Článek
Los Mistrovství Evropy v sobotu v Hamburku bez manažera a trenéra české reprezentace
V sobotu se losují v Hamburku základní skupiny Mistrovství Evropy v Německu. Česká republika se na něj po velkých problémech nakonec kvalifikovala. Tým však momentálně nemá manažera ani trenéra. Přestože nevyřešených záležitostí je mnoho a na nové lidi čeká spousta práce, šéf svazu s výkonným výborem však mají kupodivu času dost. Vypovídá to o naprosto amatérské vedení českého fotbalu.
Ve špičkových českých klubech se pracuje jinak
V klubech se naštěstí pracuje jinak. Slavia, Sparta a Plzeň hrají velmi dobře v evropských pohárech.
Výborné návštěvy týmů z čela tabulky
Pražská „S“ bojují o ligový titul. Odráží se to v zájmu o jejich utkání. Oba kluby mají v domácích utkáních plný stadion. Návštěvy, o kterých se jim kolikrát v minulosti ani nesnilo. Na jejich stadionech je skvělá atmosféra. Lidi společně fandí. I proti papírově slabším a méně atraktivním soupeřům mají oba klub v této sezoně skoro vyprodáno. To svědčí o tom, že fanoušek o český klubový fotbal zájem má, že to s českou ligou není zdaleka tak špatné, jak se mnohdy traduje.
Slavia vede tabulku návštěv. Má průměrnou návštěvnost 17 865 diváků na jedno utkání, což je 92% kapacitu stadionu v Edenu. V závěsu za ní je Sparta s průměrem 16 997 diváků na jeden domácí zápas a 93% kapacity stadionu na Letné. Třetí v pořadí je Viktoria Plzeň s 8 880 diváky na utkání a 76% kapacity stadionu ve Štruncových sadech. Čtvrtým klubem je Baník Ostrava s 8 755 diváky a 58% kapacity stadionu ve Vítkovicích. Pátým v pořadí FC Hradec Králové s průměrem 8 048 diváků na zápas a 87% kapacity. Na příkladu Hradce Králové je zřejmé, co dělá nový stadion, lepší kultura prostředí.
Největším lákadlem pro návštěvy stadionů jsou samozřejmě výkony. Lize prospívá soupeření obou „S“ na čele tabulky. Profitují z toho všichni. Na Slavii a Spartu přichází nejvíce diváků i v jejich venkovních zápasech. O ligu je pak celkově větší zájem. Slavia a Sparta však také nejvíce pracují s diváky. Zlepšují kulturu na stadionech. Vymýšlejí různé doprovodné programy.
Úspěchy českých klubů v Evropě
Slavii, Spartě a Plzni se daří také v evropských pohárech. Čtvrtek byl v tomto směru snovým dnem. Slavia vyhrála v Tiraspolu 3:2 a je na prvním místě skupiny G Evropské ligy s dvoubodovým náskokem před AS Řím. Postup má tedy jistý. Před posledním utkáním v domácím prostředí se Servette Ženeva to má ve svých rukou. Pokud potvrdí roli favorita a vyhraje, zajistí si z prvního místa postup rovnou do osmifinále play off Evropské ligy. Druhý v pořadí si vybojuje postup jen do 16-finále. Bude tedy hrát o kolo více. První místo ve skupině před AS Řím, slavným klubem z italské série A, je zatím velkým úspěchem Slavie a byla by velká škoda, kdyby v posledním kole o tuto pozici přišla.
Viktoria Plzeň v Konferenční lize už jistotu postupu přímo do osmifinále má. Po čtvrteční výhře 1:0 na neutrální půdě v albánské Tiraně s kosovským klubem FC Ballkani vede s 15 body skupinu G s devítibodovým náskokem před Dinamem Záhřeb. Takovou dominanci jistě nikdo nečekal. Viktoria prožívá sice horší období ve Fortuna lize, ale v Evropě se jí daří nad očekávání.
Sparta ve čtvrtek bodovala také na plno. Na vyprodané Letné porazila španělský Betis Sevilla 1:0 gólem Haraslína zejména díky zlepšenému výkonu v druhé půli. Pozice Sparty je „zamotanější“. Před posledním kolem je na třetím místě skupiny C Evropské ligy se sedmi body. Ztrácí jeden bod na Glasgow Ragers a dva body na Betis Sevilla. Naopak má tříbodový náskok na poslední Aris Limassol. V Limassolu hraje také poslední utkání ve skupině.
Když Sparta v Limassolu vyhraje, postoupí do play off Evropské ligy. Nejspíš do 16-finále. Mohla by jít i z prvního místa, tedy postoupit přímo do osmifinále, pokud Betis s Rangers remizuje a Sparta bude mít lepší skóre než Betis. Když Sparta remizuje, postoupí do 16-finále play off Konferenční ligy. Pokud by Sparta prohrála, bude mít s Arisem stejný počet bodů. O postupujícím do Konferenční ligy by rozhodoval vzájemný zápas.
