Článek
Belgické město Ypry (francouzsky Yprés) je dnes jedním ze správních center vlámské provincie Západní Flandry. Žije v něm necelých čtyřicet tisíc obyvatel. Za první světové války se v Yperském oblouku odehrály čtyři velké bitvy, protože šlo o strategický přístup k přístavům Dunkerque a Calais. Do dějin vstoupily Ypry 22. dubna 1915, kdy během bojů o města Langermark a Steenstraete byl Němci poprvé v historii lidstva vyzkoušen bojový plyn, konkrétně sloučenina chlóru. O dva roky později na stejném místě následovala zkouška jiné látky, pojmenované podle místa jejího použití. Yperit patří do skupiny zpuchýřujících bojových látek a projevuje se leptáním sliznic.
I Britové rozhodli o použití chlóru 6. září 1915 a už 25. září téhož roku ho použili. Místo bitvy Loos ve Francii je vzdálen od belgických Yprů třicet sedm kilometrů a bojovalo se zde od 25. září do 13. října 1915. Katastrofální útok britské armády, který se odehrál v prvních dvou dnech, byl jenom předehrou k dalším krvavým jatkám v této lokalitě. Mezi několika vesnicemi francouzského uhelného revíru u Loos vyrazilo v šest hodin ráno prvního dne šest britských divizí proti silným postavením Němců. Protože Angličané neměli těžké dělostřelectvo, odhodlali se k nasazení bojového plynu.
Útočící jednotky s nasazenými plynovými maskami v mlze, kterou tvořila při zemi táhnoucí se chemická látka, nic neviděly. K polednímu se tehdejší generál Douglas Haig rozhodl nasadit všechny zálohy, aby dosáhl vítězství. Domníval se, že Němci jsou už zdecimováni a k jejich zničení stačí jediný úder. Jenže šlo o fatálně chybné hodnocení situace. Němci v pořádku a téměř nedotčeni čekali v dobře vybudovaných střeleckých okopech, chráněných ostnatým drátem, na nepřátelský útok. Ten Britové podnikli silami dvou divizí.
Šlo o mladé muže, kteří dosud neměli žádnou bojovou zkušenost. Tito vojáci pochodovali potmě v lijáku, chladu a blátě. Osmnáct hodin, hladoví, vyčerpaní, bez map a jakékoliv podpory. Velitelé jim ukázali jen hrubé orientační body. Jednotky dokonce pochodovaly nekryté ve formacích v deseti řadách po tisících mužích. Když se objevily před Němci, ti nemohli věřit vlastním očím. Britové dorazili až k metr vysokým překážkám z ostnatého drátu, za nimiž je čekalo šest metrů hlubokých okopů. Pro zdolání je velitelé nevybavili ani pořádnými a vhodnými nůžkami na přestřižení drátu. Nůžky byly příliš malé.
V ten okamžik zahájili Němci palbu z kulometů. Doslova jako jarní trávu kosili po tisících anglické muže, kteří jim poskytovali snadný terč. Mnozí němečtí vojáci z pohledu na ta jatka byli tak vyděšeni, že když se Britové obrátili v zoufalé panice na útěk, proti rozkazům zastavovali palbu.
Málokterý válečný střet v dějinách skončil s tak propastným rozdílem ve ztrátách. Němci neztratili skoro nikoho. Z celkového počtu 10 000 mužů na britské straně zůstalo na bojišti rozstříleno 7 861 vojáků a 385 důstojníků. Z pohledu padlých, raněných a nezvěstných v dalších střetech v této oblasti, však šlo jen o pouhou epizodu.
Ze strany pozdějšího polního maršála Douglase Haiga a jeho štábu se jednalo o chybné vyhodnocení operativní situace. Velící důstojníci se těchto chyb často dopouští v důsledku nedostatečných informací o protivníkovi, neznalosti prostředí nebo dokonce ze špatného odhadu počasí. Není vyloučeno, že v případě masakru u Loos svou roli sehrála i domýšlivost či jen obyčejná hloupost. Tato bitva patřila k těm prvním, které jen zvýraznily krutou nesmyslnost zákopových válek v celém dalším průběhu první světové války.
V únoru 2017 psáno pro blog iDNES.cz, v říjnu 2024 upraveno pro Médium.cz a Blogosféru
Zdroje:
Kniha Vojenské omyly v dějinách, autor Hans-Dieter Otto
Web Wikipedie.cz, „Ypry“, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ypry
Web Wikipedie.cz, „Yperit“, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Yperit
Web Wikipedie.en, „Battle of Loos“, odkaz: https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Loos
Náhledový obrázek: https://pixabay.com/cs/photos/v%C3%A1lka-rekonstrukce-bitva-voj%C3%A1ci-1822769/
