Past na poslušnost: Proč je český obdiv k čínskému drilu cestou do pekel

Zní to jako selský rozum, ale ve skutečnosti jde o fatální nepochopení systémové dynamiky a demografie. Zastánci tradičního, pruského školství u nás nechtěně adorují model, který by z České republiky udělal technologický skanzen. Čína totiž nepoužívá dril k výchově géniů. Používá ho jako ten nejbrutálnější inovační masomlýnek na planetě. A my si na rozdíl od ní nemůžeme dovolit luxus v něm naše děti semlít.

Podívejme se na čísla, která tuzemští milovníci „ticha ve třídě“ rádi přehlížejí. Vrcholem čínského vzdělávacího ekosystému je Gaokao, národní přijímací zkouška.

Čínský základní a střední vzdělávací systém není žádná mistrovská pedagogika. Je to tupý, centralizovaný algoritmus fungující na principu hrubé síly. Jeho cílem je algoritmizovat celou generaci k absolutní loajalitě, poslušnosti a strachu z chyby. Vymlátí z dětí jakoukoliv ochotu riskovat – tedy přesně tu vlastnost, která je pro inovace naprosto kritická.

Jak z tohoto prostředí mohou vůbec vzejít lidé, kteří dnes budují nejlepší světovou umělou inteligenci a inovativní decentralizované sítě?

Odpovědí je odolnost a statistika. V každé populaci se narodí určité procento dětí s tak silnou nervovou soustavou, vnitřní integritou a nezávislostí, že je ani pruský dril nedokáže zlomit. Tito lidé systémem projdou. Navenek odkývají, co se po nich chce, aby přežili, ale nenechají si sebrat schopnost ptát se „proč?“ a nenechají se zformátovat strachem z chyby.

Když tito přeživší mutanti dorazí na vysoké školy a do vývojových laboratoří, stávají se z nich nezastavitelní inovátoři. Český fanoušek tvrdé ruky se při pohledu na ně tetelí blahem a myslí si, že je stvořil systém. Omyl. Oni neinovují díky systému, ale navzdory němu. Jsou to ti, které se nepodařilo zničit.

Tady narážíme na tu největší tragédii českých zastánců „starých dobrých pořádků“. Společnost s 1,4 miliardou obyvatel si může s klidem dovolit obětovat a zlomit 95 % populace. Udělá z nich poslušné plátce daní a kolečka ve stroji, protože těch zbylých 5 % nezlomných jedinců jí stále vygeneruje armádu milionů špičkových inženýrů.

My jsme desetimilionová země. Nemáme miliardovou základnu na rozhazování. Pokud český ředitel nebo učitel s hrdostí aplikuje pruský filtr – tedy systém, který trestá odchylky, nutí všechny do jedné šablony a učí děti, že chyba se trestá pětkou – páchá inovační sebevraždu našeho státu. Když zformátujeme k poslušnosti 90 % českých dětí, zbude nám v absolutních číslech taková hrstka inovátorů, že s ní nedokážeme konkurovat ani průměrnému asijskému městu, natož světu.

Zatímco Čína může jet na demografickou hrubou sílu, Západ a Evropa zvlášť musí radikálně změnit hru. Naší jedinou šancí na přežití je stoprocentní výtěžnost lidského potenciálu.

Nemůžeme si dovolit odepsat jediné dítě jen proto, že nezapadá do tabulek centrálně řízeného školství. Potřebujeme opustit model továrny a přejít k vysoce autonomním, decentralizovaným modelům vzdělávání. Školství nesmí být filtr na poslušnost, musí to být inkubátor odvahy a soběstačnosti.

Pokaždé, když u nás někdo volá po návratu k drilu a srovnání do latě, nevolá po excelenci. Volá po tom, abychom z našich dětí udělali levnou, vystrašenou a nekonkurenceschopnou montovnu. Čína si pruský model dovolit může. My při něm zemřeme.