Článek
Bašta odporu
Sověti ji nikdy neovládli, přestože jejich armáda podnikla devět velkých ofenziv. Pandžšír je jedna ze třiceti čtyř afghánských provincií, která vznikla v roce 2004, do té doby šlo jen o údolí. V překladu zní její název Pět lvů. Rozloha činí 3 610 kilometrů čtverečních a má asi 140 000 obyvatel. Hlavním městem je Bázárak. Charakteristický horský terén činí tuto oblast vojensky těžko dobyvatelnou a byl jedním z důvodů, proč se Pandžšír stal centrem odporu proti okupaci.
Vynikající afghánský vojevůdce
Ahmad Šáh Masúd se narodil 2. září 1953 a zemřel 9. září 2001. Pocházel ze zámožné rodiny etnických Tádžiků, díky čemuž se mu dostalo prvotřídního vzdělání na polytechnické univerzitě v Kábulu, kde se například naučil plynně mluvit francouzsky.
V roce 1975 se zapojil do neúspěšné revoluce proti prezidentu Muhammadu Daúd Chánovi. Tato aktivita mu vynesla exil v Pákistánu, odkud se vrátil až v prosinci 1979, těsně po sovětské invazi do Afghánistánu. Hned poté se zapojil do boje proti okupaci Moskvy.
V osmdesátých letech se stal jedním z předních mudžáhidů s pověstí vynikajícího vojevůdce. Sovětům připravil těžké chvilky, způsobené brilantně vedenou partyzánskou válkou. Po jejich stažení dál bojoval proti režimu pořád orientovanému na Moskvu.
V roce 1992 dobyl s uzbeckým generálem Abdulem Rašídem Dóstumem hlavní město Kábul a stal se ministrem obrany. O tři roky později zaútočil Tálibán na hlavní město, ale Masúd jej ubránil. Za čas však musel z Kábulu uprchnout a stal se vrchním velitelem vojsk tzv. Severní aliance, která měla za hlavní cíl válku proti Tálibánu. V Pandžšíru vzdoroval režimu Muhammada Umara až do konce svého života.
V televizi Al Jazeera Lev z Pandžšíru prohlásil: „Dokud budu mít aspoň tolik místa, kolik zabere moje čepice, budu bojovat.“
Atentát
Dva muži, vydávající se za novináře televize Al Jazeera, za Masúdem přijeli 9. září 2001 se žádostí o rozhovor. Šlo však o sebevražedné atentátníky, kteří odpálili bombu v kameře a na místě usmrtili řadu lidí z jeho doprovodu. Masúd sám utrpěl těžké zranění, na jehož následky za půl hodiny zemřel.
Rozkaz k jeho odstranění vydal údajně osobně Úsama bin Ládin několik dní před útoky z jedenáctého září, pravděpodobně z obavy, že Lev z Pandžšíru bude spolupracovat s vládou USA.
Životní filosofie
Ahmad Masúd je ikonickou postavou Afghánistánu, v rodné provincii má postavenou monumentální sochu. Jeho jméno je rovněž spojováno s jedním z masakrů Hazárů, což je národ z centrální části Afghánistánu. Jako jediní v této zemi většinově vyznávají šíitský islám, a proto jsou často diskriminováni a pronásledováni.
Za současnými úspěchy Tálibánu stojí prý myšlenka, jíž se držel i Masúd: „Nikdy, ani v nejmenším nepochybovat o svém vítězství.“ Při pozorování dalekohledem z jedné vysoké hory v Pandžšíru svému tehdy unavenému spolubojovníkovi řekl: „Pokud couvneme a utečeme, je budoucnost ztracená. Nemáme jinou možnost než bojovat. A i když zemřeme v boji, dějiny nás budou připomínat v dobrém.“
Úspěchy vojevůdce
Za jeho úspěchy stálo nepochybně osobní charisma a vystupování jako člověka z lidu. Každý měl k němu volný přístup, dokázal trpělivě naslouchat jiným názorům.
Velitelé, kteří pod ním sloužili, si ho vážili za to, že jejich prohry přecházel jako projevy Alláhovy vůle a pomáhal jim nacházet poučení a východiska. Na rozdíl od spousty jiných vojevůdců si nepřisvojoval úspěchy podřízených. Dával šance schopným a neschopné odvolával bez ohledu na známosti.