Spartu by jarní fáze evropských pohárů neměla minout. Má to „ve svých rukou“. Při současné formě a kvalitě obou týmů by měla na Kypru vyhrát. Pak tedy bude záležet na výsledku zápasu v Seville.
Proč se klubům v Evropě daří?
Kluby pracují jinak než svazoví funkcionáři. Profesionálně. S dlouhodobou koncepcí. Opírají se také o zahraniční hráče. V Evropě se také hraje většinou trochu jiný fotbal. Česká liga je hodně o taktice a soubojích. Zejména proti Slavii a Spartě nastupují některé týmy s velmi defenzívní taktikou. Do „plných“ se hraje těžko. V evropských pohárech se hraje častěji běhavější fotbal nahoru-dolů, také více techničtější, mnohdy atraktivnější.
Slavia Praha - stabilní realizační tým, odchody hráčů se daří nahrazovat
Slavia musí hráče prodávat, aby doplňovala finance do rozpočtu klubu, který je na české poměry vysoký. Zároveň doplňuje kádr týmu novými hráči, kteří nahrazují odcházející. Snahou v poslední době je, aby odchodů nebylo tolik, ale v každém přestupním termínu odešli jen 2 výraznější hráči ze základního kádru za pokud možno „velké peníze“. Kromě financí z přestupů je pro Slavii důležitý i finanční přínos z Evropy, zviditelnění a „ohrání“ hráčů v pohárech. Slavia má na české poměry nezvykle stabilní realizační tým. Jindřich Trpišovský se svými lidmi převzal Slavii po odvolaném Jaroslavu Šilhavém už před šesti roky, v prosinci 2017. Kostru týmu tvoří české jádro (Bořil, Mandous, Kolář, Masopust, Holeš, Chytil, Douděra, Provod, Jurečka, Ševčík), které je doplněno cizinci (Ogbu, van Buren, Zafeiris, Dumitrescu, Schranz, Tijani, Dorley, Wallem a další). Trpišovský musí po odchodech tým stále přebudovávat. Někdy se to daří lépe. Jindy hůře. Stále má však vysokou úroveň. Výměny hráčů zároveň umožnují, aby Trpišovského realizační tým zůstal ve Slavii déle.
Sparta Praha - jackpot jménem Brian Priske
Sparta dlouho měnila trenéry „jako ponožky“. Až konečně trefila jackpot. Dán Brian Priske dostal důvěru, kompetence a čas. Vše Spartě náramně splácí. Dán přinesl na Letnou nový způsob přemýšlení. Po letech tápání se podařilo stabilizovat kádr. Podobně jako u Slavie je to mix „domorodců“ (Krejčí, Vitík, Kuchta, Panák, Zelený, Mejdr, Wiesner, Vydra, Karabec, Pavelka, Sadílek, Pešek, Sejk, Ševčík) s cizinci (Windahl, Preciado, Kairinen, Sorensen, Laci, Haraslín, Birmančevič, Olatunji). Právě na příchodu cizinců je vidět zřetelný podíl trenéra Priskeho. V některých případech jsou to hráči, s kterými už dříve spolupracoval, nebo je zjevně vytipoval. Většina příchodů zahraničních hráčů se Spartě v poslední době, na rozdíl od minulosti, povedla. To je důležitý faktor. Sparta dnes působí jako tým, který „táhne za jeden provaz“. Je sebevědomější. Kromě herního zlepšení je znát daleko větší týmový duch.
Viktoria Plzeň - noví majitelé, v Evropě se daří, v lize je to slabší
Situace kolem Viktorie byla dlouho nejasná. Adolf Šádek nemohl dlouhé měsíce získat nové investory či majitele. Hrál nejspíš trochu vabank. Ten mu vyšel, Viktoria se v minulé sezoně probojovala do Ligy mistrů a „zalepila“ tak všechny dluhy. Zároveň se však ukázalo, že tým, který nakupoval pouze velmi levné hráče nebo bral hráče zadarmo po smlouvě, není v LM vůbec konkurenceschopný. Nevyšlo už ani ligové jaro a trenér Bílek s asistentem Horváthem balil. V létě se mluvilo o příchodu Martina Svědíka ze Slovácka. Příchod nových majitelů však nebyl uzavřen, takže se nástup kouče nekonal. Nakonec se v Plzni objevil trenérský veterán Koubek. Adolf Šádek vstup nových zahraničích majitelů do klubu později dořešil. Podařilo se realizovat i nějaké hráčské příchody. Durosinmi se ukazoval v úvodu sezony jako výrazná postava týmu. Hned o něj projevili zájem západoevropské kluby. Bohužel se zranil. V Konferenční lize to Viktorii „šlape“ nad očekávání. Ve Fortuna lize je to slabší. Tým má početnou marodku a horší kádr než obě „S“. Těm v honbě za titulem nemůže konkurovat. Potřebuje však hrát hned za nimi, aby si zajistil Evropu i pro příští sezonu.
