Článek
Jestli to od Tomáše Chorého byl úmysl, či nikoliv, se už možná nikdy nedozvíme. Anebo až za pár let. Pokud nám to bude chtít sám hráč sdělit. Stoprocentně to nyní asi ví opravdu pouze Tomáš Chorý. Ten tvrdí, že nikoliv. Po tom, co má za sebou, mu to však mnozí nevěří. Já bych mu to tentokrát i věřil. Dostupné záběry dle mého názoru také jednoznačně nepotvrdily, že úmyslně plivl na ležícího fotbalistu plzeňské Viktorie.
Komise rozhodčích ve svém pondělním odpoledním vyjádření podržela rozhodčí. Uvádí, že sice není možné prokázat úmysl, ale: „… z dostupných záběrů je vidět, že při nepřiměřeném verbálním útoku směrem k soupeři vypustil ze svých úst větší množství slin. Tento skutek naplňuje povahu přestupku plivnutí. Červená karta byla udělena správně.“
Podle komise je tedy Chorý vinen. Čeká ho trest. Nejspíš více zápasový. I když bude menší, než kdyby se úmysl prokázal. Někomu se to může jevit jako nespravedlnost. Osobně mně Tomáše Chorého není líto, ač se řadím mezi příznivce červenobílých barev.
Není mi ho líto proto, že svým chováním dělá dlouhodobě Slavii ostudu. Delší dobu si říká o to, aby mu to „někdo spočítal“. A to se nyní stalo. Jak to tak v životě chodí, ten, kdo vytrvale porušuje pravidla a zákony, často není potrestán za to, co bychom očekávali, ale nakonec za něco zcela jiného, co se na něj „najde“.
Tomáš Chorý je bezesporu tahounem Slavie posledních dvou sezon, které vloni výraznou měrou pomohl k titulu. Stejné se děje dosud i letos. V jednoduchém stylu hry je klíčovým mužem sestavy sešívaných. Po fotbalové stránce odvádí Slavii ve zvolené strategii cenné služby. Na hřišti neúnavně bojuje.
Pro tým by se rozdal. Svým stylem hry, vysokou postavou je „atyp“, jak říkává s oblibou trenér Jindřich Trpišovský o podobných hráčích, kteří jsou „jiní“. Podobným „atypem“ býval kdysi také útočník Jan Koller. Byl fotbalistou, který to při své výšce a figuře neměl jednoduché. Soupeři na něj zkoušeli leccos, aby ho v soubojích udrželi a dokázali od své brány odvrátit nebezpečí. Koller to však většinou dokázal ustát. Taky se někdy rozčílil, ale v mezích. Nefňukal. Trapně nefilmoval. Nesnižoval se k záludnostem a zákeřnostem. Uměl rány rozdat i přijmout.
Je třeba uznat, že Tomáš Chorý to mnohdy také nemá jednoduché. Obránci se ho snaží, zejména při standardních situacích, udržet všemi možnými prostředky. Dovolenými i nedovolenými. Však to také trenér Trpišovský často na jeho obhajobu zmiňuje. Tomáš Chorý se s touto skutečností bohužel neumí na patřičné úrovni vyrovnat. Na rozdíl od svého velkého předchůdce Jana Kollera.
Svým chováním Tomáš Chorý ukazuje, že dění na trávníku opakovaně nezvládá. Chybí mu slušnost a respekt k soupeřům. V některých okamžicích připomíná „neřízenou střelu“. Mění se ve „zběsilého koně“, který „kope na všechny strany“. Nedokáže udržet nervy na uzdě.
Je absurdní, když evidentně fauluje, jako v nedělním utkání ve vzdušném souboji stopera Plzně Dweha. Tomu jednoznačně a úmyslně „naložil“. Každý, kdo hrál někdy fotbal, vidí, že Chorý do souboje šel prokazatelně s cílem Dweha faulovat. Nebyl to nijak ošklivý faul. Spíše běžný. Sampson Dweh ale spadl z velké výšky a určitě to pro něj nebylo nic příjemného.
