Velké změny v druhé fotbalové lize. Co bude s Vyškovem a v Brně? Mají ji hrát béčka ligových klubů?

Po 23 odehraných kolech je na vedoucí pozici Zlín s 13 bodovým náskokem na druhou Chrudim. Třetí je Vyškov. Ten už ztrácí na první místo 21 bodů. Následuje Viktoria Žižkov, která je tři body za třetím místem. Na 5.-6.místě jsou se ztrátou pěti bodů na třetí pozici Táborsko a Líšeň.

O přímém postupujícím je rozhodnuto. Zlín vede tabulku druhé ligy suverénně. Při vší úctě ke zlínskému klubu, práci trenéra Červenky a hráčům to o něčem svědčí. Zlín byl „otloukánkem“ nejvyšší soutěže. Poslední sezony hrál pravidelně o sestup. Nakonec spadl. Následně mu odešli nejlepší a nejperspektivnější hráči.

Zlín ani nijak výrazně neposílil. Vrátil se veterán Tomáš Poznar, přišel 31letý Brandner z Českých Budějovic jako volný hráč, 26letý Kanu z portugalského Maritima, 21letý Slovinec Ščernjavič z Mury, 25letý Koubek Hradce Králové.

Přesto suverénně vede. V kádru má zkušené hráče: Dostál 33 let, Bartošák 34 let, Vukadinovič 34 let, Rakovan 35 let, Simerský 32 let, Poznar 36 let. V mužstvu jsou samozřejmé i mladší ročníky, ale celkově je kádr už trochu „přezrálý“. Na druhou ligu to evidentně bohatě stačí, ale pokud Zlín v létě výrazně neposílí, bude mít v nejvyšší soutěži opět obrovské problémy. Tak jako pražská Dukla, která měla na podzim obrovské starosti s aklimatizací na nejvyšší soutěž a zlepšení nastalo až v jarní části. Také díky příchodu několika posil.

Suverénní pozice zlínského klubu v probíhajícím ročníku je důkazem toho, že úroveň druhé ligy oproti minulosti klesla. Druhá Chrudim, která půjde do baráže, je jejím tradičním účastníkem. Na nejvyšší soutěž zatím nemá stadion. Ten dokonce už nesplňuje podmínky ani pro druhou ligu.

Na stadionu Za Vodojemem není nainstalováno umělé osvětlení. Dostatečná není ani kapacita (1500 diváků). Od sezony 2027/28 navíc budou muset mít všechny druholigové týmy povinně umělé vyhřívání trávníku. Chrudim bude hrát na podzim v azylu v Pardubicích. S těmi se paradoxně může potkat už brzy také v baráži o ligu.

Na třetím místě je Vyškov. Klub, jehož budoucnost je nejasná. Drnovický azyl na stařičkém a nevyhovujícím stadionu končí. Snaha Vyškova najít jiné zázemí také nevyšla. Stadion ve Znojmě je obsazený třetiligovým místním klubem, potřeboval by také velké úpravy. Stánek přímo ve Vyškově nepřipadá v úvahu vůbec. Klub tedy zřejmě není schopen splnit podmínky pro profesionální fotbal, tedy první či druhou ligu, pro příští sezonu.

Dle pravidel asociace se v případě neobdržení licence pro příští ročník stává tým automaticky dalším sestupujícím a nahradí ho tým z příslušné třetí ligy, v tomto případě MSFL. Pokud by nikdo z Moravy neměl zájem, může dojít k doplnění druhé ligy bez ohledu na územní příslušnost, tedy i týmy z ČFL.

Situace kolem Vyškova je „zamotaná“. Uvidíme, jak to celé dopadne. V současnosti to vypadá, že jedno místo v druhé lize bude navíc volné. Takže i kdyby se Zbrojovka snad ve zbývajících utkáních v druhé lize neudržela, může ní, za určitých okolností, setrvat i díky konci Vyškova. Ten také disponuje zajímavým kádrem hráčů. O některé z nich bude určitě velký zájem.