Proč to jde klubům a nejde reprezentaci?
Cizinci ve Slavii a Spartě na klíčových postech
Důvodů je více. Kluby se opírají o mix českých hráčů a cizinců. Na některých klíčových postech pak čeští hráči reprezentaci chybějí. V minulosti jsme mívali velký výběr stoperů. V současné době je to problém. Ve Slavii hraje stopera Nigerijec Ogbu, ve Spartě Dán Sorensen. Slávista Vlček je ještě mladý a nehraje stabilně. Obdobně je na tom Vitík ve Spartě. Také nehraje vždy. Naopak pravidelně hrají kapitáni obou „S“ Holeš a Krejčí. Ale typičtí stopeři to nejsou. Když bude zdravý další sparťan Panák, neměl by chybět. Trenér Šilhavý ho trochu nepochopitelně opomíjel.
Ještě mnohem horší je situace u tvořivých záložníků. To je velmi bolavé místo českého fotbalu. Reprezentace má na tomto postu velký problém. Ve Slavii plní tuto roli Nor Zafeiris. Ve Spartě Fin Kairinen s Albáncem Lacim. Slávista Ševčík, který by na to v reprezentaci měl, je často zraněný. Antonín Barák byl zase v nemilosti trenéra Šilhavého.
Také v útoku „řádí“ v obou „S“ vedle Čechů i cizinci. Ve Spartě hlavně Slovák Haraslín a Srb Birmančevič. Ve Slavii Nigerijec Tijani a Holanďan van Buren. Kromě nich hrají v útoku obou „S“ však i Češi. Výběr hráčů do reprezentačního útoku nebude takovým problémem jako u kreativních záložníků. Zvláště bude-li zdravý a ve formě Patrik Schick.
Někteří reprezentanti v klubech nehrají nebo hrají velmi málo
Velkým problémem, s kterým se bude muset vypořádat nový trenér reprezentace, ať už jím bude kdokoliv, je menší vytíženost některých reprezentantů v klubech. Týká se to i některých hráčů Slavie a Sparty (Douděra, Masopust, Sadílek, Zelený). U nich ale situace není až tak špatná. Hrají často, i když zdaleka ne všechno. Horší je to u některých hráčů, působících v zahraničí.
Nejkřiklavějším případem je ex-sparťan Adam Hložek z bundesligového Leverkusenu. Hložek má na kontě zhruba 40 bundesligových startů, ale nikdy neodehrál 90 minut. Střídal, nebo byl střídán. Údajně jen dva hráči v historii Bundesligy měli delší sérii. Rekord je 45. Ani jeden z nich celý zápas nikdy neodehrál. Teď jsou v 2. anglické a 2. turecké lize. Bývalý trenér Šilhavý Adama Hložka opakovaně k utkáním reprezentace nominoval. Je otázka, jaký bude pohled nového trenéra. Hložek v této sezoně sbírá v Bundeslize pouze jednotky minut v závěrech utkání. Na delší čas nastoupil pouze v domácím poháru a Evropské lize. Pokud z Leverkusenu neodejde, je to dlouhodobě neudržitelná situace.
Hložkův klubový kolega, brankář Matěj Kovář, také Bundesligu nechytá. V sestavě Leverkusenu se objevuje však pravidelně alespoň v Evropské lize.
Podobně je na tom David Zima z AC Turin, oblíbenec bývalého trenéra Šilhavého. Také on má letos odehráno skoro více za reprezentaci než za klub. V něm sedí většinu utkání na lavičce.
Stabilní pozici nemá ani Alex Král v Unionu Berlín. Většinou se objevuje jen jako střídající hráč. Unionu se nedaří, je předposlední a vyměnil už trenéra.
Takto by se dalo pokračovat. David Jurásek z Benfiky proseděl posledních pět utkání jen na lavičce. Ondřej Lingr ve Feyenoordu také většinou je sedí. Objeví se občas jen jako střídající. Václav Černý ve Wolfsburgu také nemá zcela jisté místo v základu.
Nový trenér to bude mít těžké
Předním českým klubům to „šlape“. Koeficient českých klubů pro evropské poháry se zlepšuje. Je vidět, že s českým fotbalem, alespoň tím klubovým, to opravdu není tak špatně, jak často pesimističtí Češi tvrdí.
Reprezentace nakonec po vítězství s Moldavskem doklopýtala snadnou skupinou na EURO. Je však bohužel na okraji zájmu veřejnosti. Ani se nelze divit. EURO začíná za šest měsíců a svazoví funkcionáři mají dost času. Manažer ani trenér reprezentace nejsou jmenováni. Přitom práce na ně čeká. Spousta věcí je nedořešených. Nový kouč reprezentace to rozhodně nebude mít snadné. Fousek a spol. si to však zřejmě vůbec nepřipouštějí. Nebo jim je to jedno?
Zdroje:
