Článek
Skutečnost, že nastupující generace žije svůj život v jiném prostředí a souvislostech než jejich předchůdci, brání možnostem využívat jejich mnohdy draze zaplacených zkušeností, jako tomu bývalo dříve. Přitom rychlost změn v posledním období roste jak s tempem technického pokroku, tak s tempem vývoje společenského.
Nabízí se otázka: kdo je kompetentní a zodpovědný za tvorbu společenských norem a dozor nad jejich dodržováním, a to jak na úrovni jednotlivých států, tak na úrovni vyšší?
Na úrovni státu je kompetentnost a zodpovědnost definována jeho právním systémem. Ten je však závislý na okamžitém složení jeho zákonodárných orgánů, viz změny zákonů v téměř každém volebním období, alespoň v českém prostředí.
Větší problém však nastává, jakmile chceme koordinovat širší útvar. Klasickým příkladem je Evropská unie, případně i USA. Přitom do čela obou útvarů jsou nominovány osobnosti, vzešlé z voleb, tedy z vůle lidu. Jenže čím většími pravomocemi jsou tito představitelé vybaveni, tím více se do jejich rozhodování promítají jejich okamžité nálady a další nesystémové vlivy a důsledkem je často postup proti zájmu těch, kdo je do jejich pozic zvolili.
Závěr:
V současnosti probíhající konflikty nejsou důsledky politicko-organizačních rozdílů znesvářených stran, nýbrž především osobními ambicemi jejich vůdčích představitelů. Zmařené lidské životy však nelze nahradit.
