Článek
V jedné reportáži České televize kdysi promluvil strážce chráněné krajinné oblasti. Bylo období houbařské sezóny, v které se každoročně zvyšuje návštěvnost lesů. Řada houbařů, toužících po bohatých úlovcích, občas vstupuje do oblastí, kde by se člověk pohybovat neměl. Všechno má svůj důvod – i některé zákazy, které se mohou zdát na první pohled nelogické.
Jsme malá země, ale naše příroda ukrývá mnoho unikátů. Třeba rostliny, které nenajdeme nikde na světě. Výjimečné lesní ekosystémy. Ohrožené jedinečné živočišné druhy.
Někde vedou do lesů vyasfaltované cesty, které jsou určené pouze pro vlastníky pozemků, majitele rekreačních objektů a firmy provádějící těžbu dřeva. Pro ostatní platí zákaz vjezdu.
Podle správce, ve zmíněné reportáži, dochází k nárůstu návštěvníků lesa, což je pozitivní. V budoucnu další generace ocení chvíle, kdy jako děti chodili do krásných lesů a odnášeli si z nich s rodiči společné zážitky. Problémem však je, že se zároveň zvýšil počet těch, kteří porušují zákaz vjezdu. Mnozí řidiči se snaží dojet automobilem co nejdále to jde – zpravidla až na konec komunikace, která může vést i dvacet kilometrů hluboko do lesa.
Život je plný paradoxů
Na jedné straně všichni toužíme po zdravém vzduchu. Na straně druhé se zvyšuje počet automobilů a snižuje obsazenost veřejné dopravy. I z vesnic se stala parkoviště, kde před jedním domem stojí dvě až tři auta. Tohle nám vytoužený zdravý vzduch přinést nepomůže.
Samotný automobilismus není přímým viníkem nárůstu počtu povodní, tornád a dalších klimatických změn. Jde jen o jeden dílek velké skládačky. Nikdo by proto neměl mít špatný pocit, že ve svém životě používá motorové vozidlo. Přesto bychom se občas měli zastavit a zapřemýšlet, zda občas není rychlejší, účelnější nebo zdravější používat veřejnou dopravu, kolo, koloběžku či vlastní nohy. A také, zda se z auta nestal jen další krám, na kterém jsme si vypěstovali závislost.
Zákazy, které nefungují
Podle správce oblasti z reportáže, jenom v této lokalitě řešili strážci šest set porušení zákazů v roce. Většinou udělili pokuty. Pro mnohé směšné částky, které viníci bez mrknutí oka zaplatí. Jako řidič jednoho automobilu, který na dotaz reportéra, zda zákazovou značku viděl, s bohorovným klidem a posměšným úšklebkem na tváři sdělil, že viděl.
Pár kroků navíc nikoho nezabije
Když jde muž se ženou na večeři, zpravidla nepřijedou automobilem do restaurace až ke stolu. Protože si chtějí dát víno, jedou veřejnou dopravou nebo si objednají taxi a udělají pár kroků navíc. Že návštěva lesa je trochu rozdíl? Opravdu? Není přece nutné sbírat pravé hřiby z okýnka vozidla. Pár kroků navíc nikomu neuškodí.
Co zůstane dětem?
Budeme-li vytrvale a bezohledně jezdit auty až na vyasfaltované konce cest, bude další generace vzpomínat nejen na společné zážitky s rodiči, ale také na lesy samotné. Pokud zůstanou, možná v nich už houby nikdy nebudou.
Automobil býval kdysi symbolem svobody. V moderní době se z něho stal také symbol spěchu nebo bohatství či chudoby.
V případě našich lesů se však stává i symbolem pohodlného sobectví.
Psáno v záři 2021 pro blog na iDNES.cz, upraveno v srpnu 2025 pro Médium.cz
