Článek
Proč státy tak usilovně a zároveň marně bojují proti tvrdým drogám?
Heroin přináší útlum, zklidnění, uvolnění, snižuje bolest a navozuje příjemné pocity. Po užití pervitinu dochází k eufórii, zrychlení toku myšlenek a zvyšuje se schopnost soustředění. Kdo by všechny takové bonusy v životě nechtěl…
Ovšem pokud si někdo na tvrdých drogách pravidelným užíváním buduje závislost, postupně se objeví trvalé poškození těla i ducha, které negativně ovlivní sociální situaci šťastného uživatele.
Podle statistik z roku 2021 se ze závislosti na tvrdých drogách v České republice léčilo v psychiatrických a terapeutických centrech dvacet tisíc lidí. Opravdu tak málo, hérák a perník nejsou velký problém naší společnosti.
Podle jiné národní statistiky z roku 2019 se ze závislosti na alkoholu snažilo dostat třicet tisíc lidí. Devadesát tři procent pacientů se nikdy nevyléčí a u ostatních existuje trvalé riziko relapsu i po rumové pralince.
Závislost přináší další skvělé drogy, které už prý nejsou tvrdé. Na práci, penězích, na mobilech. Taky na sexu, televizních seriálech, na vztazích. Dokonce na dětech nebo partnerovi.
Jednou z nejhorších drog je cukr. Vychytralé korporace jej cpou do všeho. Tyčinky, zákusky, jogurty, koláčky, zmrzliny, dorty, nápoje…Statistiky jsou oproti tvrdým drogám děsivé.
Obezita: údaje z roku 2021 říkají šedesát procent populace.
Cukrovka druhého typu: údaje z roku 2016 uvádí skoro osm set tisíc lidí.
Zubní kaz: podle Wikipedie.cz prý 99,9% populace, ale to bude nějaká hloupost, ne?
Srdeční nemoci: Podle Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí některým druhem srdečního selhání asi tři sta tisíc lidí ročně.
Z výše uvedených statistik není úplně jasné, proč společnost považuje za největší problém tvrdé drogy. Je proto oprávněné se ptát:
Kdy stát zřídí Národní proticukrovou centrálu?
Kdy vzniknou neziskové organizace bojující proti cukru?
Kdy se objeví statečný politik, který nalezne odvahu a prohlásí cukr za veřejného nepřítele číslo jedna?
Než se tak stane, ostatní laskominy možná cukr zase předeženou. Hlavně u dětí. Jsou zaplaveny mořem drog. Regály v supermarketech plné cukru, psaníčka s práškem z jedné asijské rostliny ve veřejném automatu vedle hračkářství, energy drinky v novinových stáncích. Něco se stát chystá, pro určité věkové skupiny, zakázat, něco už zakázal.
Má snažení moci smysl? Nemá.
Každý zákaz mezi dětmi bude impulzem k jejich neuvěřitelné kreativitě. Na Internetu jde koupit téměř všechno a dědeček rád vnoučatům z nákupu v zahraničí přiveze nějakou dobrotu.
Existuje jedna cesta jak z toho ven. Není k ní zapotřebí vlády, policie, neziskovek, psychologů a terapeutů. Bez ukazování prstem na stát, školu, narkobarony, cukrokorporace, boha a kdo všechno ještě prý za ty shity může.
Nestojí to ani korunu. Nedávat dětem peníze na snídaně, ale připravovat jim je. Doma vařit zdravá jídla a občas potomky k této práci přizvat. Nebrat mekáč jako každotýdenní nedělní oběd. Nekupovat každou pitomost, na kterou děti ukážou, a krotit ve sladkých darech příbuzné. Jako rodiče věnovat svým dětem čas a zájem a často s nimi rozmlouvat.
Soutěžit s hvězdami sociálních sítí a narkobarony je nesmírně těžké, v některých ohledech nemožné. Nikdy nepůjdou porazit, lze s nimi jen občas vyhrávat bitvy. Žádná jiná cesta však neexistuje. Přes hraběcí rady je jedna věc jistá.
Současným rodičům není co závidět.
V listopadu 2023 psáno pro iDNES.cz , v červnu 2025 upraveno pro Médium.cz
Zdroje:
Copilot s podporou AI: Chat Bingu s GPT-4 a s jím uvedenými odkazy například na:
Wikipedie.cz
Drogy.net
Alkoholik.cz
Adicare.cz
Policie.cz
Herbalus.cz
