Článek
Úkol polského armádního sboru
V pátek 24. března 1944 povolali velitele polského II. armádního sboru generála Anderse do hlavního stanu britské 8. armády do Vinchiaturu. Spojenecké velení mu prezentovalo další taktické plány a cíle invaze v Itálii. Zároveň sdělilo, že polskému II. armádnímu sboru bude přenecháno dobytí kláštera Monte Cassino.
Generál Anders dostal deset minut na rozmyšlenou.
Neuvažoval o úkolu dlouho. Sovětská propaganda tehdy tvrdila, že polští vojáci nechtějí proti Hitlerovi bojovat. Dobytí Monte Cassina považoval velitel polského sboru za čestný úkol, který bude mít nesmírný vliv na duch polského národa.
Navíc se domníval, že pokud by Poláci nebojovali o Monte Cassino, spojenecké velení by je vyslalo k podpoře přechodu řeky Rapido a jejich ztráty by rozhodně nebyly menší.
Klamný manévr Spojenců
Přestože i třetí bitva o Monte Cassino skončila úspěchem Němců, moc dobře si uvědomovali, že přijdou další útoky. Svědčí o tom hlášení, v kterých důstojníci uváděli, že nepřítel se těžko smíří se ztrátou prestiže.
Základem plánu Spojenců pro čtvrtou bitvu byl klamný manévr. Polní maršál Kesselring měl být přesvědčen, že velení nepřítele pochopilo, že Gustavovu linii nemůže prolomit a jeho armády napadnou Řím ze severu.
Plán předpokládal, že Němci na nové místo vylodění přesunou svoje zálohy. Za tím účelem Spojenci provedli řadu úhybných manévrů, včetně maskování s použitím atrap, falešných rádiových zpráv, částečných přesunů vojsk, apod.. Tato taktika zabrala a Kesselring nařídil převelení dvou divizí do předpokládaného prostoru vylodění. Někteří velící generálové Wehrmachtu dokonce odešli na dovolenou, protože předpokládali, že boje začnou později.
Nová německá obranná linie
Přesto Němci nijak nezaháleli. Za Gustavovou linií měli vybudovaný další obranný val, který byl její součástí, nazvaný Sengerův uzávěr. Nové zákopy, další minová pole, pevnůstky, překážky z ostnatého drátu a další zařízení začali stavět na tzv. Gótské linii. Tato hráz však nebyla stavěna jen kvůli Cassinu.
Němci ke všemu pomalu opevňovali staré město Piedimonte v údolí Liri. Chtěli z něj udělat nové Monte Cassino. Jenže Spojenci na tom byli daleko lépe. Na rozdíl od unaveného a vyčerpaného nepřítele měli odpočaté a svěží zálohy a výrazně kvalitnější logistické zázemí.
Video „Závěrečná bitva o Monte Cassino - Operace Diadem“. Délka videa jedenáct a půl minuty. Anglický jazyk, české automatické titulky. Zdroj: YouTube.cz
Silné spojenecké nasazení
V pondělí 17. dubna 1944 začal přesun padesáti tisíc vojáků polského II. armádního sboru do prostoru okolí města Cassina. Proti Polákům stál prořídlý 3. parašutistický pluk (Fallschirmjäger-Regiment 3) pod velením plukovníka Heilmanna.
Ve čtvrtek 11. května 1944 za mlhavého, deštivého a blátivého počasí spustilo tisíc šest set děl bubnovou palbu na postavení překvapených Němců. Hodinu po zahájení palby se do akce pustil francouzský expediční sbor s cílem obsadit jižní stranu údolí Liri. Na frontu širokou třicet pět kilometrů bylo nasazeno tolik spojenecké techniky, že na jeden kilometr připadlo 43 děl, 57 tanků a 85 letadel, nepočítaje pěchotu s ručními a protitankovými zbraněmi.
Půldruhé hodiny po dělostřelecké přípravě nastoupili Poláci. Dva prapory 5. pěší divize Kresowa se přes silnou německou palbu hnaly na kótu číslo 517, tzv. Hřeben přízraků. Jednotky chvíli po začátku útoku dosáhly dvacetiprocentních ztrát a po dobytí vrcholu byly oba prapory téměř vyhlazeny.
Mimořádné nasazení Poláků
Dalším útvarům se však dařilo postupovat a obsazovat další cíle. Přesto generál Anders musel stáhnout jednotky, jejichž vojáci byli úplně vyčerpáni nebo v šoku.
