Článek
Není sporu o tom, že Jan Kuchta patří mezi nejlepší české útočníky. Zároveň je to také poněkud svérázný člověk, který někdy rychleji koná a mluví, než myslí. O tom by ostatně mohli vyprávět v klubech, kde ve své kariéře působil. Ta nebyla nijak přímočará, přestože byl Kuchta odjakživa velmi talentovaným hráčem. Důvodem těchto „zákrut“ bylo právě Kuchtovo někdy poněkud svérázné chování.
Kuchta totiž může být buď tahounem, nebo problémem. Málokdy něčím mezi tím. Když přicházel před lety do Slavie, měl pověst hráče se svérázným chováním, s nímž někdy není úplně lehké vyjít. Kuchta však do Slavie zapadl, hrál výborně, makal, střílel góly, stal se brzy hvězdou a oblíbencem Tribuny Sever. Jakmile ale byl vystřídán, když si myslel, že by neměl být, bylo po pohodě. Navíc špatně snášel konkurenci. Kuchta je rád opečováván. Potřebuje slyšet, že „na něm to stojí“. Neshod mezi ním a realizačním týmem Slavie postupně přibývalo. Když se objevila atraktivní nabídka z Ruska, odejít chtěl a Slavia souhlasila. Sportovně sice ztratila, ale vyinkasovala „balík“. Navíc bylo jasné, že nespokojený Kuchta by byl velký problém, který by dělal „dusno“.
Přišla však válka a Kuchtovo ruské angažmá brzy skončilo. Jeho návrat do české ligy provázely protichůdné informace. Kuchta si nakonec vybral Spartu. Možná i proto, že si uvědomil, že jeho opětovné soužití se slávistickým realizačním týmem by bylo složité. Na domluvenou schůzku s šéfem Slavie údajně bez omluvy nedorazil. Jaroslav Tvrdík to trochu zbytečně rozmrzele zpětně komentoval na tiskové konferenci: „Kuchta? Neznám!“
Hostování Kuchty ve Spartě nezačalo dobře. Byl vyloučen. Dostal pět utkání stopku. Postupem času se ale situace lepšila. Vyjasnil se jeho vztah s Čvančarou, který musel ustoupit na kraj útoku. Alespoň navenek se oba hráči tvářili, že si navzájem přejí. Spartě se začalo na jaře minulého roku dařit, spoluhráči se naučili přihrávkami Kuchtu hledat a ten střílel góly. Fungovala jeho spolupráce především s Kairinenem, který se stal klíčovým hráčem sparťanské zálohy. Zásoboval Kuchtu skvělými přihrávkami. Ten z nich těžil.
Kuchta se stal ve Spartě nepostradatelným. Táhl ji spolu s Kovářem, Sorensenem, Krejčím, Kairinenem a Haraslínem za titulem. Sparta ho získala po devíti letech. Rozhodla se proto sáhnout hlouběji do kapsy. Kuchtu z Ruska vykoupila na přestup. Logické řešení. Kdyby odešel, musela by shánět náhradu s hodně nejistým výsledkem.
Před zahájením nové sezony odešel Čvančara do Bundesligy. Vrátil se odchovanec Sejk, který sebevědomě prohlásil, že už má hostování dost. Chce se ve Spartě probojovat do základní sestavy. Místo Čvančary přišel Olatunji z Liberce. Zdálo by se, že Kuchtova pozice musí být po mistrovské sezoně neotřesitelná. Brian Priske není trenérem, který by „pral prádlo“ na veřejnosti, chová se obvykle dost diplomaticky, hodně dá na týmovou atmosféru a pohodu. Přesto už před zahájením sezony utrousil, že „Kuchta potřebuje vědět, že to, co se stalo na jaře, je minulost. Teď je konec, přichází nová soutěž. Budeme hrát s tím nejlepším, kdo dá týmu v danou chvíli víc. Sejk se jeví momentálně velmi dobře. Potřebujeme, aby útočníci pro nás pracovali opravdu tvrdě a využili šanci, když ji dostanou.“ Navíc dodal, že „Kuchta není úplně ve formě, ztratil trochu na síle.“
Kuchta se nakonec „srovnal“. Jeho výkony šly v průběhu podzimu postupně nahoru. Nevyužitý Sejk nakonec odešel na zahraniční hostování.
