Článek
Prvního setření se dočkali Piráti hned při volbách od svého volebního partnera STAN, jehož voliči vykroužkovali Piráty téměř kompletně ze hry. Zatímco koalice Piráti a Starostové získala celkově 37 mandátů v poslanecké sněmovně, Piráti nakonec díky kroužkování dosáhli pouze na 4 poslanecké mandáty. Z toho vyplývá jejich extrémně slabá vyjednávací pozice. Současné vládní strany z dvou set poslaneckých křesel ovládají 108 křesel. Piráti mají čtyři mandáty, a tudíž mohou jako jediní z vlády odejít bez toho, aniž by ohrozili existenci Fialova kabinetu.
Z volební spolupráce Pirátů a STANu tedy vyšli Starostové jednoznačně jako dominantní strana a projevilo se to kupříkladu při nedávném jmenování eurokomisaře. Vládní dohoda zněla, že volební koalice Pirátů a Starostů bude jmenovat eurokomisaře a nabízelo by se, že bude jeden nominovaný Piráty a druhý Starosty. K tomu nedošlo a STAN navrhl premiérovi Danuši Nerudovou a Josefa Síkelu na post eurokomisaře, z kterých byl nakonec vybrán právě Síkela. Pirátská snaha nominovat z eurovoleb vykroužkovaného europoslance Marcela Kolaju byla ignorována.
Utřeno Lidovci
Zatímco Piráti nemají velký programový spor se Starosty, mají ho s KDU-ČSL, kteří jsou s 23 poslaneckými mandáty, na rozdíl od Pirátů, nutnou součástí vládní koalice. Zatímco všichni čtyři poslanci Pirátů byli pro manželství pro všechny, o tomto návrhu se v poslanecké sněmovně nakonec nehlasovalo. Do sněmovny prošla kompromisní varianta Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) a Heleny Válkové (ANO), která rozšířila práva registrovaných partnerů o přiosvojení biologického potomka svého partnera, avšak nepřiznala jim právo na adopci. Přestože návrh zákona vzešel od KDU-ČSL, pro tento návrh hlasovalo méně než třetina jejího poslaneckého klubu. Naopak ve veřejném prostoru prosluly lidovecké výroky typu „kuřecí je kuřecí a hovězí je hovězí“ nebo „láska není základem ani předpokladem manželství“. Nejenže Piráti nebyli schopni dostát svého volebního programu a prosadit manželství pro všechny ale zároveň to vedlo u voličů k otázce, proč jsou Piráti ve stejné vládě právě jako Lidovci, když jsou hodnotově obě strany tak odlišné.
Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL, začal také projevovat silně negativní postoj k legalizaci marihuany, která je jedním z hlavních bodů pirátského volebního programu a který Piráti nejspíše nebudou schopni taktéž splnit. Marian Jurečka často argumentuje, že je proti legalizaci kvůli dětem. Samozřejmě jako děti milujícímu konzervativcovi je pro něj červená linie vyšší než nulová daň z tichého vína, zatímco spotřební daň na kojeneckou vodu je 21%. Zde dochází k dalšímu ideovému střetu, protože Piráti dlouhodobě usilují o zvýšení daně z alkoholu, včetně tichého vína.
Zatímco mají Piráti aspiraci být hlavní českou liberální stranou, jsou spíše kšaftem českého liberála
Setřeno ODS
Jedním z dalších hlavních programových bodů Pirátů bylo zajištění dostupného bydlení a výstavby bytů. Původně na stavbu nájemního bydlení mělo být vyčleněno 7 miliard, ty ale byly z finálního návrhu rozpočtu vyškrtány a Piráti pohrozili, že rozpočet nepodpoří. To se ale ukázalo jako velmi bezzubé vyhrožování. Ivan Bartoš po schůzce s ministrem financí Stanjurou z ODS dospěl k dohodě, že se tam peníze dodají operativně v budoucnu dle potřeby. Stanjura také zmínil, že tyto peníze budou v rozpočtu potřeba až v roce 2026 a 2027, jinými slovy, už to bude problém jiné vlády. Ivanu Bartošovi byl ještě na závěr vyťat pomyslný políček, že aby se začalo stavět, musí být nejdříve dořešena problematika digitalizace stavebního řízení, která je v dikci Bartošova ministerstva. Piráti v minulosti také vyzvali k rezignaci Pavla Blažka, nynějšího ministra spravedlnosti za ODS, pro jeho možný střet zájmů v bytové kauze. V ODS se této výzvě od srdce zasmáli a Pavel Blažek je nadále ministrem spravedlnosti.
Odchod se nekoná
Piráti mohli vystoupit z vlády a budovat svoji liberální pozici jako konstruktivní opozice, kde by nemuseli slevit nic ze svých postojů a ani by tím neohrozili Fialův kabinet. Teď ale vystoupit z vlády Piráti ani nemohou, protože ministr pro místní rozvoj, Ivan Bartoš, musí nejdříve vyřešit problémy s digitalizací stavebního řízení. Dokud se mu to nepodaří, je to velká otevřená rána v reputaci Pirátů, do které bude sypat sůl každý politický oponent, jelikož digitalizace a efektivní státní správa je jedním z hlavních bodů pirátského programu. Mezi těmito nepřesvědčivými výsledky vládního angažmá se ještě jako výkřiky do tmy ozývaly ze strany různé projevy sympatií ke komunismu, pardon, startrekismu, a také Piráti, jako strana zakládající si na transparentnosti, často perou své špinavé prádlo na veřejnosti, a tudíž působí jako rozhádaný a nesourodý celek. To s kombinací velmi slabého prosazování vlastního programu ve vládní koalici vede k tomu, že postupem času se stává z Pirátů měkké veganské želé bez chuti a zápachu, ze kterého není poznat, zda-li by se mělo jednat o pudink nebo sulc.
Vytřeno voliči
Piráti jsou špatným studentem české historie. Český volič nemá rád slabost, stranickou nejednotnost a nečitelnost. Český volič má rád čitelné strany, co si stojí za svým názorem, dokáží ho prosadit a jsou názorově jednotné. Český volič také nedává bonusové body za politickou stabilitu na úkor své důstojnosti. Premiér Bohuslav Sobotka měl jeden z nejstabilnějších kabinetů české historie a za to mu voliči poděkovali tím, že srazili ČSSD (nyní SOCDEM) do propasti politických dějin.
Podobnému vývoji napovídají volební výsledky Pirátů. V Eurovolbách obhájila za Piráty jediný mandát Markéta Gregorová a strana přišla tak o dva europoslance. V právě proběhlých krajských a senátních volbách Piráti taktéž vyhořeli, kdy jejich celorepublikový volební výsledek dosáhl 3,57%. Tato čísla značí, že voliči vystavují Pirátům velmi negativní vysvědčení a jestli nedojde u Pirátům ke změnám, je docela možné, že budou následovat osud stran jako jsou Věci veřejné nebo bývalé ČSSD (nyní SOCDEM). Zatímco mají Piráti aspiraci být hlavní českou liberální stranou, jsou spíše kšaftem českého liberála.
