Článek
Jen pro úplnost, starobní důchod je renta, kterou člověk dostává, když se dožije určitého věku a zároveň odspořil danou dobu v rámci sociálního pojištění. Mluvíme o tzv. 1. důchodovém pilíři, který je povinný a je zde zachovaný princip zásluhovosti a solidarity. Vyšší odvody na důchodovém pojištění znamenají vyšší starobní důchod, ale výše penze se s vyšším příjmem zvyšuje pomaleji.
Pravda je taková, že penzisti se nikdy neměli tak dobře jak nyní. Průměrná výše náhradového poměru, což je poměr průměrného důchodu a průměrné hrubé mzdy, u nás dosahuje 45 %. Je to sice podprůměrná hodnota v rámci zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), ale zároveň nejvyšší, kterou kdy Česko dosáhlo. Náš penzijní systém je velice solidární. Lidé, kteří mají příjem ve výši 50 % průměrné mzdy, mají dnes náhradový poměr ve výši 78 %, tedy výše jejich penze odpovídá více než třem čtvrtinám jejich příjmu. Naopak člověk, který měl příjmy dvojnásobné oproti průměrné hrubé mzdě, dostane pouze 38 %. Čím je příjem vyšší, tím náhradový poměr klesá.
Tento trend je ale neudržitelný. Jak ukazuje obrázek číslo 1, aktuálně jsou v produktivním věku tzv. „Husákovy děti.“ Jedná se o extrémně silné populační ročníky, kterým je nyní 54-64 let. V 70. letech se totiž hojně rozdávaly novomanželské půjčky, stát podporoval rodinu a pracující matky, což vedlo k populační explozi, viděno dnešním pohledem.
A i přesto, že na jednoho starobního důchodce pracují skoro tři aktivní lidé, je důchodový systém v deficitu. Jednoduše stát vydává více prostředků, než vybere na sociálním pojištění.
Obr. č. 1: Věková pyramida dle pohlaví a jednotek věku (Zdroj: ČSÚ)
Za 16 let, až tito lidé budou v důchodovém věku, budeme proto mít velký problém – na starobního důchodce budou pracovat pouze dva lidé. Náhradový poměr tak klesne někam pod udržitelných 30 %.
Pokud by k tomuto nedošlo a stát by rozhazoval prostředky stejně, jako za minulých 2 vlád, narazili bychom na tzv. dluhovou brzdu. Jedná se o zákon, který stanovil, že pokud se zadlužení dostane na 55 procent HDP, musí být ihned všechny veřejné rozpočty na nule nebo kladné. Ať už jde o kasu státu, krajů, obcí. Reálně by se tak zastavili všechny výdaje z těchto rozpočtů. Díky konsolidačnímu balíčku a reformě penzí, která je aktuálně v poslanecké sněmovně, bychom se na dluhové brzdy měli dotknout okolo roku 2032. To stále nejsou dobré vyhlídky, ale bez nich by nám tento scénář hrozil asi o 5 let dříve.
Dle Českého statistického úřadu činila průměrná hrubá mzda ve 3. čtvrtletí roku 2023 46 013,-Kč. Pokud bychom na ni aplikovali náhradový poměr 27 % tak by průměrný starobní důchod činil asi 12 500,- Kč. A rozhodně by na něj neměli nárok všichni z nás. Samozřejmě, průměrná mzda se sice bude zvyšovat také. Je však očividné, že v době odchodu do důchodu dnešních třicátníků a čtyřicátníků bude důchod tvořit výrazně menší část příjmu, na který byli zvyklí. Pokud si tedy už teď nedokážete představit, že byste s těmito prostředky dokázali vyžít, je načase začít investovat.
Pokud je vám 40 a méně let a na starobní důchod si nic neodkládáte, měli byste to urychleně změnit. Vyhledejte finančního poradce a začněte investovat. Přesně určí, kolik musíte měsíčně investovat, abyste docílili svého cíle. Pokud byste například chtěli mít rentu 20 000,- Kč měsíčně ve starobním důchodu a je vám 40 let, musíte nyní investovat 4000,- Kč/měsíc po dobu, kdy budete v produktivním věku. A tuto částku pravidelně navyšovat o inflaci! Pamatujte tedy, že čím dříve začnete, tím méně budete muset investovat. Čas a složené úročení vám pomůže k cíli.