Respekt k němu měli i Sověti, s nimiž dokázal vyjednávat částečná příměří, která využíval k výcviku a logistice svých mužů.
Bojová taktika
Lev z Pandžšíru měl v průběhu sovětsko-afghánského konfliktu k dispozici proměnlivé stavy bojovníků, někdy tři tisícovky, jindy až deset tisíc mužů. Rozdělil je do stovky vysoce pohyblivých útočných oddílů, z nichž každý dostal za úkol chránit jednu vesnici. Zvolil taktiku nasazování malých partyzánských oddílů. Stejná taktika se osvědčila Vietnamcům ve válce proti USA a samotným Rusům proti Němcům za druhé světové války.
Každý mudžáhid, který chtěl pod Masúdem bojovat, absolvoval velmi tvrdý skupinový výcvik. Musel snášet hlad a opatřit si výstroj, kterou získával třeba svlékáním mrtvých Sovětů.
Masúd používal tři způsoby taktiky. První zněl „udeř a uteč": oddíl o deseti až třiceti mužích nechal útočit na vytipované cíle uvnitř hlavní ruské zóny, například na dělostřeleckou baterii, autopark, strážní hlídku, apod.
Druhý způsob: úder proti slabým místům protivníka v oblasti, která se Sovětům špatně kontrolovala a nacházela se daleko od hlavních základen.
Třetí taktika: správa pohraničních oblastí, co nejvzdálenějších od dosahu afghánské vlády a sovětských sil. V takových místech budoval logistická a výcviková střediska, která mu poskytovala spolehlivé zázemí.
Provincie lvů
Provincie Pandžšír zůstala jediným místem odporu poté, když během odchodu vojsk USA, Tálibán během několika dní ovládl celou zemi. Do čela obránců se postavil Ahmad Masúd, syn Ahmada Šáha Masúda. Hlavní město provincie Bázárak dobyl Tálibán v polovině září roku 2021.
Uvidíme, na jak dlouho…
Psáno pro Médium.cz
Osnova série:
Sověti v Afghánistánu: Krvavý Lev z Pandžšíru
Sověti v Afghánistánu: Zinkové rakve pro mrtvé ruské vojáky
Sověti v Afghánistánu: Mudžahedíni
Sověti v Afghánistánu: Boj o kótu 3234
Sověti v Afghánistánu: Ruský Vietnam
Zdroje:
Informace o ruském vrtulníku Mil Mi-24. Zdroj Wikipedie.cz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mil_Mi-24
Informace o raketách Stinger. Zdroj Wikipedie.cz: https://cs.wikipedia.org/wiki/FIM-92_Stinger
Zajímavé články s fotografiemi o Ďábelských kočárech si můžete přečíst na Technetu iDNES.cz:
Kniha Prokletá válka, Afghánistán – moskevský Vietnam, autor Jiří F. Šiška, rok vydání 1999;
Kniha Velký hazard, Sovětská válka v Afghánistánu, autor Gregory Feifer, rok vydání 2009;
Kniha Zinkoví chlapci, autor Světlana Alexijevič, rok vydání 2016;
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Afghánistán: https://cs.wikipedia.org/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Sovětská válka v Afghánistánu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Operace bouře 333: https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Bou%C5%99e_333
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Mudžáhid: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid
Přednáška Dějiny Afghánistánu na vojenské škole ve Vyškově na Moravě, přednáší kpt. PhDr. Stanislav Balík, zdroj YouTube.cz: https://www.youtube.com/watch?v=yT-3pV5Xyr0
Afghánistán 1979: Válka, která změnila svět, dokument České televize: https://www.youtube.com/watch?v=_xx8Ydt9alc
Afghánistán Země mé krve, dokument České televize, zdroj YouTube.cz: https://www.youtube.com/watch?v=G1kOj3lmepA
Jiné zdroje: https://blog.idnes.cz/jansik
Náhledová fotografie: Volné dílo: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mil_Mi-24#/media/Soubor:Afghan_Mi-35s.jpg
