Článek
Bez předsedy zůstává už druhým měsícem Rada Českého rozhlasu, která ze zákona kontroluje hospodaření a činnost veřejnoprávního rozhlasu. Do letošního září ji vedl Ondřej Matouš, kterému ale vypršel šestiletý mandát radního a tím pádem i funkce předsedy. Tu vykonával nepřetržitě od ledna 2023, kdy byl do čela rady zvolen na dva roky a letos lednu byl ve funkci radními potvrzen. Matouš se do Rady Českého rozhlasu po měsíční přestávce vrátil, 14. října ho totiž Poslanecká sněmovna v tajné volbě do kontrolního orgánu rozhlasu zvolila podruhé. Vrátil se ovšem jako řadový radní, a tak nějak se očekávalo, že bude opět kandidovat na předsedu.
Mezitím se ale situace a rozložení sil v Radě Českého rozhlasu změnily. Jestliže v lednu 2023 a poté i 2025 mohl Matouš spoléhat na hlasy radních, které zvolili poslanci za bývalou vládní koalici (sám Matouš byl aktivním regionálním politikem TOP 09), nyní v devítičlenné radě převažují radní, které prosadily strany současné vládní koalice. Jaké je tedy aktuální složení „malé“ rozhlasové rady a politická podpora jednotlivých radních? Rada je nyní kompletní, tvoří ji těchto devět členů:
- Jitka Adamčíková – zvolena Senátem, patrně hlasy bývalé vládní koalice
- Miroslav Bobek – zvolen Poslaneckou sněmovnou, solitér, který má spíše blízko k vládnímu hnutí ANO
- Zbigniew Jan Czendlik – zvolen Senátem, patrně hlasy bývalé vládní koalice
- Jiří Dohnal – zvolen Poslaneckou sněmovnou, patrně hlasy bývalé vládní koalice
- Jakub Jíra – zvolen Poslaneckou sněmovnou, má blízko k SPD
- Ondřej Matouš – zvolen Poslaneckou sněmovnou, dříve bývalou koalicí, nyní patrně i hlasy ANO
- Oldřich Vágner – zvolen Poslaneckou sněmovnou, patrně hlasy bývalé vládní koalice
- Daniel Váňa - zvolen Poslaneckou sněmovnou, patrně hlasy vládní koalice (dříve pracoval pro ANO)
- Petr Žantovský – zvolen Poslaneckou sněmovnou, patrně hlasy vládní koalice (má blízko k SPD)
Pro zvolení předsedy je nutná nadpoloviční většina z devíti radních, tedy minimálně pět hlasů. Samotné úterní volbě na veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu předcházelo neveřejné setkání radních, na kterém ladili program veřejné schůze. Nutno dodat, že tato neveřejná setkání už léta praktikuje i Rada České televize, v obou případech přitom jde o nezákonný postup, protože veškerá jednání těch rad mají být veřejná. Díky těmto neveřejným „poradám“ se na veřejnost nedostanou dost důležité informace o názorech jednotlivých radních, protože ti si rozdílné postoje vyříkají za zavřenými dveřmi a pro veřejnost se už sehraje „selanka“, kde se sporné body vůbec nevytahují.
Radní Jakub Jíra, bývalý předseda Ondřej Matouš a Miroslav Bobek na úterním jednání Rady Českého rozhlasu.
Nezákonné neveřejné porady radních Českého rozhlasu
Každopádně už na úterním dopoledním neveřejném setkání radních panovala dusná atmosféra, což prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích potvrdila čerstvá radní Jitka Adamčíková. Ta necelé dvě hodiny před začátkem úterního veřejného jednání rady napsala:
„Dnes odpoledne zasedne Rada Českého rozhlasu. Požádala jsem své kolegy v Radě, abychom se na dnešním jednání vyjádřili k rychlosti projednávání zrušení televizních a rozhlasových poplatků, a především k tomu, zda a nakolik byla v legislativním procesu zohledněna odborná stanoviska.
Vím, že Rada ČRo nemá komentovat politické motivace zákonodárců ani podporovat konkrétní politická řešení. To ale neznamená, že nemá reflektovat, pokud legislativní změny mohou zásadně ovlivnit schopnost Českého rozhlasu plnit jeho veřejnou službu.
Rada není jen kontrolním orgánem hospodaření a činnosti rozhlasu. Zastupuje také veřejnost, které je jeho služba určena.
Už z prvních reakcí kolegů je zřejmé, že na tuto otázku nemusí panovat v Radě shoda. A je to tak správně. Vážím si toho, že veškeré diskuse v rozhlasové radě, kterých jsem se coby radní zúčastnila, byly dosud věcné, neútočné. Věřím, že tomu tak bude i dnes.“
Jednání Rady Českého rozhlasu jsou ze zákona veřejná, radní se ale před schůzí pravidelně setkávají za zavřenými dveřmi.