Ambice hrát baráž o ligu má asi pořád také pražská Viktoria Žižkov, která ale neprožívá ideální období. Z posledních pěti utkání má jen 7 bodů. Na jaře toho málo odehrál 35letý Tomáš Necid, kterému vyšel nad očekávání skvěle podzim, kdy vstřelil 13 gólů. V jarní části ale přidal jen jeden a to týmu chybí. V zimě ho sice posílil další ex-reprezentant, už 41letý Milan Petržela, který je stále v obdivuhodné kondici. Nicméně je to jiný typ hráče, gólově Necida pochopitelně nahradit nemůže. V sedmi startech ještě neskóroval.

Navíc ani stadion žižkovské Viktorie nesplňuje prvoligové parametry. Pokud by Viktoria do ligy postoupila, hrát by ny něm nemohla.

Hodně se v poslední době mluví o obou brněnských klubech. Je obrovskou ostudou druhého největšího města v zemi, města s obrovskou sportovní a fotbalovou tradicí, že se v něm už nějaký ten pátek nehraje nejvyšší fotbalová soutěž.

Na druhou stranu, není to zase tak výjimečné. Hamburk je druhé největší město Německa a Bundesliga se v něm také delší dobu nehrála. Až vloni do ní postoupilo St.Pauli, tedy menší z obou klubů. Hamburger SV, klub se slavnou historii, v kterém momentálně hraje také Adam Karabec ze Sparty, se do Bundesligy vrátí po dlouhých letech možná letos v létě. Po 29. kole 2. Bundesligy je na čele a míří za přímým postupem. Naproti tomu St.Pauli se nyní v nejvyšší soutěži pohybuje těsně nad sestupovými vodami. Není tedy vyloučené, že si oba hamburské kluby soutěže zase jen prohodí.

To v Brně si budou nejspíš muset ještě nejméně rok počkat. Na lepší časy se ale blýská. Oba kluby, Zbrojovka a Líšeň, mají nové majitele z řad českých miliardářů. Líšni se nepovedlo zimní angažování trenéra Pavla Vrby, které brzy skončilo. Tým je na 7. místě tabulky. Na barážovou třetí pozici ztrácí pět bodů. Soutěž je (až na „odskočený“ Zlín) hodně vyrovnaná.

Líšeň teoreticky ještě může o baráž zabojovat. Reálně ale má zatím asi kádr na lepší průměr druhé ligy. V zimě ho posílila několika staršími hráči. Přišel 33letý Potočný jako volný hráč ze Zbrojovky, 30letý Bosňan Hodžič z litevského Žalgirisu, 29letý Ukrajinec Besedin z kazachstánského Ordabasy, 29letý Slovák Čuma ze Zvolena, 29letý Přichystal z béčka olomoucké Sigmy, 33letý Málek z Opavy, 34letý Pernica ze Zbrojovky a o rok mladší Pospíšil ze Sigmy. Otázkou je, jestli Líšeň zvolila správnou cestu. Třicátníků je teď v kádru až moc a mladší už nebudou.

Zbrojovka má dokonce záchranářské starosti. Po 23 kolech je na třetím místě od konce s náskokem pouhého jednoho bodu na sestupové příčky. Musí se tedy letos především zachránit. To by měla dokázat především na hřišti. Ve hře mohou být ale, v souvislosti s koncem Vyškova, i jiné možnosti.

Zbrojovka se pod novými majiteli a s novým managementem také snažila kádr obměnit. Od zimního posílení týmu se však určitě čekalo více. Zvučnější posily. Hráči ve středním věku. Až na výjimky ale přišli mladíci nebo veteráni a rychlá jarní cesta tabulkou vzhůru se nekoná.

Stačí připomenout jména příchozích v zimním období: 34letý Hofmann a 30letý Břečka ze Slovácka, 22letý Araujo-Wilson z Jihlavy, 19letý Saal ze Sparty B, 22letý Lichtenberg z Mladé Boleslavi B, 20letý Kutík z Hradce Králové, 21letý Slovák Hrdina ze Slovanu Bratislava, 26letý Žitný z Mladé Boleslavi, 21letý Vachoušek z Teplic (na hostování) a 24letý Kolumbijec Mackleyther z Interu Palmira.

Na první pohled dvě zcela odlišné strategie. Zatímco Líšeň přiváděla starší fotbalisty, Zbrojovka se zaměřila především na ty mladé. Ani jedna z těchto strategií nefunguje na výbornou. Líšni se daří lépe. Byla na tom však také lépe už po podzimní části soutěže.

