Článek
V posledních letech se nicméně polští historikové přiklánějí k tomu, že nálet na město Wieluń, který provedlo 29 střemhlavých bombardérů Ju 87 Stuka, byl zahájen ještě před počátkem ostřelování Westerplatte, tj. přibližně ve 4:40 hod. Jako začátek 2. světové války je však stále uznáváno datum 1. září 1939, kdy došlo k napadení Polska Německem.
Důraz na 1. září je zajímavý, protože nezohledňuje hned několik důležitých skutečností:
1) Německé bojové operace proti Polsku byly ve skutečnosti zahájeny již před tímto datem.
2) Československo se stalo obětí německé agrese již o rok dříve, tj. na podzim 1938.
3) Mocnosti Osy v období před rokem 1939 vedly již několik let války na mimoevropských územích, popř. podporovaly své spojence v rámci válek v zastoupení.
Není nutné přepisovat dějiny, nechť jako začátek 2. světové války je i nadále považován německý útok na Polsko dne 1. září 1939. Jako námět k přemýšlení lze nicméně předložit několik dat, která by rovněž mohla sloužit jako začátek tohoto globálního konfliktu:
25. srpen 1939 – zahájení útoku německých diverzních jednotek ze slovenského území na železniční stanici Mosty u Jablunkova s cílem obsadit tunely v jablunkovském průsmyku a nedopustit jejich zničení polskou armádou. Německé jednotky se po několika hodinách z Mostů u Jablunkova stáhly.
12. září 1938 – počátek sudetoněmeckého povstání s aktivní účastí nacistického Německa. Nejednalo se o žádné provinční přestřelky, jak by si snad mohl dnes někdo myslet. Na straně členů FS (Freiwilliger Schutzdienst), později sudetoněmeckého Freikorpsu, a stejně tak na straně SOS (Stráže obrany státu), čs. četnictva a čs. armády byly desítky mrtvých a desítky až stovky zraněných.
7. červenec 1937 – incident na mostě Marca Pola, při kterém došlo k přestřelce mezi japonskou císařskou armádou a čínskou Národní revoluční armádou, což nakonec vedlo až k zahájení Druhé čínsko-japonské války, která trvala až do roku 1945 (japonská invaze do Mandžuska proběhla již v roce 1931).
17. červenec 1936 – vypuknutí povstání ve Španělském Maroku, které lze považovat za počátek Španělské občanské války. Jak již název napovídá, jednalo se sice především o občanskou válku, zároveň však lze tento konflikt charakterizovat jako válku v zastoupení a jako úvod 2. světové války – především s ohledem na východní frontu. Na straně Francových povstalců bojovaly italské a německé jednotky vyzbrojené vlastní moderní technikou, na straně republikánů sehrála důležitou roli sovětská vojenská pomoc.
3. říjen 1935 – zahájení Druhé italsko-etiopské války. Válku v Habeši by snad bylo možné označit za klasický koloniální konflikt, který si dopřály i jiné evropské mocnosti. Italové však válku proti Etiopii vedli brutálními metodami (s využitím chemických zbraní), který vyvolával velké mezinárodní protesty proti tomuto konfliktu, a především se pak právě od tohoto okamžiku Mussoliniho Itálie (včetně pozdější Italské sociální republiky) vojensky angažovala prakticky nepřetržitě až do roku 1945 (1935-1936 Etiopie, 1936-1939 občanská válka ve Španělsku, 1939 anexe Albánie, 1940-1945 italská účast ve válce po německém boku ve Francii, v Africe, na Balkáně a přímo na italském území).
Prameny:
