Článek
Dnešní dobou spáchané škody na psychice dětí jsou prý nenapravitelné a poškodí je navždy. Statistiky to říkají jasně.
Nevěřím.
Když Američané v roce 1945 osvobodili koncentrační tábor Buchenwald, našli otrhané, špinavé, zavšivené a extrémně vyhublé chlapce. Většina z nich byla židovských a v lágru strávili minimálně rok. Každý z těch kluků zažil na vlastní kůži hrůzy, které otřásly i vojáky.
Nepochybně šlo o generaci trvale poškozenou válečnými traumaty. Po opuštění koncentračního tábora hochy trápily zlé sny, bojovali s alkoholem a museli se vyrovnávat s nepovedenými vztahy. Přesto dokázali udělat náš současný svět lepším než byl ten jejich.
V sedmdesátých letech minulého století některé husákovi děti prošly vesnickými vícetřídkami. V největší místnosti takové školy se nacházelo několik řad školních lavic, jedna řada znamenala jeden ročník. Na takovýchto venkovských školách řídil učitel i pět tříd prvního stupně zároveň. Bez perfektní přípravy učitele a bez spolupráce rodičů, zároveň s vedením žáků k odpovědnosti a samostatnosti, by něco takového uřídit nešlo.
Vesnice v té době zažívaly tzv. akce „Z“, které se tvářily, že jsou dobrovolné. Muži například zdarma kopali pro obec kanalizaci nebo stavěli kulturní domy. Mimo to však chodili do práce a ve zbytku času, společně se svými manželkami, vlastníma rukama budovali svépomocí své domy, starali se o domácí zvířata, malá políčka a zahrady. Pracovní týden přitom nekončil pátkem, ale sobotou. Rodiny měly v průměru více dětí než nyní a rodiče neměly čas se jim věnovat. Navíc žádné kroužky, ale pomoc v domácnosti.
Husákovy děti se rozhodně ideální generaci neblíží. Přesto jsou dnes z dětí takových venkovských škol podnikatelé, manažeři, lékaři nebo vědci, apod.. Řada velmi úspěšných lidí, kteří o mnoho nezaostávají za těmi ze škol městských.
Je jiná doba. V něčem horší, v něčem lepší. Největší pozitivní změnou oproti minulosti je svoboda, která sebou přináší řadu příležitostí, ale také nároky na větší osobní odpovědnost. Dva uvedené příklady potvrzují, že současné děti mají na to být úspěšné, protože dostávají nesrovnatelně lepší základnu než generace předešlé. Nejvíc potřebují od rodičů věc, které se jim od nich dostává tak málo. Totiž důvěru, že problémy, které před ně jiní postavili a za které nemohou, dokáží zvládnout.
Problémy a překážky nebývají v životě na škodu, protože jsou jako studená voda. Aby byl člověk otužilý, neobejde se bez ní. Musí se pravidelně sprchovat a nevyhne se tomu, aby mu občas nebyla zima. Možná generace Z a Alfa nebudou ztracené, ale otužilé a připravené vybudovat ze světa lepší místo pro žití, než je tomu dnes.
Úplně nejlépe jsou na tom ti nejmenší. Mrňata mají jednu velkou výhodu, o kterou v průběhu dalšího života teprve přijdou. Často ji už nemají ani jejich učitelé nebo rodiče, psychology nevyjímaje. Malé děti neznají tato dvě slova:
„Nejde to“.
Psáno pro Blogosféru, upraveno pro Médium.cz
