistrů jsou pro Spartu dosažitelné v jiných utkáních. Je otázkou, jakou zvolí Lars Friis ve středu sestavu s ohledem na důležité nedělní ligové utkání v Plzni. Jak už jsem psal v jiném článku, běhat bez míče mohou v útoku v Manchesteru i jiní hráči než Birmančevič či Haraslín. Ty bude Sparta potřebovat svěží v Plzni.

Z mého pohledu je rozhodně důležitějším utkáním pro Spartu nedělní zápas 12.kola Chance Ligy ve Štruncových sadech proti domácí Viktorii Plzeň. Plzeňskému kouči Koubkovi ve víkendovém zápase v Ostravě vyšla taktika. Hosté zvítězili 1:3 díky dvěma gólům nového objevu, ghanského útočníka Prince Kwabena Adua, kterého koupila z ukrajinského Kryvbasu, na který narazila v srpnu v kvalifikaci Evropské ligy. Koubek, na rozdíl od Friise, nijak neexperimentoval a po repre pauze ihned zařadil do základní sestavy navrátilce Lukáše Kalvacha, Milana Havla a Pavla Šulce.

Plzeňské Viktorii se daří. Uvidíme, jak na tom bude po čtvrteční Evropské lize v Soluni. Sparta v takové pohodě není a v době, kdy dopisuji tento článek, není jasné, v jakém rozpoložení bude po středeční Lize mistrů v Manchesteru. Bude mít sice oproti Viktorii den k dobru, ale nejspíš hodně naběháno bez míče.

Každopádně Sparta je už v lize pod tlakem. A v neděli bude nejspíš ještě pod větším. Do Plzně nemůže jet hrát „údržbu“. Potřebuje nutně tři body. Slavia hraje nedělní odpolední zápas v malém pražském derby s Duklou. Pokud se naplní papírové předpoklady, povede ligu před večerním utkáním v Plzni už o devět bodů před Spartou. Ta bude muset reagovat.

V neděli večer se dozvíme, jak se to Spartě podařilo. Zda vyjde z utkání tohoto týdne posílená či se její problémy prohloubí.

Čeká nás opět zajímavý fotbalový ligový víkend. A předtím ještě evropská pohárová utkání českých zástupců ve středu a ve čtvrtek. Je na co se těšit!

Zdroje: přímé přenosy O2TV + statistiky Livesport