Článek
Po celá desetiletí to byla ultimátní mantra každé zodpovědné rodiny. „Uč se, ať se dostaneš na vysokou školu. Bez diplomu z tebe nic nebude a skončíš u lopaty.“ Vysokoškolský titul se stal zlatým teletem moderní společnosti. Považovali jsme ho za neprůstřelnou vstupenku do vyšší střední třídy, za nezpochybnitelný důkaz inteligence a za záruku celoživotní kariérní jistoty.
Tato společenská mantra se ale v posledních letech začala hroutit. A nezačala se hroutit proto, že by o tom rozhodli akademici nebo politici v parlamentech. Rozhodl o tom volný trh.
Globální giganti, kteří dnes udávají tempo světové ekonomiky – firmy jako Google, Apple, IBM, Microsoft, Tesla, ale i konzervativní poradenské a auditorské kolosy jako EY, PwC či Deloitte – udělali nedávno něco naprosto nemyslitelného. U obrovského množství svých pozic potichu, ale definitivně vyškrtli vysokoškolský diplom z povinných požadavků pro přijetí. Pochopili totiž jednu zásadní věc. V éře exponenciálního technologického růstu přestal být tradiční diplom spolehlivým filtrem na talenty.
Konec monopolu v řeči tvrdých čísel
Pokud si myslíte, že jde jen o dočasný marketingový výstřelek několika firem v Silicon Valley, tvrdá data vás rychle vyvedou z omylu. Rozsáhlá analýza výzkumného institutu Burning Glass (dnes Lightcast) zkoumala miliony pracovních inzerátů a zjistila šokující trend, kterému se dnes v ekonomii říká Degree Reset (reset titulů). Během pouhých několika let zaměstnavatelé v USA a západní Evropě odstranili požadavek na vysokoškolský diplom u 46 % pozic se střední kvalifikací a u více než 30 % pozic s vysokou kvalifikací.
Firmy totiž plošně přecházejí na takzvaný skills-based hiring, tedy nábor založený čistě na prokazatelných dovednostech. Proč se to děje? Důvody jsou čistě pragmatické a ekonomické. Znalosti se dnes mění tak rychle, že takzvaný „poločas rozpadu dovedností“ (doba, za kterou vaše naučené znalosti zastarají a ztratí hodnotu) klesl v technologických oborech pod pět let. To znamená, že to, co se student prvního ročníku učí v září z učebnice, je v době jeho státnic naprosto prehistorická informace.
Univerzitám navíc trvá roky, než vůbec navrhnou nový studijní obor a schválí ho přes zkostnatělé akreditační komise. Dnešní firmy ale potřebují lidi, kteří se učí rychleji, než se stihnou měnit oficiální akademické plány.
Ztráta signálu a inflace titulů
Vysokoškolský diplom fungoval po generace jako spolehlivý signál. Zaměstnavateli říkal: Tento člověk je vytrvalý, dokáže se podřídit systému a má určitou kapacitu inteligence. Jenže tento signál přestal fungovat.
Došlo k masifikaci vysokého školství. Zatímco dříve měl diplom zlomek populace, dnes se vysoké školy staly masovou záležitostí. Nastala brutální inflace titulů – bakalářský diplom je dnes na trhu práce vlastně jen nová maturita. Když má diplom každý druhý, ztrácí papír svou rozlišovací hodnotu.
Druhým, ještě fatálnějším důvodem je umělá inteligence. Jak jsme si detailně rozebrali v mém článku o zrození AI proletariátu, umělá inteligence dnes bleskově automatizuje přesně tu rutinní kognitivní práci, kterou dříve vykonávali čerství absolventi vysokých škol. Zaměstnavatelé zjistili, že pětiletý diplom jim sice zaručí, že člověk umí dlouho memorovat fakta a odškrtávat úkoly, ale nezaručí jim to hlavní. Kognitivní flexibilitu, kreativitu a schopnost řídit AI tak, aby tvořila skutečnou hodnotu.
Korporace staví vlastní univerzity
Velcí hráči si navíc spočítali další tvrdý fakt. Zjistili, že i když naberou držitele prestižního diplomu, musí ho první rok za obrovské peníze kompletně přeškolit na realitu praxe. Položili si tedy logickou otázku. Proč máme vyžadovat pětileté formální vzdělání, když si ty lidi můžeme za zlomek času a nákladů vychovat sami přesně na míru?
A tak začaly vznikat mocné alternativní cesty. Google spustil své šestiměsíční programy Career Certificates, které u mnoha svých pozic bere jako plnohodnotný ekvivalent vysokoškolského studia. Amazon investuje miliardy do programu Career Choice, IBM rozjelo SkillsBuild. Tyto giganty učí přesně to, co aktuálně potřebují. Rychle, levně a bez zbytečné byrokratické omáčky (busyworku), kterou si absolventi musí protrpět ve standardním systému, o čemž jsem podrobně psal v textu o takzvaném Syndromu BOZP.
