Článek
Veškerá jednání na Floridě mezi Zelenským a Trumpem tak byla jen divadlem pro veřejnost - především pro tu americkou, protože u většiny ukrajinské veřejnosti už Trump důvěru dávno ztratil. Důvěru evropské veřejnosti ostatně také. Po posledních jednáních sice nechyběla obvyklá optimistická prohlášení o tom, že „mír je na dosah ruky“ a že „dohoda je na devadesát procent hotová“, ale to byla všechno jen zbožná přání: jednak těch „deset procent“ bylo naprosto zásadních, protože v nich jde o nepřijatelný požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala i té části Donbasu, kterou ještě kontroluje, ale především: u jednání nebylo přítomno Rusko. A Rusko žádný mír nechce, a proto už teď veřejně prohlašuje, že bez odstoupení zbytku Donbasu žádnou dohodu nepřijme.
Trump je příliš slabý na to, aby si ústupky na Rusku silou vynutil, a zřejmě nic takového ani nechce. Reakce Ruska na americký zásah proti venezuelskému prezidentu Madurovi, spojenci Ruska, byla velmi mírná a omezila se na slovní protest. Podobně to dopadlo po bezprecedentních Trumpových vyhrůžkách Dánsku, americkému spojenci v NATO, že si USA vezmou Grónsko, případně i silou. To naznačuje, že Rusko a USA se v zákulisí domluvily. Trump, jehož naděje na skutečnou Nobelovu cenu míru se rozplynuly, je zřejmě ochoten nechat Putinovi volnou ruku na Ukrajině a možná i ve východní Evropě, pokud bude na oplátku souhlasit, že Latinská Amerika je zase výlučnou sférou vlivu USA, a bude mlčky souhlasit s anexí Grónska.
Pro Ukrajinu nyní existují zřejmě jen dvě reálné možnosti: „ruský mír“, tj. ukrajinská kapitulace, anebo další boj. V něm se může Ukrajina ještě dlouho bránit, ale ne vojensky zvítězit. Může jen spoléhat na to, že se Rusko vyčerpá, anebo že Putin zemře. To by jistě nebyl špatný výsledek. Bohužel, pravděpodobnější je, že Rusko po mnoha měsících nebo i letech nakonec zbytek Donbasu za obrovských vlastních ztrát obsadí vojensky. Pak už budou jednání o postoupení území zbytku Donbasu Rusku zbytečná.
Jak kapitulace, tak i vojenské obsazení Donbasu Rusy bojem jsou špatným řešením jak pro Ukrajinu, tak pro Evropu, protože posílí Rusko. Podepíše-li Zelenskyj kapitulaci, bude politicky smeten, bude-li bojovat dál, bude obviňován z prodlužování války a činěn zodpovědným za další lidské ztráty. Souhlas s kapitulací ale může mít horší následky: mohl by na velmi polarizované Ukrajině vyvolat občanskou válku.
Nemáme žádné morální právo říkat Ukrajincům, která z obou variant je méně špatná, a jak se mají zachovat, protože jsou to oni a nikoliv my, kdo bojují. Mohu zde jen tlumočit názor několika svých ukrajinských přátel, se kterými jsem na toto téma v poslední době mluvil: být poražen na bojišti silnějším nepřítelem není hanba; vyklizení pozic bez boje a kapitulace ale ano.