Kuchta je typem hráče, který potřebuje být „středem vesmíru“, jasnou jedničkou v útoku, mít velkou trenérovu důvěru a podporu. Pak by se pro tým rozdal. Dře, bojuje, střílí góly. Nejistota, konkurence, časté střídání, to mu nedělá dobře. Je podrážděný, snadno řekne něco, co by neměl. Jednu dobu to ostatně vypadalo, že Kuchtova kariéra je pryč. Jeho putování po českých klubech je pestré: ve Slavii se napoprvé neprosadil. Byl v Bohemians, Viktorii Žižkov, Slovácku, Teplicích. Měl pověst talentovaného, ale problémového hráče. Jeho kariéra uvadala. Pak přišel restart v Liberci pod také poněkud svérázným trenérem Hoftychem, který Kuchtu zvládl. Vydařený návrat do Slavie, krátké působení v Lokomotivu Moskva a nakonec Sparta.
Reprezentační kauzu „Belmondo“ všichni známe. Dva dny před rozhodujícím zápasem s Moldavskem v listopadu minulého roku trojice reprezentantů, Jan Kuchta, Vladimír Coufal a Jakub Brabec, zašla do olomouckého noční diskotéky. S fanoušky se tam fotili. Na hotel se vrátili nad ránem. Zpráva brzy zahltila mediální prostor. Hříšníci byli okamžitě z reprezentace vyloučeni a ze srazu odcestovali. Postupně se všichni tři omluvili. Jan Kuchta si „posypal hlavu popelem“, evidentně s notným přispěním sparťanského šéfa komunikace Ondřeje Kasíka, který se zpětně ani netajil, že díky tomu, že „Kuchta zavolal včas, měli komunikaci na veřejnost vyladěnou“.
„Nechci chodit kolem horký kaše. Prostě jsem udělal strašnou pitomost. Omlouvám se Vám, spoluhráčům z nároďáku, a taky realizačnímu týmu v čele s trenérem Šilhavým. Omlouvám se všem, kteří se o nás v reprezentaci starají. Fanouškům. A Spartě. Speciální omluva směřuje i takhle veřejně k rodině a všem blízkým, kterým na mě záleží,“ uvedl mimo jiné Kuchta v dlouhém prohlášení.
Reprezentace se na EURO nakonec kvalifikovala. Trenér Šilhavý přesto po dlouhodobé kritice bezprostředně po vítězném utkání sám odstoupil. Po zdlouhavém výběru se stal novým koučem Ivan Hašek, bývalý kapitán reprezentace, sparťanská legenda. Se všemi hráči osobně mluvil, včetně „hříšníků z Belmonda“. Ty se rozhodl nenominovat k březnovým utkáním reprezentace. Hašek uvedl, že všichni tři mají do budoucna dveře otevřené, budou-li mít odpovídající výkonnost, zároveň dal jasně najevo, že si v reprezentaci představuje jinou disciplínu a režim.
Jan Kuchta hraje v posledních týdnech velmi dobře. Je jedním z klíčových hráčů Sparty, kterou opět táhne za titulem. Logicky je vážným aspirantem na účast na EURU. Nebyl by to však Kuchta, kdyby kolem sebe nedokázal udělat rušno. Fakt, že si sparťanští fanoušci udělali z pokřiku „Kuchta Belmondo“ novou show, se dá pochopit. I to, že na to Kuchta po vítězném utkání pozitivně reaguje. Kdyby to byly je úsměvy a pokynutí rukou… Avšak fakt, že si Jan Kuchta oblékne po utkání rudé tričko s nápisem „Belmondo“ a vlastní podobiznou, je už „přes čáru“, i když to leckdo může hodnotit jako neškodnou záležitost.
Z jistého pohledu to neškodné je. Není v tom nic prokazatelně urážlivého či rasistického. Dalo by se říct, že je to recese. Avšak hloupá recese. Trochu připomíná Davida Limberského, který kdysi oslavoval gól „jako řidič“. Leckdo namítne, a bude mít pravdu, že u Limberského to bylo tehdy „větší kafe“. V pátek si „sypal popel na hlavu“, že řídil ve čtvrtek opilý auto a boural s ním. Už v neděli si ale neodpustil kontroverzní oslavu gólu, když se rozběhl od branky a napodoboval točení volantem.