Zároveň to otevírá dveře obrovské diverzitě talentů. K fascinujícím kariérám se dnes dostávají lidé ze slabšího socioekonomického prostředí, kteří by si pětileté studium na univerzitě nikdy nemohli dovolit, ale mají geniální analytické schopnosti, které prokážou v praktickém testu.
Česká past a ekonomická devastace
Tento globální posun k dovednostem je obrovskou příležitostí. Česká republika se k němu ale zatím staví zády. České prostředí je totiž historicky paralyzováno svou orientací na formální kvalifikace. Jsme národ, který miluje razítka, tituly a „papíry“. Tento kulturní zvyk, zděděný ještě z dob byrokracie devatenáctého století, nás dnes ale ekonomicky stahuje ke dnu.
Mnoho našich firem a státních institucí uvízlo v přesvědčení, že bez titulu to nejde, a tak oddělení lidských zdrojů (HR) dál strojově filtrují životopisy podle kolonky „vzdělání“. Výsledkem je obrovský, uměle vytvořený nedostatek talentů. Zatímco zahraniční firmy nabírají šikovné dvacetileté samouky, kteří mají za sebou intenzivní programátorský bootcamp nebo si sami postavili fungující e-shop, české firmy akně čekají na absolventy s papírem, kteří mnohdy reálnou praxi viděli jen z rychlíku.
Držení se tohoto zastaralého modelu nás připravuje o obrovské peníze. Zpomaluje inovace, brzdí růst produktivity a vede k fatálnímu úniku talentů. Mladí, draví a kreativní lidé odcházejí pracovat pro zahraniční korporace nebo zakládají vlastní startupy, kde se jich na diplom nikdo neptá. Země, které rychle přecházejí na model dovedností, získávají drtivý technologický náskok.
Co musí udělat firmy a co rodiče
Pokud nechceme jako ekonomika skončit v propadlišti dějin, musí české firmy okamžitě změnit svůj přístup. Musí zahodit automatické filtry na vysokoškolské tituly u profesí, kde to není legislativně nutné. Místo kontroly papírů musí zavést praktické testy dovedností, nabírat juniory podle jejich potenciálu a budovat vlastní interní akademie.
A to nejdůležitější poselství směřuje k rodičům. Tato transformace by nás neměla děsit, je to totiž zpráva, která přináší obrovskou naději a úlevu.
Znamená to, že univerzity zaniknou? Samozřejmě, že ne. Pro vysoce specializované a regulované obory, jako je medicína, architektura nebo teoretická fyzika, bude hluboké akademické studium vždy nezbytné. Ale pro drtivou většinu moderních profesí ztrácí univerzita svůj monopol na úspěch.
Jako rodiče už nemusíme žít v panice, když naše dítě nezapadá do rigidní akademické šablony. Pokud je vaše dítě živelný lovec, o kterém jsme mluvili v textu o falešném ADHD, a raději programuje, tvoří videoobsah nebo opravuje motory, než aby sedělo nad učebnicí chemie, nepropadejte zoufalství. Není to konec světa. Je to jeho budoucí konkurenční výhoda.
Budoucnost totiž patří těm, kteří se dokážou rychle učit, plynule se adaptovat a odvážně tvořit. A to jsou dovednosti, které vám žádný papír s červenou pečetí na světě nezaručí. Pád zlatého telete je vlastně úžasným osvobozením. Otevírá nám cestu do světa, kde konečně přestává záležet na tom, kolik let jste poslušně odseděli v lavici, a začíná naplno záležet jen na tom, co skutečně umíte a kým jste.
Zdroje a další literatura:
- BURNING GLASS INSTITUTE / LIGHTCAST. The Emerging Degree Reset. 2022. (Rozsáhlá datová analýza prokazující strmý ústup od vyžadování vysokoškolských diplomů u milionů pracovních pozic v USA).
- WORLD ECONOMIC FORUM. The Future of Jobs Report. (Pravidelné globální zprávy analyzující přesun zaměstnavatelů od formálního vzdělávání k „skills-based hiring“ modelům a klesající poločas rozpadu dovedností).
- BERSIN, Josh. Global HR and Talent Trends. (Analýzy vzestupu podnikových akademií jako jsou Google Career Certificates a jejich dopad na tradiční trh práce).
- CAPLAN, Bryan. The Case Against Education: Why the Education System Is a Waste of Time and Money. Princeton University Press, 2018. (Rozbor „signaling theory“ – tedy toho, že diplom často slouží jen jako signál poslušnosti, nikoliv jako důkaz reálných dovedností a že masifikace vede k jeho inflaci).
Tento text je součástí ucelené úvahy o dopadech tradičního vzdělávacího systému na lidský potenciál a psychiku. Téma ekonomické transformace, dovedností budoucnosti a možností, jak mohou rodiče chránit budoucnost svých dětí, podrobně rozebírám v nezávislé práci Zlaté kapačky pro mrtvolu. Kniha je volně k dispozici ke čtení jako nekomerční digitální samizdat. Plné znění k prolistování najdete v mezinárodním archivu zde: https://archive.org/details/zlate-kapacky-skolstvi-1.1/mode/2up