Matouš na předsedu ani nekandidoval. Přitom chce
Na dopoledním neveřejném setkání radních se „upekla“ i procedura volby předsedy a druhého místopředsedy Rady Českého rozhlasu. Především tedy to, že volební komisi bude tvořit právě Jitka Adamčíková, Zbigniew Jan Czendlik a novopečený radní Jakub Jíra, který se zasedání rady účastnil vůbec poprvé. Před veřejným zasedáním rady kolovaly spekulace, že si Ondřej Matouš v případě volby ředitele posvětí hlasy z tábora radních zvolených zákonodárci současné vládní koalice, tedy hnutím ANO a především SPD. Pět hlasů by získal, pokud by pro něj hlasovali radní Bobek, Jíra, Váňa, Žantovský a pokud by si Matouš dal hlas sám sobě.
Realita ale byla úplně jiná. Radní sice zvolili volební komisi ve složení Adamčíková – Czendlik – Jíra, přičemž předsedkyní komise se stala Adamčíková, Matouš ale na předsedu vůbec nekandidoval. Když Adamčíková vyzvala radní, aby podávali návrhy na kandidáty, neozval se nikdo a tak sama navrhla Oldřicha Vágnera, v současnosti jediného člena vedení Rady Českého rozhlasu (od letošního května je prvním místopředsedou), který úterní schůzi ze své pozice vedl. Vágner nominaci přijal, ale v tajné volbě získal jen tři hlasy, pět volebních lístků bylo neoznačených a jeden radní se volby vůbec nezúčastnil. Volební procedura komisi umožnila vyhlásil druhé kolo volby předsedy, do kterého Adamčíková opět navrhla Vágnera, ten však nominaci nepřijal a tím bylo „vymalováno“. Třetí kolo podle regulí nebylo možné a volba se musí zopakovat do 30 dní od neúspěšného druhého kola volby.
Jediným kandidátem na předsedu Rady Českého rozhlasu byl Oldřich Vágner, získal ale jen tři z pěti potřebných hlasů.
Úplně stejně dopadl i pokus o zvolení druhého místopředsedy Rady Českého rozhlasu. Vlastně ještě hůř. Ve chvíli, kdy radní Adamčíková vyzvala radní, aby navrhovali kandidáty, ozval se radní Dohnal, který do místopředsednické funkce navrhl Matouše, který si však pomýšlí na předsednický post. Matouš následně nominaci nepřijal a tím první kolo skončilo. Do druhého kola už nikdo nikoho nenavrhl a volba se tak bude muset opět do 30 dní zopakovat. Vedení rozhlasové rady tak dále zůstává na jediném místopředsedovi Oldřichu Vágnerovi, kterému během úterní veřejné schůze bývalý předseda Matouš dával jasně najevo, že nezvládá procedurální vedení schůze.
Vadí hlasy radních za SPD nebo Babišův tlak na ředitele?
Nabízí se otázka, proč nikdo kromě Vágnera na předsedu Rady Českého rozhlasu nekandidoval, když ambice Matouše jsou naprosto zřejmé? Vysvětlení je dvojí. K volbě došlo v rozjitřené atmosféře, kdy premiér Andrej Babiš označil generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala za „aktivistického ředitele“ a vyzval ho k rezignaci jen proto, že ho Zavoral vyzval k veřejnému jednání o budoucnosti financování médií veřejné služby. Radní jsou dlouhodobě s prací ředitele Zavorala spokojeni, což dokládá pravidelné schvalování maximálních možných bonusů generálnímu řediteli. Ze strany Babiše je ale už delší dobu patrný tlak, aby Zavoral ve funkci nepokračoval. A v radě je zjevně pět členů tak či onak blízkých současné vládní koalici. K případnému odvolání ředitele Zavorala by bylo potřeba šesti hlasů. Vznikl by tak tlak na nového předsedu, aby získal ještě jeden potřebný hlas pro Zavoralovo odvolání (byť současnému řediteli už za rok a něco končí druhý šestiletý mandát).
Druhé vysvětlení je jednoduché. Matouš se nechce „ušpinit“ tím, že bude do předsednické funkce zvolen hlasy radních, které ve sněmovně zvolilo hnutí ANO a především SPD, které platí za největší odpůrce České televize a Českého rozhlasu. Vždyť právě podle scénáře SPD se odehrál pátečně-sobotní maraton schvalování zákona o financování České televize a Českého rozhlasu, který má zrušit televizní a rozhlasový poplatek a převést toto financování na státní rozpočet. Připomeňme, že předseda SPD a zároveň Poslanecké sněmovny Tomia Okamura během tohoto jednání řekl: „Je to tak neuvěřitelně sprosté a nemorální platit za něco, co nepoužívám, a co navíc pracuje proti mým zájmům, proti zájmům mojí země a mého národa. To je opravdu, jak říkají Židé, chucpe.“
Chování SPD je natolik za hranou a všem radním rozhlasu je to jasné, že musí být opravdu složité rozhodování nechat se zvolit za předsedu kontrolního orgánu Českého rozhlasu hlasy lidí, které do rady prosadila právě SPD. Včetně toho nejmladšího, který se proslavil natáčením podcastů pro Tomia Okamuru.