U Jana Kuchty uplynulo od excesu v olomouckém klubu k převádění se v tričku „Belmondo“ několik měsíců. Avšak v jisté symbolice je to obdobné. Kuchta opět rychleji jedná, než přemýšlí. Upřímnost jeho omluvy se tím poněkud vytrácí a dostává do jiného světla. O nějaké pokoře a sebereflexi nemůže být ani řeč. Kuchta tím bagatelizuje veřejně svůj vážný prohřešek. Dělá si z něj veřejně legraci. A to v době, kdy se ještě ani do reprezentace mezi spoluhráče nevrátil. Mezi ty spoluhráče, které „nechal ve štychu“ před klíčovým zápasem o postup.
Chápal bych to ještě, kdyby Kuchta oblékl tričko s nápisem „Belmondo“ a svojí podobiznou po posledním zápase EURA. Poté, co přispěje k nějakému skvělému výsledku reprezentace a je vše zapomenuto. Ale v době, kdy malér ještě „zažehlen“ není?
Ivan Hašek dal jasně najevo svojí březnovou ne-nominací, že to nechce jen tak přejít. Očekává v týmu jinou morálku, jiné chování. Hříšníci se omluvili. V březnu nebyli nominováni. Předpokládá se od nich jistá pokora. Nominace Vladimíra Coufala, který hraje pravidelně Premier League, se zdá být takřka jistá. I Kuchta k ní má výkonnostně blízko. Avšak on, ani Jakub Brabec, nejsou určitě „nepostradatelnými“. Nominace bez nich klidně může být.
Chápu fandy Sparty, že mají s odstupem času z kauzy „Belmondo“ srandu. Skandují „Kuchta Belmondo“. Naposledy v Olomouci po vítězném utkání, kde vytvořili skvělou atmosféru a nádherné tříbarevné choreo. Rozumím tomu, že některý z fandů hodí Kuchtovi z hecu tričko s nápisem „Belmondo“.
Nechápu ale, že se Jan Kuchta chová jako puberťák. Tričko si hned oblékne a před fandy se v něm „producíruje“. Jistě mu to u nich přináší „body“. Na druhou stranu to však nevypadá, že by svého reprezentačního průšvihu opravdu vážně litoval, jak se nás snažil před časem přesvědčit v obsáhlém prohlášení. Sebereflexe a pokora mu, zdá se, bohužel chybějí. V 27letech by to přitom už mohl mít „v hlavě srovnané“.
Kuchta patří díky velmi dobrým výkonům mezi úzký okruh kandidátů nominace. Útočníkem číslo jedna je pochopitelně Patrik Schick z Leverkusenu, největší hvězda českého výběru. Připravit o nominaci ho může jedině zranění. Dál je to však otevřené. Hodně hlasitě si o nominaci říká plzeňský Tomáš Chorý. Ve hře je určitě slávista Mojmír Chytil. Po dlouhém zranění se do sestavy Borussie Mönchengladbach vrátil Tomáš Čvančara. Pro zranění naopak vypadl v poslední době Adam Hložek z Leverkusenu. Menší šance už má asi další slávista Václav Jurečka. Mezi konkurenty musíme určitě počítat plzeňského Pavla Šulce, pro kterého hovoří výborná jarní forma a spolupráce podhrot-hrot s Chorým, a také jeho univerzálnost a v poslední době i produktivita. Otázkou je, kolik útočníků nakonec na EURO pojede.
Zanedlouho se bude uzavírat reprezentační nominace. Původně mělo být nominováno pouze 23 hráčů. V nedávných dnech se řešilo možné rozšíření na 26 hráčů, které už tu byl v době covidu. To podporuje i většina trenérů, včetně Ivana Haška. Dle dostupných informací ale UEFA ještě definitivně nerozhodla. Očekává se ale spíše navýšení počtu. I vzhledem k tomu, že se může střídat v utkání pět hráčů.
Rozhodovat o nominaci budou možná maličkosti. Nejen výkonnost, podle které by v současné době měl být nejspíš Jan Kuchta nominován, ale i ostatní aspekty, ke kterým bude Ivan Hašek se svými kolegy přihlížet. Tedy i „týmová chemie“, využitelnost hráčů, jejich přizpůsobivost. Osobně bych Jana Kuchtu rád v nominaci viděl. Po fotbalové stránce by v ní neměl chybět. Ve hře budou ale nejspíš i další záležitosti. Jak by snášel roli náhradníka za Patrikem Schickem? Víme, že Kuchta je rád „opečovávanou jedničkou“. V reprezentaci by musel přijmout jinou roli.
