Článek
V letech 1979 až 1989 o válce v Afghánistánu nevěděl v tehdejším Československu nikdo prakticky nic. Přitom šlo o konflikt, který stál spoustu lidských životů a vzešla z něj traumata, s kterými se vyrovnávají jeho účastníci dodnes. Neúspěšná sovětská okupace trvala téměř deset let a je považována za jednu z příčin rozpadu největšího komunistického impéria. Poslední sovětský voják opustil Afghánistán 15. února 1989.
Žijeme si, jak chceme žít my
Existuje vědecká teorie, podle které osudy zemí určuje jejich geografická poloha a klimatické podmínky. Podle ní se rozhoduje, jestli se zrodí říše nebo půjde jen o nárazníkovou zónu mezi nimi.
Afghánistán má pouště, hluboká říční údolí a úzké horské průsmyky, s vhodně rozmístěnými horami a řekami, které jsou přirozeným obranným valem proti případným útočníkům. V takové zemi si může obyvatelstvo účinně uchránit svůj zvolený způsob života.
Země uprostřed Asie
Afghánistán je vnitrozemskou zemí a leží ve středu Asie. Na severu hraničí s Uzbekistánem a Tádžikistánem, na severovýchodě s Čínou, na východě s Páskistánem, na západě s Íránem a na severozápadě s Turkmenistánem.
Země má přes čtyřicet miliónů obyvatel. Oficiálními jazyky jsou paštunština a perština. Používaná měna je afghání (AFN) a hlavním městem země je Kábul.
Klimatické podmínky
Podnebí v zemi je převážně suché a velmi proměnlivé. Střetává se zde klima monzunových oblastí s mírným středomořským podnebím a podmínkami středoasijských pouští. V létě je zde spalující vedro a v zimě mráz, který láme kosti.
Nerostné bohatství a infrastruktura
Afghánistán je jednou z nejbohatších chudých zemí světa. Jsou v něm velké zásoby ropy a kamenného uhlí. V horách se nachází ložiska drahokamů, zlata, stříbra nebo mědi. Relativně nedávno byly objeveny značné zásoby lithia, železa, kobaltu a uranu. Geologové odhadují hodnotu surovin na ohromující tři bilióny dolarů. Země je však nedokáže využít, protože nemá potřebnou infrastrukturu.
Její vybudování by stálo nesmírné úsilí a vyžádalo by si obrovské investice. Nejde o stavbu důlních a těžebních zařízení, ale o docela obyčejné silnice a železnice. Z pouze dvacet jedna tisíc kilometrů cest je jich jen pár jednotek procent zpevněných. Železnice skoro neexistuje, první trať byla zprovozněna teprve v roce 2011. Hlavním dopravním prostředkem je autobus, nákladní automobil nebo kolo. Mezinárodní letiště jsou v Kábulu a Kandaháru. V menší míře je využívána říční doprava.
Fauna, flóra a opium
Fauna a flóra je směsicí asijských druhů. Jestřáb, sokol, sup, sněžný leopard, kobra, krajta nebo zmije. Gazely a antilopy běhají ve stepích a v řekách se nachází spousta ryb, včetně velkých dravých. V zemi převažuje zemědělství, především chov dobytka.
Z plodin se nejvíce pěstuje mák, který slouží k výrobě opia. Tato plodina zabírá území velké skoro jako Liberecký kraj. Sklízí se ho něco mezi šesti až osmi tisíci tun ročně. Intenzivně zde pracuje asi pět set drogových laboratoří. Afghánistán je největším výrobcem heroinu na světě, zisky prodejců se šplhají k desítkám miliard dolarů. Část výdělků končí v kapsách extrémistických a teroristických organizací.
Islám a Korán
Země je ukrytá uprostřed asijského světadílu ve vysokých horách nazývaných Hindúkuš. Její průsmyky umožňovaly spojení mezi Blízkým Východem, Střední Asií a Indickým kontinentem. Jde o strategickou křižovatku na Hedvábné stezce, což je starověká a středověká trasa vedoucí po moři a souši, z východní Asie přes střední Asii, do Středomoří. Její délka činí asi 8 000 km. Obchod po Hedvábné stezce hrál významnou roli při rozvoji civilizací v Číně, Persii, Indii a Itálii.
