Článek
Znění přednášky, z níž pocházejí otázky a teze pana profesora Halíka, je k dispozici na YouTube: Nedokazuje zlo ve světě, že Bůh neexistuje? Tomáš Halík, Templetonovy ceny 2014.
Jednotlivé otázky a teze, které jsem z videa vybral, jsou následující:
- Kdyby svět byl dokonalý a nebylo by v něm žádné zlo, pak svět sám by byl Bohem.
- Svět je fragment, Bůh je kontext.
- Zdá se, že Bůh má rád ty, kteří s ním zápasí.
Na závěr článku se budu věnovat rozdílu mezi obecnou teistickou představou Boha jako „kontextu světa“ a Bohem Bible, který aktivně působí v dějinách – stvořil svět skrze svého Syna (Jan 1:3, Koloským 1:16) a křesťané i celý dějinný plán směřují k němu (Efeským 1:10, Římanům 11:36, Zjevení 11:15). Rád bych se tak zde pokusil o jistou formu mezináboženského dialogu ze své pozice křesťana.
Teze č. 1: Kdyby svět byl dokonalý a nebylo by v něm žádné zlo, pak svět sám by byl Bohem
Tato teze pana profesora obsahuje zásadní omyl v chápání vztahu mezi Bohem a jeho stvořením. Dokonalost stvoření neznamená jeho božství.
Bůh stvořil svět dobrý, jak čteme v Genesis 1:31: „Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré…“ Přesto však stvoření není totožné s Bohem, protože Bůh existuje nezávisle na světě – „Moudrostí Hospodin položil základy země, rozumností upevnil nebesa.“ (Přísloví 3:19). Chybný předpoklad výroku tkví v zaměňování Boží ontologické jedinečnosti s kvalitou stvořeného světa. Bůh tvoří dobré dílo, a přesto zůstává od něj oddělen. Bible učí, že oddělení Boha od stvořeného světa nevzniklo nutností existence zla, ale jako důsledek (lidského) hříchu. To, že je nyní svět „odloučený od Boha“, není kvůli tomu, že by Bůh potřeboval zlo k odlišení od světa, ale kvůli tomu, že hřích narušil vztah mezi Bohem a člověkem. „Nýbrž vaše zvrácenosti se staly hradbou mezi vámi a vaším Bohem a vaše hříchy skryly jeho tvář před vámi, aby neslyšel.“ (Izajáš 59:2).
To však neznamená, že by Bůh byl zcela nepřítomný, jak snad pan profesor Halík naznačuje – stále působí skrze Ducha svatého a svou prozřetelnost. Jako křesťané víme, že platí zaslíbení Ježíše Krista: „A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.“ (Matouš 28:20), také Duch svatý je přítomen v srdcích věřících (Jan 14:16–17).
Tedy Bůh nepotřebuje zlo, aby nebyl totožný se světem, protože jeho svatost a věčnost jsou základními Božími atributy (Izaiáš 6:3, Jan 17:5). Zlo není nutnou součástí reality, která by definovala Boží odlišnost od světa – Boží odlišnost od jeho stvoření je dána jeho esencí (podstatou), nikoli nutností existencí zla, jak pan profesor Halík navrhuje.
Teze č. 2: Svět je fragment, Bůh je kontext
Pan profesor dále navrhuje dualistický vztah mezi Bohem a světem tak, že Bůh je kontext našeho světa, který je fragmentem.
Bible neučí, že náš svět je pouhým fragmentem něčeho většího. Místo toho říká, že světu chybí Boží sláva, kterou ztratil v důsledku hříchu (Římanům 3:23). Tato sláva však bude obnovena s příchodem Božího království a panováním Ježíše Krista (Zjevení 21:1–4). Smysl a naplnění našeho života podle Bible nespočívá v hledání významu jeho neúplnosti, ale v očekávání naplnění Božího plánu, který vede k novému stvoření pod Kristovou vládou.
Teze č. 3: Zdá se, že Bůh má rád ty, kteří s ním zápasí
Bible neučí, že Bůh upřednostňuje ty, kteří s ním „zápasí“. Místo toho ukazuje, že smíření s Bohem není výsledkem lidského úsilí, ale Boží milosti skrze oběť Ježíše Krista. Otec vydal svého Syna, který dobrovolně zemřel za naše hříchy, aby naplnil Boží spravedlnost a umožnil člověku ospravedlnění skrze víru (Římanům 3:24–26, 2. Korintským 5:18–19). Zápasení s Bohem nepřináší smíření – to přichází jedině skrze Krista, který je jedinou cestou k Otci (Jan 14:6).
Na vysvětlení: Bůh filosofů a Bůh křesťanů
Věřím, že jsem v tomto článku nepřinesl „jednoduché odpovědi biblického fundamentalisty“, o nichž katolický kněz a profesor Tomáš Halík někdy hovoří, ale že jsme se společně mohli podívat do zjevného i zjeveného Božího záměru, jak je obsažen v Bibli.
Z Bible je zřejmé, že spása a poznání Boha nepřichází skrze filosofii ani skrze „hluboké“ otázky o kontextu světa. Spása přichází skrze vykupitelské dílo Ježíše Krista a přijetí křesťanské víry.
Člověk je ospravedlněn vírou, ale pravá víra nikdy nezůstane bez skutků – ty jsou jejím přirozeným ovocem, nikoli však dostačující podmínkou ke spáse. Pokud skutky chybí, zjevně nejde o víru, která přináší spásu, ale pouze o intelektuální přesvědčení. Nestačí tedy jen věřit v existenci Boha – je třeba důvěřovat Kristu natolik, aby to proměnilo život. Jinak zůstává víra pouhou myšlenkovou konstrukcí, nikoli cestou ke spáse.
P.S.: Bývalým spolupracovníkem pana profesora Halíka byl také kněz Marek Orko Vácha, na jehož „mši“ jsem reagoval v blogovém článku: Proč bylo na akci Hospodin v hospodě slyšet rouhání? Omluvte se, pane Vácho.
Zdroje
- Bible, v překladech B21 a Český studijní překlad
- Přednáška prof. Tomáše Halíka - Nedokazuje zlo ve světě, že Bůh neexistuje? Tomáš Halík, Templetonovy ceny 2014.
- Fotografie: Wikipedia.org