Chorý by se měl po takovém zákroku Dwehovi spíše omluvit. Jsou hráči, kteří to dokáží udělat. I takoví, co hrají na nejvyšší úrovni. Tomáš Chorý místo toho šel ležícímu soupeři zcela nepochopitelně ještě vynadat! Sklonil se a zblízka na něj cosi řval. Nejspíš to nebyly žádné lichotky. Jen to by možná stačilo na vyloučení. Proč se takto slávistický útočník zachoval? Co ho k tomu vedlo? To ví jen on sám.
„Případ Dweh“ nebyl náhodný a ojedinělý. Tomáš Chorý to takto praktikuje v takřka každém utkání. Excesů má v kariéře už více. Stačí připomenout ten z podzimu roku 2022, kdy - ještě v dresu plzeňské Viktorie - sparťanského stopera Asgera Sorensena trefil ve vzdušném souboji hlavou do hlavy. Tehdy také říkal, že: „… to nebyl úmysl, že se mu míč jen ztratil v záři reflektorů“.
Po nedělním utkání však v reakci na „údajný plivanec“ v médiích přiznal, že v minulosti dělal chyby, na které není pyšný a zmiňuje mimo jiné, vedle udeření Heči, právě případ dánského stopera Sparty! Možná se tedy za pár let dozvíme, že to s tím „neúmyslným“ plivnutím také bylo trochu jinak. Kdo ví…
Tomáš Chorý hřeší na to, že před ním mají rozhodčí příliš velký respekt. Tak jako ho kdysi mívali před Tomášem Řepkou či ještě nedávno před Ladislavem Krejčím. Také tito dva si na soupeře a české arbitry dovolili leccos, co by jiným fotbalistům jen tak neprošlo. Bázlivý sudí takovému rozběsněnému hráči, který ostře fauluje a k tomu nadává na všechny strany, často jen udělí žlutou kartu a rychle uteče z jeho dosahu.
Tomáši Chorému jeho výrazné přestupky proti fotbalovým pravidlům překvapivě dlouho procházely bez vyloučení. Až se mnozí divili, že je snad „nevyloučitelný“. Slávistický útočník se nakonec dočkal v podzimním zápase na Slovácku, při kterém nepochopitelně udeřil do rozkroku domácího brankáře Milana Heču, ač nebyl nikým faulován.
Za to vyfasoval šestizápasový trest. Slavia Praha v reakci na to v médiích uvedla, že přijímá plnou odpovědnost za incident, který způsobil Tomáš Chorý. A který v žádném případě do fotbalu nepatří. Podobné chování v souvislosti se jménem Slavie prý nebude tolerovat a nepřeje si, aby se takto prezentovali její hráči nebo realizační týmy jakékoliv úrovně klubu.
Uběhlo jen pár měsíců a máme tu další silný rozruch kolem slávistického útočníka. A to jsme se s ním mezitím rozhodně nenudili. Našli bychom další případy, kdy byl v tomto ligovém ročníku silně „na hraně fotbalového zákona“.
Výchovné působení Slavie se tedy zjevně minulo účinkem. Pokud tedy vůbec nějaké nastalo. Současná zjednodušená hra pražského týmu je totiž na postavě Tomáše Chorého založená. Poutá na sebe obránce. Vytváří tím prostor pro spoluhráče. Střílí důležité góly. Když Slavie vyhraje titul, bude opět v Lize mistrů. To znovu naplní klubovou kasu stamiliony korun.
Slavii jde tedy o mnoho. Když Tomáš Chorý v sestavě není, citelně jí chybí, neumí ho plnohodnotně nahradit, což bylo patrné po jeho podzimním vyloučení. Slavia je na Tomáši Chorém v současnosti silně závislá.
To bohužel vede k tomu, že se „v zájmu věci“ leccos přejde. Ve slávistickém útočníkovi ale tak zřejmě roste pocit, že si může dovolit cokoliv. Alespoň na domácí scéně. Ted´ bude mít pár utkání možnost o tom celém popřemýšlet. Dočkáme se poté jeho zklidnění? Spíše bych si vsadil na to, že „starého psa novým kouskům nenaučíš“.
Další zdroj: přímý přenos TV utkání Slavia Praha - Viktoria Plzeň + studio Oneplay Sport
