Článek
Opustit správnou cestu, tedy sejít na zcestí, je velmi snadné. Zvlášť, nabízí-li se pohodlný způsob, jak dosáhnout ať materiální či nehmotné výhody. A pokud není takový manévr odhalen, pak podle principu „S jídlem roste chuť“ lze pouze očekávat, že tím vzniklá deformace svědomí bude postupně narůstat a stávat se novou normou. Takto padající jedinec ztrácí svůj někdejší morální kredit, v důsledku toho řadu dřívějších přátel, a nakonec, když si vše uvědomí, i své sebevědomí. A začne hledat cestu zpět. Náhle zjistí, že to není tak snadné. Nejtěžší je obnovení jednou ztracené důvěry. Čím déle chyba trvá, tím obtížnější je odstranění jejích důsledků. Krom toho, že přestává bývalým přátelům chybět, i proto, že tito postupně z tohoto světa odcházejí. V obou případech se ztrácí cíl, kam by se měl „ztracený syn“ navrátit.
Závěr:
Dobře si rozmysli, jakou cestou se dáš. Zda tou zdánlivě pohodlnější, vedoucí do samoty a zatracení, nebo tou méně lákavou, ale korektní.
