Hlavní obsah
Věda a historie

72. výročí zapomenutého plzeňského povstání proti komunismu

Foto: Archiv Západočeské galerie Historie Plzeňska

Protest na náměstí Republiky 1953

Tohoto povstání se zúčastnilo okolo 20 000 lidí, kteří obsadili téměř celou Plzeň a dokonce stihli učinit takovou malou „defenestraci“. I přesto se na něj dnes téměř zapomnělo. Pojďte si ho se mnou připomenout.

Článek

Jak to začalo?

1. června 1953 byla provedena velmi kontroverzní komunistická měnová reforma, která měla za cíl snížit obrovský státní dluh, způsobený mimo jiné velkými zásahy do ekonomiky v prvních letech nového režimu.

To se sice povedlo, ale za cenu okradení obyvatel o většinu jejich úspor. No a v kombinaci s výrazným zvýšením cen to dokázalo lidi opravdu naštvat (což je ještě slabé slovo).

Výsledkem bylo okolo 130 stávek a demonstrací po celé zemi, z nichž největší bylo právě plzeňské povstání.

Povstání

Když vyrazili dělníci v pondělí 1. června do práce, ve vzduchu bylo cítit silné napětí. Byli rozhořčeni novým rozhodnutím vlády a začali tvořit malé hloučky demonstrujících, které se nakonec na (dnešním) náměstí Republiky před radnicí spojily v dav čítající přibližně 20 000 lidí. Přidali se též studenti.

Demonstrující chtěli vyjednávat, a tak vyslali na radnici dva své zástupce. Ti však byli zatčeni.

Dav tedy radnici obsadil a učinil takovou první pomyslnou plzeňskou „defenestraci“. Vyházeli totiž Gottwaldovy a Stalinovy busty z okna a nahradili je obrazem Edvarda Beneše.

Dále obsadili rozhlas, soud a dokonce se i pokusili o osvobození politických vězňů z věznice Bory, to se jim však nepovedlo.

Nakonec úspěšně obsadili většinu Plzně.

Násilné potlačení

Do Plzně byly povolány obrovské posily ze všech možných ozbrojených složek - od StB až po armádu.

Těm se během odpoledne povedlo opět převzít kontrolu nad městem. Celé povstání tedy trvalo jen pár hodin.

Oběti povstání:

  • 2 lidé později podlehli střelným zraněním
  • přibližně 200 raněných demonstrantů
  • 48 raněných členů ozbrojených složek
  • 331 odsouzených v politických procesech

Později téhož dne proběhla v Plzni ještě další demonstrace - na podporu režimu. Při té byl zničen pomník TGM na dnešním náměstí T. G. Masaryka (Masarykův pomník na tom samém místě též roku 1940 strhli nacisté). Po revoluci byl však obnoven.

No a jaké je ponaučení? Takto to dopadá, když se stát snaží zasahovat do ekonomiky (i s cílem něco zlepšit). Většinou to skončí přesně naopak. V extrémních případech i tak, že vám musí vzít většinu peněz, aby nezkrachoval.

Zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88sk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD_(1953)
https://plzenoviny.cz/menova-reforma-v-roce-1953-pripravila-lid-o-uspory-nejhlasiteji-se-ozvali-v-plzni/
https://www.abczech.cz/Plzenske-povstani-1953-P7035683.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz