Článek
Nezaměstnanost v České republice už 12 měsíce nepřesáhla 4 % a aktuálně se drží jen na 3,6 %. Zaměstnavatelé dlouhodobě trpí nedostatkem kvalitních lidí, a proto se je snaží přilákat různými benefity a výhodami. Mezi nejčastější patří stravenky, nebo příspěvky na stravné, flexibilní pracovní doba, dovolená navíc. Jiní zaměstnavatelé nabízí sick days, firemní akce či příspěvky na produkty podporované státem pro přípravu na stáří. Právě sem patří dlouhodobý investiční produkt (DIP), doplňkové penzijní spoření (DPS), životní pojištění, či pojištění soběstačnosti.
Výše zmíněné benefity mají společného jmenovatele - jsou daňově zvýhodněné. Nás ale dnes zajímají příspěvky na produkty podporované státem pro přípravu na stáří. Na všechny tyto produkty může jeden zaměstnavatel přispět až 50 000,- Kč ročně. Je to pro něj daňově uznatelným nákladem. Nepodléhá dani z příjmu (15 %) pro zaměstnance a stejně tak z něj neplatí sociální (7,1 %) a zdravotní pojištění (4,5 %). Pokud by stejnou částku dal zaměstnavatel svým lidem „na pásku“, musel by navíc odvést sociální (25 %) a zdravotní pojištění (9 %) při výplatě.
Pokud by tedy měl zaměstnanec 1000,- Kč hrubého ve výplatě, tak zaměstnavatele to reálně vyjde na 1340,- Kč. Zaměstnancovi ale na bankovní účet přijde v čistém 734,- Kč. Když vám tedy zaměstnavatel dá 1000,- Kč jako příspěvek na DIP, DPS, nebo na jiný produkt, reálná úspora činí 340,- Kč a svému podřízenému dá navíc 266,- Kč. Rozdíl je celkově 606,- Kč! A to už je velmi výrazný důvod, proč se při vyjednávání o podmínkách zaměstnání neptat pouze na mzdu, ale i na možnosti, jak ji případně doplnit i výše uvedenými benefity. Vyplatí se to oběma stranám.
Od 1. 1. 2024 navíc nemusí za určitých podmínek účastník DPS při jednorázovém vyrovnání danit tento příspěvek zaměstnavatele 15 %. U DIP platí 3letý daňový test. Příjmy z prodeje cenných papírů jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud jsou tyto cenné papíry drženy po dobu minimálně tří let. Takže tyto dva produkty jsou výhodné i z tohoto důvodu.