Nicméně jedna výrazná změna v posledních dnech nastala. Zbrojovka angažovala zkušeného trenéra Martina Svědíka, který vloni v dubnu skončil z vlastní vůle na střídačce Slovácka. Od té doby si dával pauzu, čekal na vhodnou nabídku. Mluvilo se o možnosti jít trénovat do polské ligy, opakovaně byl zmiňován v souvislosti s plzeňskou Viktorií, naposledy byl „na spadnutí“ jeho příchod do Mladé Boleslavi.

Padesátiletý Svědík, o němž se před časem, kdy skončil Jaroslav Šilhavý, mluvilo také jako o možném kandidátu na trenéra českého národního týmu, všechny překvapil. Vzal angažmá v klubu se slavnou tradicí, který však momentálně hraje o záchranu v druhé lize.

Při bližším seznámení se situací to ale má logiku. Zbrojovku přebírá nový majitel. Regionální hospodářská komora Brno, která se stala novým majoritním vlastníkem fotbalové Zbrojovky vloni v létě, byla jen „převozníkem“. Stejně tak investiční skupina OneCap, za kterou stojí trojice investorů - Jaroslav Havel se svou advokátní kanceláří Havel & Partners, Kateřina Zychová a Jan Mynář, byla zřejmě jako většinový vlastník jen dočasným řešením.

Dle informací z médií je ve finální fázi jednání vstup nového majoritního vlastníka, českého miliardáře Vojtěcha Kačeny. Skupina OneCap, která převzala Zbrojovku teprve v listopadu loňského roku od dlouholetého majitele Václava Bartoňka, by měla v případě úspěšných jednání zůstat jako minoritní akcionář. Vojtěch Kačena je zakladatelem skupiny Second Foundation, která podniká v Japonsku, Německu i USA. Jeho know-how z energetických trhů má teď pomoci Zbrojovce nejen finančně, ale i strukturálně.

Klub má údajně velké plány a vize, které přesvědčili Martina Svědíka, aby dal přednost Brnu, zachraňujícímu se nyní v druhé lize, před angažmá v českých a polských klubech nejvyšší soutěže. Může Zbrojovka už v příští sezoně postoupit zpět do nejvyšší soutěže?

Zbrojovka měla dosud problém „překopat“ kádr. Martin Jiránek je sice výborný bývalý fotbalista, pracoval jako skaut, ale v pozici sportovního ředitele je pořád poměrně nezkušený. Martin Svědík je trenérské jméno, za kterým hráči do Brna půjdou, když uvidí, že se skutečně intenzivně pracuje na návratu do první ligy. Bude to rázem lepší adresa než některé kluby z druhé poloviny prvoligové tabulky.

Finance pro Zbrojovku už nebudou problémem. Svědík dostal volnou ruku k tomu, aby si vybral své lidi do realizačního týmu. Přivedl si asistenty Jiřího Saňáka a Jana Baránka. Zůstal Pavel Zavadil. Všichni tři mají prvoligové zkušenosti jako hráči, trenéři či asistenti.

Trenér určitě dostane také kompetence ohledně výběru nových fotbalistů. V létě se tedy dá očekávat v Brně malé „zemětřesení“. Zbrojovka potřebuje tým doplnit, zkvalitnit o několik „hotových“ hráčů střední generace. Pak klidně může zaútočit už v příští sezoně na přímý postup do nejvyšší soutěže.

Na podzim mají údajně hrát oba brněnské kluby na stadionu na Srbské ulici v Králově Poli. Ten po částečné modernizaci může fungovat pár let jako nouzové řešení také pro první ligu. Avšak z dlouhodobého hlediska Brno určitě nutně potřebuje zcela nový, moderní stadion. S novými majiteli, kteří budou schopni najít společnou řeč s brněnskými politiky a orgány, tomu je snad blíž.

„Zaručených“ zpráv o brněnských klubech koluje v poslední době plno. Třeba i ta, že Líšeň už nebude Líšní, ale klub bude přejmenován. Uvidíme, co všechno se opravdu v blízké budoucnosti stane. Hlavně, aby to bylo ku prospěchu fotbalu v Brně a jeho fanoušků.

