Článek
V pátek se po celém Slovensku konaly protesty proti vládě Roberta Fica. V Bratislavě se podle organizátorů sešlo 60 tisíc lidí. Vlhová se mezi protestujícími vydala na náměstí Osvobozenců v Liptovském Mikuláši a fotografii sdílela na svém Instagramu s emotikonem slovenské vlajky, srdcem a sepjatýma rukama.
Lyžařka svoji účast vysvětlila ve slovenských médiích: „Rozhodla jsem se vyjít do ulic jako občanka Slovenské republiky, která má právo vyjádřit svůj postoj k současné situaci zdvořile a klidně,“ uvedla. „Stejně jako mnoho Slováků v ulicích nejsem spokojen s tím, kam naše země směřuje. Miluji Slovensko a chci, aby zde vyrůstaly mé děti,“ pokračovala dále.
Vlhová se za vyjádření svého postoje dočkala pozitivních i velmi kritických reakcí. Lidé ji na sociálních sítích napadají, že vůbec neví, co se na Slovensku děje, že je jako lyžařka výborná, ale do politiky se nemá plést. Komentáře jsou v některých případech agresivní a vulgární. Lyžařka momentálně nezávodí. Při závodě Světového poháru v Jasné si vážně poranila koleno, musela podstoupit operaci a rehabilitaci. Letošního mistrovství světa se nezúčastní. Přípravu bude směřovat k příští sezoně a olympijským hrám v Turíně.
Někteří lidé v této souvislosti Vlhové podsouvají, že si při pádu v Jasné poranila asi nejen koleno, ale také hlavu. A s tou to bude prý vážnější. Vlhová se na sociálních sítích setkala s nenávistí části slovenských spoluobčanů už dříve, když v době covidu v rámci kampaně „Vakcína je svoboda“ apelovala v nejhorším období pandemie na lidi, aby se nechali raději očkovat. Nyní se tedy záležitost opakuje v souvislosti s její účastí na protivládní demonstraci.
Je to situace, kterou znají i některé české veřejně známé osobnosti. Lidé je milují, pokud hrají ve filmu, který se jim líbí, zpívají písně, které rádi slyší. Nebo vítězí pod národní vlajkou na světových šampionátech či olympijských hrách. Jakmile ale takový člověk „vybočí“ ze své zóny, vyjádří svůj občanský postoj k nějaké situaci v zemi, okamžitě je částí spoluobčanů, kteří mají na záležitost jiný názor, nevybíravě napadán. Útočí na něj, snaží se ho zesměšnit. Najednou už není jejich miláčkem, protože si dovolil veřejně prezentovat svůj odlišný názor.
Své by o tom mohl vyprávět například bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, který je za své proti-ruské a pro-ukrajinské postoje částí české veřejnosti nevybíravě kritizován. Hrdina z turnaje století v Naganu 1998, kterého lidé po olympijském triumfu chtěli na Hrad, je dnes mnohými zesměšňován, protože si dovoluje mít jiné názory než oni. Kritici říkají, že se měl „držet svého kopyta“, tedy dělat dál hokej jako trenér a neplést se do politiky.
Problémy měl v nedávné době také herec Ondřej Vetchý, který dlouhodobě patří k těm českým umělcům, kteří se veřejně vyslovují k aktuálním společenským otázkám a jsou velmi aktivní ve veřejně prospěšné činnosti. Vetchý se rozhodl pomáhat na Ukrajinu dostávat drony. Spolku D, jehož je Vetchý členem, který dle médií sbírku organizuje, se podařilo už na jaře minulého roku vybrat více než 142 milionů korun. Svým názvem Skupina D symbolicky odkazuje ke Zvláštní skupině D, která vznikla za druhé světové války v roce 1941 ve Velké Británii pro výběr a výcvik československých parašutistů k výsadku na území okupovaná nacistickým Německem.
Podle informací z prosince je vybraná částka spolkem od dobrovolných dárců na podporu Ukrajiny už 203 milionů českých korun. Jak uvedla před časem média, Ondřej Vetchý kvůli této pomoci Ukrajině čelil výhružkám, kterými se zabývala i česká policie. Dle informací z médií se Ondřej Vetchý stal také terčem útoku proruských dezinformátorů na sociálních sítích. Ti zmanipulovali fotografii, na níž je zachycen v khaki tričku s logem speciální jednotky, a nahradili toto logo znakem pluku Azov. O herci dále rozšířili řadu lží.