V Afghánistánu vládne Islám. Zákony se řídí podle Koránu, který v roce 1994 dovedlo do extrémní podoby hnutí zvané Talibán. V současnosti stojí opět v čele země.
Každý cizinec je nepřítel
Podle vyjádření řady lidí, kteří Afghánistán navštívili nebo jím prošli, jde o nádhernou krajinu. Země se syrovou přírodou, kde na každém kroku není vidět ruka člověka, pravděpodobně mezi ty nejkrásnější patří. Naše civilizace jim nerozumí a oni nerozumí té naší. Platí zde odlišné zákony, stejně jako řada nepsaných pravidel.
Pro část místních obyvatel je slovo cizinec po generace v rovnítku se slovem nepřítel.
Rodina a kmen
Pro obyčejné Afghánce je rodina nade vše. Stát v jejich životech nehraje tak velkou roli, jako oddanost svému kmeni. V zemi jsou extrémní rozdíly. Jinak si žije rodina, z které muž pracuje v bance v Kábulu a jinak rodina, žijící v hliněném obydlí v hornatém Pandžšíru. Lidé z jednoho konce země nemusí rozumět těm na konci druhém, protože mluví rozdílnými jazyky a patří k jinému etniku.
Zde se více než kde jinde nedá paušalizovat. Nepochybně máme vůči Afgháncům předsudky, stejně jako oni mají předsudky směrem k nám.
Jiná planeta
Afghánská válka byla lidskou tragédií nejen pro místní obyvatele, ale i pro sovětské vojáky, kteří se invaze neúčastnili dobrovolně. Pro ně, stejně jako pro nás, byl a stále je Afghánistán jinou planetou, na které platí úplně jiná pravidla.
Právě v takovém prostředí se Svaz sovětských socialistických republik pokusil vést moderní válku.
Psáno pro Médium.cz
Příště: Sověti v Afghánistánu: Tohle je naše země!
Osnova série:
Sověti v Afghánistánu: Jiná planeta
Sověti v Afghánistánu: Tohle je naše země!
Sověti v Afghánistánu: Bublinky z Coca-coly
Sověti v Afghánistánu: Operace bouře 333
Sověti v Afghánistánu: Útoky ďábelských kočárů
Sověti v Afghánistánu: Krvavý Lev z Pandžšíru
Sověti v Afghánistánu: Zinkové rakve pro mrtvé ruské vojáky
Sověti v Afghánistánu: Mudžahedíni
Sověti v Afghánistánu: Boj o kótu 3234
Sověti v Afghánistánu: Ruský Vietnam
Zdroje:
Kniha Prokletá válka, Afghánistán - moskevský Vietnam, autor Jiří F. Šiška, rok vydání 1999;
Kniha Velký hazard, Sovětská válka v Afghánistánu, autor Gregory Feifer, rok vydání 2009;
Kniha Zinkoví chlapci, autor Světlana Alexijevič, rok vydání 2016;
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Afghánistán: https://cs.wikipedia.org/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Sovětská válka v Afghánistánu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Operace bouře 333: https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Bou%C5%99e_333
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Mudžáhid: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid
Přednáška Dějiny Afghánistánu na vojenské škole ve Vyškově na Moravě, přednáší kpt. PhDr. Stanislav Balík, zdroj YouTube.cz: https://www.youtube.com/watch?v=yT-3pV5Xyr0
Afghánistán 1979: Válka, která změnila svět, dokument České televize: https://www.youtube.com/watch?v=_xx8Ydt9alc
Afghánistán Země mé krve, dokument České televize, zdroj YouTube.cz: https://www.youtube.com/watch?v=G1kOj3lmepA
Jiné zdroje: https://blog.idnes.cz/jansik
Náhledová fotografie: Volné dílo: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mil_Mi-24#/media/Soubor:Afghan_Mi-35s.jpg
