Článek
Kádr Slavie pronásledovaly na španělském soustředění zdravotní problémy, mužstvo nenastoupilo v tomto kalendářním roce ani k jednomu zápasu v přípravě a v Evropské lize v sestavě, která by se aspoň trochu blížila ideální z podzimu. Proto hlavní obavy směřovaly k tomu, v jakém složení slávisté vyběhnou. Úvodní sestava jistě mnohé její příznivce uklidnila. Trenér nijak neexperimentoval. Z obvyklých podzimních opor v ní chyběl jediný hráč - nemocný kapitán týmu Jan Bořil. V sestavě byli jinak všichni nedávní marodi i Lukáš Provod, který měl problémy s kolenem.
Do brány Slavie se postavil 28letý Jindřich Staněk, který se zranil 26. června v závěrečném skupinovém utkání EURO proti Turecku, podstoupil operaci ramene a od té doby nechytal jediný zápas. Bylo to trochu překvapení, nevědělo se, jestli je už stoprocentně v pořádku. Čekalo se spíše, že v prvním jarním utkání dostane šanci Jakub Markovič, který odchytal velmi dobře celý podzim v Baníku Ostrava. Ten říkal, když se začátkem ledna rozmýšlel, jestli se do Edenu z Ostravy vrátit či nikoliv, že je pro něj důležité, aby nadále pravidelně chytal.
23letý Jakub Markovič ale zůstal jen na střídačce. Trenéři dali příležitost staršímu a zkušenějšímu Staňkovi. Markovičovi tak návrat do Slavie začíná hořknout. Po výborném podzimu, který mu vynesl dokonce jednu pozvánku od Ivana Haška do české reprezentace, usedl v pražském Edenu pouze na střídačku.
A pokud se nestane něco mimořádného, zůstane to tak zřejmě dlouhodobě. „Jindra je zkušený, jdeme do jara s tím, že pokud bude fit a všechno bude klapat, bude jednička,“ řekl před utkáním v televizním rozhovoru O2 TV Radek Černý, trenérů brankářů Slavie a také české reprezentace. Staněk prý v týdnu odchytal tréninkové utkání. Cítil se fit a trenérský štáb mu dal přednost. Jakub Markovič má tedy zřejmě ve Slavii opět smůlu.
Stalo se mu to, před čím ho varovali manažer Baníku a bývalý brankář Premier League Luděk Mikloško spolu se současným trenérem ostravského klubu a bývalým reprezentantem Pavlem Hapalem, když mu doporučovali, aby klub neopouštěl. Kdyby Markovič v Ostravě zůstal, měl místo v ligové brance předního týmu jisté. Takto ho čeká celé jaro nejspíš jen lavička, což je v 23 letech nepříjemné. Sice to bude vysedávání za větší peníze, než kdyby v Baníku chytal, ale může mu to zásadně změnit kariéru k horšímu.
Slavia navíc z Evropy vypadla, zápasů nebude tolik, bude hrát pouze Chance ligu a národní MOL Cup. Jen v něm si asi Jakub Markovič zachytá. Když jednička chytá dobře, trenér Trpišovský ji obvykle vůbec v lize nestřídá. Když byl před lety „v laufu“ Ondřej Kolář, nikdo jiný se takřka nedostal do brány. Stejně tak tomu bylo vloni na jaře v případě Staňka a na podzimu Kinského. Lze předpokládat, že tak tomu bude i nyní.
Jindřich Staněk v utkání po velmi dlouhé pauze obstál. V rozehrávce nohama to zvládal, sice ne tak brilantně jako Kinský, ale i tak na velmi slušné úrovni. Působil jistě, jak ho známe v dresu Slavie z jarní části minulé sezony. Faktem ale také je, že mu to mladoboleslavští výrazně usnadnili. Žádná velká prověrka Staňkových kvalit se nekonala. Jedinou větší práci mu připravil nebezpečnou střelou v druhé půli Dominik Kostka, ale brankář míč vytáhl na roh.
„Bolka“ se zaměřila od první minuty na defenzivu a útočila opravdu jen sporadicky. Otázka byla jediná, jestli to Slavia zvládne a obranný val středočeského klubu překoná. Stadion hráče sice mocně hnal za vítězstvím, ale ani to nemusí vždy stačit, jak víme ze zápasů Slavie v Evropské lize. V ani jednom na domácím stadionu nezvítězila a se soutěží se překvapivě rozloučila už po základní fázi soutěže.
Také s Mladou Boleslaví se slávisté dlouho trápili. Měli územní převahu, jejich kombinace se občas i dařily, ale když přišlo na finální přihrávku do pokutového území, tak byla buď nepřesná nebo pro útočníka těžká. A když už se přihrávka povedla, zase to nesedlo střelci.
V zakončení se dlouho nevedlo ani Tomáši Chorému, který v několika slibných šancích zklamal. Nakonec vstřelil gól z nejméně nápadné situace. Na centr střídajícího Schranze ani nevyskočil, jen si šikovně rukou a tělem odstavil menšího obránce, pomohl mu také Malick Diouf, který před ním na míč skákal, ale nedosáhl. Zmátl tím hostující obranu a Tomáš Chorý se hlavou nemýlil. Trefil přesně.
Slavia si to už pak pohlídala. Pouze jednou ji vystrašil zmíněný Kostka. Domácí mohli náskok ještě zvýšit, střelecky aktivní byl zejména Tomáš Holeš, který dokonce v jednom případě nastřelil tyč. Statistika zápasu vyzněla pro domácí: 21 střel oproti sedmi hostujícího týmu. Z toho pět střel Slavie na branku, hosté dvě.
Utkání ale opět ukázalo bolest současné Slavie. A tou je chabá produktivita. Slavia prostě potřebuje moc šancí na gól. Její hra v pokutovém území je moc čitelná. Proti průměrným a podprůměrným ligovým soupeřům to nakonec takřka vždy zvládne. Nedá gól z první, druhé, třetí šance. Dá ho ze čtvrté či páté, šesté. Nebo soupeř udělá faul a kope se penalta. S lepšími soupeři si ale Slavia tolik šancí nevytvoří. Má jednu, dvě, maximálně tři. Nedá je. Pak těžko může vyhrát. Jako v Evropské lize, kde z osmi utkání vyhrála jediné a dvě remizovala. Nepomohlo jí ani skvělé prostředí a podpora fandů v Edenu.
Vyspělejší soupeři mají kvalitnější defenzivu, umějí hru Slavie přečíst. A hlavně, uskákají to, uběhají, zvládají to takticky, bez faulů. Vědí, že Slavii nesedí příliš hra do zahuštěné obrany. A pokud mají fyzicky zdatné a dobře hlavičkující stopery, kteří eliminují centry na Tomáše Chorého, mají slávisté rázem velký problém. V její hře často chybí více kreativity, přesných přízemních přihrávek v pokutovém území na nabíhající hráče a rychlé, přesné zakončení bez přípravy.
Slavia to s Mladou Boleslaví nakonec zvládla, vyhrála sice pouze 1:0, ale vlastně to není až tak podstatné. Důležité pro ni je, že první jarní ligový zápas má za tři body. Vytvořila tak tlak spolu se Spartou, která vyhrála na Slovácku, na druhou Plzeň, která hraje své utkání v Olomouci až v pondělí. Musí v něm vyhrát.
Zdroje: přímý přenos O2TV, statistiky Livesport