Obrovské úsilí Poláků ulehčovalo boje britským jednotkám v údolí Liri. Platili za to ztrátami nejen lidskými, ale přicházeli i o děla a tanky. Získali krvavou zkušenost, že pro boj v horách je četa příliš velkou jednotkou s těžkou výstrojí.
Zkušení němečtí výsadkáři se dokázali rychleji orientovat a improvizovat. Z vraků spojeneckých tanků budovali vlastní opevněná kulometná hnízda. Řadu dalších opěrných bodů, na které nasadili mimořádně nebezpečné odstřelovače, si dokázali postavit prakticky z čehokoliv.
Krvavý Hřeben přízraků
Díky nasazení Poláků se dařilo i Francouzům, zejména jednotkám marockých střelců a alžírské 3. pěší divize. Její narychlo sestavené horské skupině se podařilo přejít hory Aurunci, což Němci i sami Spojenci považovali za nemožné.
Casinno tak bylo stále více obkličováno a odtrhováno od německé dělostřelecké podpory a dalšího zázemí. Mimo Francouzů na něj postupovala slavná 78. divize britského XIII. sboru. Cestu jim však zatarasil 1. prapor 1. výsadkového pluku německých výsadkářů.
Polákům se podařilo obsadit celý Hřeben přízraků, ale protiútok německé 1. výsadkové divize je zase vytlačil.
Konečná fáze
Generál Anders již vyčerpal všechny zálohy. Nakonec nasadil poslední improvizovaný prapor složený z řidičů, písařů a mechaniků, ale i ten musel brzy stáhnout.
Vytrvalým marockým horským jednotkám Goumiers, které byly součástí alžírské divize, se podařilo přelézt hory v týle německé fronty u města Cassino a společně s Brity ho konečně obsadili.
Kolem půlnoci ze 17. na 18. května 1944 se zbývající němečtí výsadkáři z Monte Cassina stáhli pod ochranou tmy k nejbližší obranné linii, Sengerově závoře v oblasti Piedimonte. A za svítání si cestou v minových polích razil ke klášteru cestu polský 12. hulánský pluk.
V 09.45 vstoupila do prázdného opatství jednotka o třinácti mužích pod velením podporučíka Gurbiela. Uvnitř našli šestnáct zraněných německých vojáků se dvěma saniťáky a praporčíkem hauptmannem Herbertem Beyerem. Ten ukázněně požádal o patnáct minut na přípravu než se vzdá do zajetí.
Červené vlčí máky
O pět minut později vystrčil podporučík Gurbiel větev s vlajkou 12. hulánského pluku, kterou narychlo sešil z vlajky Červeného kříže a modrého kapesníku a četař Czech zahrál na trubku krakovský Hejnal.
Z vrchu kláštera se polský velitel s hrstkou svých vojáků podíval do údolí, v kterém se vlnily lány červeného vlčího máku. V nich klečeli polští vojáci, kteří plakali dojetím z toho, že přežili tu hroznou řež.
Bitva o klášter Monte Cassino skončila.
Video „Hejnal na Monte Cassinu“. Délka videa padesát jedna sekund. Beze slov, jen hudba, české titulky. Zdroj: YouTube.cz
Červené máky na Monte Cassinu
namísto rosy polskou pily krev…
V těch mákách šel voják a hynul,
však než smrt silnější byl hněv!!!
Přejdou roky a staletí uplynou,
zůstanou stopy dávných dní…
A všechny máky na Monte Cassinu budou
rudější neb z polské vyrostou krvi!
Video „Projev generála Anderse při příležitosti patnáctého výročí bitvy o Monte Cassino - 18. května 1959“. Dokument obsahuje unikátní záběry, jeho délka je osm a půl minuty. Polský jazyk, české automatické titulky. Zdroj: YouTube.cz
Psáno pro Médium.cz
Celá série:
Bitva o Monte Cassino: Skála hltající polskou krev
Bitva o Monte Cassino: Odvážný čin
Bitva o Monte Cassino: Medvěd Wojtek
Bitva o Monte Cassino: Hrdinové
Bitva o Monte Cassino: Navždy zapsáno
Bitva o Monte Cassino: Šíleně smutný závěr
Zdroje:
Kniha Bitva o Monte Cassino, autor Janusz Pialkiewicz, rok vydání 2005;
Kniha Monte Cassino, autor Jaroslav Hrbek, rok vydání 1993.
Youtube.cz, „Velké bitvy historie-Monte Cassino 1944“