Když David Koller, Lenka Dusilová a Klára Vytisková kritizovali na předávání cen Anděl v roce 2016 tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, zvedla se dle informací médií také vlna odporu proti jejich názorům hlavně na sociálních sítích. Zemanovi příznivci zpěváky označovali za kolotočáře, narkomany nebo vlastizrádce. Umělci přitom nebyli ve svých prohlášeních nijak ostří, jen prostě využívali svobody slova a slušnou formou vyjadřovali nesouhlas s konáním tehdejšího prezidenta.
Zpěvák David Koller se na adresu některých politiků vyjadřuje kriticky opakovaně. Také on silně podporuje Ukrajinu. V únoru 2022 po vypuknutí války vezl s manželkou osobně první pomoc na slovensko-ukrajinskou hranici. Pomáhal i v dalším období. Také on je částí veřejnosti za své jasné názory dehonestován.
Dalším z umělců, kteří se nebojí veřejně prezentovat své názory, je majitel Divadla Na Jezerce a pokračovatel slavného hereckého rodu Jan Hrušínský.
K dnešní situaci nedávno uvedl: „Když se člověk podívá, co se děje ve světě, jak jsou lidé nepoučitelní a opakují chyby, za které už jednou tvrdě zaplatili, tak jen doufám, že si v příštích parlamentních volbách nezvolíme takovou vládu, která mě donutí zase sáhnout po foťáku.“ Hrušínský tím naráží na fakt, že v dobách socialismu, nesvobody, kdy byl frustrovaný z celkové situace ve společnosti i tím, co směl a nesměl hrát, se uchyloval ke svému koníčku, kterým bylo fotografování. Také Jan Hrušínský je v současnosti často za své názory na sociálních sítích a diskuzích pod články lidmi jiného názoru nevybíravě osočován.
Někteří lidé mají prostě pocit, že na sociální sítě a do diskuzních příspěvků pod články lze napsat cokoliv. Jakmile s jiným názorem nesouhlasí, jsou vulgární, agresivní, útoční. Osobně člověka s odlišným názorem napadají. Jejich oblíbenou hláškou je „ševče, drž se svého kopyta“. Říkají tím, že sportovec či umělec se nemá vyjadřovat k jiným záležitostem, než těm, které se týkají jeho oboru. Smí nás bavit, smí pro nás vítězit, měl by dělat celý život jen svůj obor, ale jinak má „držet ústa“. Nemá „lézt do politiky“. Nemá se vyjadřovat jako občan k tomu, co se ve společnosti děje.
Proč? Jaký je rozdíl mezi umělci, sportovci a jinými povoláními? Proč by se bývalý sportovec nemohl stát politikem, když o politiku dlouhodobě projevuje zájem a bude zvolen? Že není politikem od studentských let? To mnozí jiní přece také nejsou a nikomu nevadí, že se politiky později stanou. Když třeba projeví zájem stát se politikem nějaký lékař, bývá většinou zvolen, ač se třeba dosud o politiku ani moc nezajímal. Lidé mu ale často hlas dají. Mají v něj důvěru. Je to přece PAN doktor. Jak to někdy dopadá, víme. Některé velké korupční kauzy z české politiky jsou spojeny právě s politiky - bývalými lékaři.
V případě sportovců či umělců u některých spoluobčanů přetrvává pocit, že se „do toho“ nemají plést. Jsou nám dobří jen k tomu, aby nás bavili. Nejpopulárnější jsou ti, kteří jsou ticho. Drží se svého hraní či sportování, aby si to s nikým nerozházeli, neztratili své fanoušky, raději se k ničemu moc nevyjadřují.
Neměli bychom ale zapomínat, že i umělci či sportovci jsou především občani. Mají právo, pokud chtějí, jako všichni ostatní, se k tomu, co se v jejich zemi děje, svobodně a slušnou formou vyjádřit. Případně se do věcí aktivně zapojit. To patří k demokracii a svobodě (nejen) slova. Pokud budeme všichni mlčet a spoléhat, že „to za nás někdo zařídí“, hezky to tu (a tím myslím v Česku i na Slovensku) nedopadne. Neměli bychom na to zapomínat.
