Článek
Za politikaření označili někteří členové kontrolního orgánu Českého rozhlasu možnost vydání společného stanoviska k překotnému projednávání vládního návrhu zákona o financování České televize a Českého rozhlasu. Norma, která ruší televizní a rozhlasový poplatek a nahrazuje ho financováním obou médií ze státního rozpočtu, prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně v sobotu nad ránem, kdy předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) stanovil pevný čas hlasování na sobotních 4.36 hod. ráno. Proti takovému postupu se vzedmula vlna odporu mezi zastánci veřejnoprávních médií a přímo před sněmovnou probíhala během projednávání zákona celonoční demonstrace.
Pojďme se zastat rozhlasu, navrhla radní Adamčíková
Solidaritu s veřejnoprávními médii chtěla vyjádřit i členka Rady Českého rozhlasu Jitka Adamčíková, která kolegům z rozhlasové rady navrhla, aby na úterním veřejném zasedání zaujali k situaci jasné stanovisko. „Vím, že Rada ČRo nemá komentovat politické motivace zákonodárců ani podporovat konkrétní politická řešení. To ale neznamená, že nemá reflektovat, pokud legislativní změny mohou zásadně ovlivnit schopnost Českého rozhlasu plnit jeho veřejnou službu. Rada není jen kontrolním orgánem hospodaření a činnosti rozhlasu. Zastupuje také veřejnost, které je jeho služba určena,“ vysvětlila Adamčíková v příspěvku, který zveřejnila na sociálních sítích ještě před úterním veřejným zasedáním Rady Českého rozhlasu.
O zařazení bodu, ve kterém by se radní usnesli na nějakém stanovisku k nočnímu jednání parlamentu o zrušení rozhlasového poplatku, Adamčíková usilovala na neveřejném setkání radních, které předchází každému veřejnému zasedání a radní na něm „ladí noty“, aby se na oficiální schůzi „nepřekvapovali“. „Už z prvních reakcí kolegů je zřejmé, že na tuto otázku nemusí panovat v Radě shoda. A je to tak správně. Vážím si toho, že veškeré diskuse v rozhlasové radě, kterých jsem se coby radní zúčastnila, byly dosud věcné, neútočné. Věřím, že tomu tak bude i dnes,“ napsala Adamčíková po takovém úterním „ladění not“ před finálním zasedáním Rady Českého rozhlasu.
Radní Žantovský: stanoviskem bychom překročili svoje kompetence
Bod věnovaný současné situaci ohledně změny zákona o financování médií veřejné služby radní na veřejném zasedání skutečně projednali, přijmout nějaké konkrétní společné stanovisko ale odmítli. Například radní Petr Žantovský, kterého do kontrolního orgánu veřejnoprávního rozhlasu prosadilo vládní hnutí SPD, označil snahu o vydání společného stanoviska za překročení kompetencí rady:
„Tady vůbec nejde o spor o to, zda se někdo z nás jako občan vyjadřuje k detailům politické scény či legislativního procesu. Jde o přesné vymezení našich kompetencí: v naší působnosti je dohlížet na činnost, fungování a existenci Českého rozhlasu. Rada v žádném případě není připomínkovým místem k legislativě. Pokud bychom přijímali kolektivní usnesení hodnotící konání parlamentu či politických stran, překračovali bychom zákon, proti čemuž se rázně ohrazuji,“ prohlásil Petr Žantovský.
Hanba Okamurovi, reagoval na šéfa sněmovny radní Czendlik
S Žantovským však nesouhlasil radní Zbigniew Jan Czendlik, zvolený zástupci současné opozice. „Na rozdíl od kolegy vnímám roli člena Rady trochu jinak, neboť věřím, že naším posláním je mimo jiné chránit veřejný zájem. Chci se výrazně distancovat od slov předsedy SPD a Poslanecké sněmovny Tomia Okamury přednesených na půdě parlamentu. Pan Okamura se staví do role lídra změn, avšak jeho výroky o tom, že je „sprosté a nemorální platit za něco, co nepoužívám a co navíc pracuje proti zájmům mojí země a mého národa“, se mě jako člena této rady silně dotýkají. Český rozhlas rozhodně nepracuje proti zájmům této země ani jejího národa,“ konstatoval Czendlik.
„Argument týkající se placení neužívaných služeb považuji za nepřípadný – sám přispívám na školství, ačkoliv jsem studoval v Polsku a děti nemám. Jako občan české státní příslušnosti s polskou národností a zástupce menšin vnímám tato slova velmi citlivě. Český rozhlas tu není proti nikomu a rád bych tímto vyjádřil podporu jeho zaměstnancům,“ dodal radní Czendlik. Rozhlasu se zastal také radní Jiří Dohnal, dlouholetý pracovník tohoto veřejnoprávního média, kterého podle jeho slov velmi mrzí neustálé napadání Českého rozhlasu a šíření tvrzení, že jeho hospodaření nepodléhá kontrole.
Dejme si pozor na provokace, nabádá radní Dohnal
„Funguje zde Dozorčí komise i Rada a výroční zprávy o hospodaření předkládáme Poslanecké sněmovně i Senátu. Český rozhlas se navíc kontrole ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu nikdy nebránil, což měl ve svém programu i generální ředitel při své kandidatuře. Ve veřejném prostoru přitom zaznívají nepravdivé mýty, například že Český rozhlas financuje Českou filharmonii,“ upozornil Dohnal, který od roku 1976 působil jako hudební redaktor rozhlasu.
„Zároveň bych chtěl varovat před podněcováním občanských nepokojů a apelovat na média i veřejnost k rozvaze. Vývoj situace může být velmi nebezpečný. Jako příklad z historie mohu uvést události z roku 1969 po hokejovém zápase, kdy stačila jediná provokace a dlažební kostka, aby vzplály emoce. Stačí malá jiskra, proto apeluji na to, aby se předešlo eskalaci a jakémukoliv násilí,“ dodal radní Dohnal, po kterém se k tématu už nikdo jiný nevyjádřil a Rada Českého rozhlasu tak nechala téma bez jakéhokoli usnesení.
