Článek
Píše se rok 1968 a tehdy 20letý Jaroslav Bašta se poprvé dostává do politiky. Jako jeden z mála se otevřeně staví proti komunistickému režimu. Také proto byl v roce 1970 zatčen a následně roku 1971 odsouzen na dva a půl roku. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a aktivně se podílel na práci v disentu.
Charta 77
Do vrcholové politiky se dostal ale až po roce 1989.V letech 1990 až 1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991 až 1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Koncem roku 1994 se pak stal členem ČSSD. Mezi lety 1998-2000 pak zastával funkci ministra bez portfeje (byl členem vlády, ale neřídil žádné ministerstvo) ve vládě Miloše Zemana. Od roku 2000 pak působil jako velvyslanec v Rusku (2000-2005) a na Ukrajině (2007-2010). V roce 2019 stihl kandidovat do Evropského parlamentu, tehdy ještě v čele hnutí BOS. Od roku 2021 pak působil jako poslanec SPD. Posledním výrazným okamžikem jeho politické kariéry je kandidatura na prezidenta ČR v roce 2023, ve které skončil v prvním kole na pátek místě se ziskem 4,55 % hlasů.
Anketa
Dá se tedy říct, že Jaroslav Bašta nebyl žádný „ztroskotanec“ a „dezolát“, jak se jej někdy snažili označit vládní představitelé během oné kampaně. Vlastně byl celkem výraznou osobností české předlistopadové, a i polistopadové politiky. Často také stál a podílel se na událostech, které si dnes připomínáme. Jeho zdravotní stav mu, avšak již nedovoloval dále působit v politice, což bylo očividné i během voleb. Docílil tak nálepek a „memů“, které jej vykreslovali spíše jako ne moc chytrého a bystrého důchodce, který nic nedokázal.
Odkazy:
https://www.pametnaroda.cz/cs/basta-jaroslav-1948
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Ba%C5%A1ta