Z pohledu aspirantů na postup úroveň druhé ligy evidentně klesla. Letos ji vede suverénně Zlín, ač po sestupu z ligy o nejtalentovanější mladé hráče přišel a tým nijak výrazně neposílil. Proto, když se Martinu Svědíkovi podaří dát dohromady nový tým, může být postup reálnou záležitostí.

Tím samozřejmě netvrdím, že je druhá liga lehkou soutěží. Má sice status „profesionální“ soutěže, ale střetávají se v ní kluby velmi rozdílných možností. Vždyť ještě nedávno většina fotbalistů Líšně chodila na částečný úvazek do práce a trénovala až po ní. Soutěž také ovlivňuje, že je otevřena pro „B“ týmy prvoligových klubů. To je stav, který existuje i v některých jiných zemích. V řadě evropských států je ale druhá liga „béčkům“ zapovězená a mohou maximálně do třetí ligy.

V současnosti hrají Chance Národní ligu „béčko“ pražské Slavie a Sparty, s nimi také „B“ týmy olomoucké Sigmy a ostravského Baníku. Tedy 25 procent účastníků druhé ligy tvoří „béčka“ ligových klubů. Sigma je sice momentálně poslední, reálně hraje o záchranu, také Sparta a Baník nemohou být na 12. a 13. příčce v klidu, ale šance na to, že se „béčka“ zachrání, jsou vysoké.

Mají výhodu v tom, že je mohou posílit fotbalisté z prvoligového „A“ týmu. Samozřejmě, pokud se tak děje na poslední chvíli, nemusí to k záchraně stačit, jako se to stalo před časem pražské Slavii, která i se slavnými posilami z „áčka“, které pomáhaly v posledních kolech, nakonec tehdy z druhé ligy do ČFL na rok spadla.

Problémem je, že se druhá liga stává trochu neregulérní. To je ale obecný problém soutěží, kde hrají „B“ týmy, které mohou, v případě potřeby, „nabít“ sestavu několika členy „A“ týmu.

Pokud se současné čtyři „B“ týmy v druhé lize udrží, může se jejich zastoupení v nejvyšší soutěži v příští sezoně ještě zvýšit. V třetí lize, ČFL skupině A, je momentálně, na druhém místě za Domažlicemi, Viktoria Plzeň „B“. V třetích ligách v Česku a na Moravě a Slezsku, jsou také další „B“ týmy - Dukly, Bohemians, Českých Budějovic, Liberce, Mladé Boleslavi, Hradce Králové, Jablonce, Teplic, Pardubic, Slovácka a Karviné.

Některé kluby jsou s působením v třetí lize nejspíš spokojené. Soutěž plně odpovídá jejich potřebám a nehodlají na tom nic měnit. Avšak, s tím, jak do některých klubů vstupují noví majitelé, čeští miliardáři, tedy finančně silní a ambiciózní majitelé, se může stát, že i oni budou chtít mít své „béčko“ v druhé lize.

Může se pak snadno přihodit, že v příštích letech přibudou ke čtyřem stávajícím „B“ týmům prvoligových klubů v druhé nejvyšší soutěži třeba až další čtyři nové. To by pak znamenalo, že polovinu druholigové tabulky budou tvořit „béčka“. Tedy týmy, které do nejvyšší soutěže nemohou postoupit.

Dávala by taková druholigová soutěž s polovinou „béček“ smysl? Kdo by reálně vůbec mohl postoupit? Už nyní je druhá liga čtyřmi „béčky“ ovlivněná. Aspirantů na postup je méně než v nedávné minulosti, kdy o něj v jednotlivých ročnících bojovaly třeba Hradec Králové, Dukla, Karviná, Vlašim, Brno, Opava či Příbram….

Ti, kteří na to mají fotbalově, často nemají potřebné zázemí. Tedy především stadion, který by splňoval prvoligové parametry. Vedoucí Zlín má roky nedokončený stadion, který není žádná paráda, ale nejvyšší soutěž se na něm hrát dá. Za ním je stav tristní: Chrudim, Vyškov, Žižkov, Táborsko, Líšeň, Vlašim… Nikdo nemá stadion na první ligu. Všichni by se museli v případě postupu stěhovat do nějakého azylu.

Další zdroj: statistiky Livesport